2 min

Rakousko: evropská velmoc, která měla smůlu a přesto je dnes hospodářskou špičkou

Sdílet

Dennívýzva

Rakousko bylo po dlouhá staletí vlastně i naší domovinou, jeho věhlas a sláva však skončila s výstřely první světové války. Ta pro jeho existenci…

atentát, Rakousko-Uhersko, následík trůnu, Sarajevo, Poštovní známka Bosny a Hercegoviny (1917) – –

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Rakousko bylo po dlouhá staletí vlastně i naší domovinou, jeho věhlas a sláva však skončila s výstřely první světové války. Ta pro jeho existenci znamenala hotovou katastrofu. Na jejím konci se totiž habsburská monarchie rozpadla. Osudy Rakouska v dalších dvaceti letech byly jako na houpačce.

Možná součást Německa a velké problémy

Po skončení první světové války se rakouští Němci pokusili prosadit koncepci Německého Rakouska. To se jim ale nepovedlo, protože byli nuceni přijmout svůj stát v hranicích, jaké vymezila Saintgermainská smlouva. První rakouská republika se potýkala s velkými hospodářskými problémy, které nedokázaly nestabilní vlády úspěšně vyřešit. V roce 1933, kdy se v Německu prosadili nacisté, získal v Rakousku moc Engelbert Dollfuss, který nastolil autoritativní režim. Nejednalo se ale o nějakou formu nacismu, ten naopak pro nový režim představoval nebezpečí. Rakouští nacisté se v roce 1934 pokusili o státní převrat, jejich akce ale skončila neúspěchem. Z dlouhodobého hlediska však byla situace neudržitelná, Rakousko čelilo stále většímu tlaku ze strany Adolfa Hitlera, který si nakonec splnil svůj sen a 18. března 1938 provedl tzv. Anšlus, který dle tehdejšího referenda podpořila většina Rakušanů, náš jižní soused se tak stal součástí německé říše.

Němečtí nacisté byli vlastně Rakušané

Rakousko se zakrátko jako součást Německa zúčastnilo druhé světové války, ve které zahynulo 300 tisíc rakouských mužů. Není jistě náhodou, že mnoho vrcholových německých nacistů bylo rodilými Rakušany, nebyl to jen samotný Hitler, ale například i Kaltenbrunner, Seyss-Inquart nebo Globocnik. Důležitý moment druhé světové války v souvislosti s Rakouskem tvoří válečné statistiky. Rakušané totiž tvořili přes 13 % příslušníků SS, což ještě není až tak zásadní, ovšem tvořili kolem 40 % dozorců v německých vyhlazovacích táborech, což sebou později přineslo mnoho diplomatických i politických problémů.

Co s Rakouskem po válce?

Po prohrané válce bylo Rakousko obsazeno spojeneckými vojsky a rozděleno do okupačních zón. Plnou suverenitu pak získalo až deset let po válce, v roce 1955. Pak došlo k definitivnímu stažení všech cizích armád z jeho území. I přesto, že se na osvobození Rakouska a především Vídně, podílela Rudá armáda, dokázali rakouští politici při vyjednávání využít příznivé situace a vyhlášením trvalé neutrality zajistit zemi svobodu a nezávislost. Díky tomu se tak Rakousko nestalo součástí východního bloku. Přispělo k tomu i to, že už v roce 1945 a následně v letech 1949 a 1953 nezískali v parlamentních volbách komunisté žádný významný podíl na moci, většinou získali kolem pěti procent hlasů. Rakousko se tak mohlo relativně nerušeně hospodářsky rozvíjet, což se nakonec podařilo. Zdroj: ŠMIDRKAL, Václav, Ota KONRÁD, Hildegard SCHMOLLER a Niklas PERZI, ed. Sousedé: česko-rakouské dějiny. WIHODA, Martina. Dějiny Rakouska.

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Rakousko: evropská velmoc, která měla smůlu a přesto je dnes hospodářskou špičkou

„Nerespektoval svou vládu.“ Čína zuří kvůli Vystrčilově cestě, žádá nápravu „chyby“

Každý chtěl být bagristou. Jaké to je, když si do něj konečně sednete

Hollywoodské hvězdy? Čím úspěšnější, tím pokornější, říká režisér Václav Marhoul

Není to vůbec jednoduché, přiznal Menšík. Přesto doufá, že tímhle to v Paříži nekončí

Agáta neumí sedět v klidu ani v neděli, říká Dopita. Lidé kolem ní prý kvůli jejímu tempu padají jako mouchy