Prožívají právě to nejkrásnější a nejintenzivnější období. Chodí spolu pátým měsícem a on by nejraději trávil každou volnou chvíli po jejím boku. Nemůže se jí nabažit. Jenže k tomu nemá tolik příležitostí, kolik by si představoval. Ona totiž věnuje z jeho pohledu až příliš mnoho času své rodině. Především matce a sestře.
„Chápu, že je má ráda. Je to její rodina a je skvělé, že spolu takhle dobře vycházejí. Mám také dobré vztahy s našima i se sourozenci. Jenže to, co předvádí ona, mi už přijde dost za hranou. Volají nebo píší si každý den. A pozor, klidně třikrát do týdne se i sejdou. Chodí spolu cvičit, běhat, do kina, na nákupy, jen tak posedět… Nevynechají jedinou příležitost, jak být spolu,“ popisuje přítelkyniny zvyklosti, které ho vytáčejí i mrzí zároveň. Na něj jí totiž zbývá mnohem méně času, než kolik by si on představoval.
„Když se dva milují, měli by být spolu, kdykoli je možnost. Myslím si, že v šestadvaceti letech už by měla být připravená vyletět z hnízda a stavět si své vlastní. Proč nejde do kina raději se mnou? Máme v oblibě stejný žánr. Šel bych s ní i běhat. Ale ne, ona jde raději s rodinou. Připadá mi jako přerostlé dítě, které se od ní nedokáže odpoutat. To přece není normální,“ zlobí se Pavel a přiznává, že na své skoro příbuzné často žárlí.
„Kdykoli jí naznačím, že by měla trávit víc času se mnou, tak se cítí dotčená. Prý si mám uvědomit, jak je pro ni rodina důležitá. A že i já přeci můžu něco podniknout s tátou nebo bráchou. Jednou za čas ano, ale takhle pravidelně? To budu raději s ní. Ona to má bohužel jinak,“ dodává Pavel.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Separační proces-neboli „odzávislení„ se od primární rodiny má nejen podobu fyzickou -tedy vylétnutí z rodinného hnízda a založení hnízda vlastního, ale i psychickou, emoční a vztahovou. Na zdárném a zdravém separačním procesu, (který není o vymizení citových vazeb, ale o osamostatnění) se podílí jak odcházející dospělí, tak i rodiče, kteří by měli tento proces podpořit a vítat. Ne vždy se však tento proces zdaří plynule uskutečnit, což závisí na souladu a spolupráci obou zmíněných stran. Založení rodiny a odstěhování se neřeší emoční závislost, která se projevuje neochotou či neschopností naředit dosavadní intenzivní spoluprožívání a komunikaci s členy primární rodiny.
Pavel se cítí pouze začleněn do života své přítelkyně a chybí mu pocit favorizace své osoby a vztahu s ním. Pavlova potřeba intenzivního kontaktu v rámci jeho „nenabaženosti“ je v rozporu s představou a způsobem vnímání jejich vztahu jeho přítelkyní. I přes okouzlení a „dopaminový rauš“, který je v této fázi zamilovanosti pochopitelný, má skoro Pavel tendenci svou přítelkyni beze zbytku vstřebat… Ve vztahu je asymetrie vzájemných potřeb, která může úzce souviset s odlišnou vztahovou a osobnostní zralostí obou partnerů. Zjednodušeně řečeno, k narovnání vztahové symetrie by měla Pavlova přítelkyně učinit dva kroky vstříc k Pavlovi a Pavel ve své potřebě jeden krok zpět.
| Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.
Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články