Před 75 lety popravili komunisté Miladu Horákovou, její ostatky rodině nevydali

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nejvyšší trest, který začátkem června 1950 ve zmanipulovaném procesu vynesl komunistický soud nad Miladou Horákovou, vyvolal protesty v řadě demokratických zemí světa. Intervence Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina však narážely na hradbu mlčení. A 27. června 1950 byla Milada Horáková - jako poslední ze čtyř lidí odsouzených v procesu k smrti - popravena. Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice", se stal symbolem politických procesů v poúnorovém Československu.

Před 75 lety popravili komunisté Miladu Horákovou, její ostatky rodině nevydali

Zdroj: Pražská Drbna - zprávy z Prahy

Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR. Horáková také byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu.

Podle historika Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který o Horákové napsal knihu s názvem Mám klid ve svém svědomí, vadilo komunistickému režimu její mravní přesvědčení a odhodlanost jít za ideály svobody a demokracie.

Proces, o kterém historici hovoří jako o jedné z nejhorších justičních vražd zinscenovaných komunistickými vládci, vyústil v drakonické tresty. Významná národněsocialistická politička Horáková, která za druhé světové války poznala nacistické káznice, dostala 8. června 1950 trest smrt, podobně jako další tři obžalovaní - historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Bouchal a podnikatel Oldřich Pecl. Další čtyři lidé pak byli odsouzeni k doživotnímu žaláři a zbytek k dlouholetým trestům.

Líčení, z něhož se pořizoval filmový záznam a po večerech v rozhlase vysílaly cenzurované reportáže, začalo 31. května 1950. Do paměti se zapsal zejména fanatický prokurátor Josef Urválek. Předehrou procesu se stalo na podzim 1949 zatčení Horákové a několika dalších významných politiků, kteří se odmítli smířit s komunistickým převzetím moci a snažili se mimo jiné udržovat kontakty s exilovými politiky a předúnorovými ministry Petrem Zenklem a Hubertem Ripkou. Na konci října pak vznikla zpráva o dosavadních výsledcích šetření, která měla název Direktorium československého odboje. V ní bylo vykonstruováno schéma protistátního spiknutí.

Strůjci procesu postupně vybrali 13 hlavních obětí a uměle vytvořili vedení údajné ilegální skupiny. Sešly se v něm osoby, které se někdy ani neznaly, pouze reprezentovaly různé opoziční směry. Koncepce se přitom měnila a dotvářela, zpočátku bylo vyšetřování zaměřeno na domácí opozici. Na jaře 1950 však začalo převažovat mezinárodní zaměření s cílem ukázat spojení s "mezinárodní reakcí". Právě proto byla do čela údajného spiknutí postavena Horáková, která udržovala kontakty s exilem.

Odmítla požádat o milost

Hlavní slovo při vyšetřování a přípravě procesu měli sovětští poradci, kteří určovali a řídili směr vyšetřování a často se také sami účastnili výslechů. Obvinění byli za použití fyzického a psychického násilí nuceni naučit se zpaměti jak otázky, tak požadované odpovědi. Byť ne vždy se vyšetřovaní drželi předem daného scénáře, zejména Milada Horáková dokázala vzdorovat a snažila se bránit sebe a své ideály. Ačkoli nejspíš tušila, že to na výši trestu nebude mít vliv.

Se začátkem soudního přelíčení se naplno rozběhla také mediální kampaň, která měla komunistické straně zajistit požadovaný politický kapitál. Soudu denně přicházely stovky rezolucí dožadujících se nejpřísnějšího potrestání "zrádců a sabotérů" a volajících po trestu smrti pro Horákovou a další obžalované. Podle historika Karla Kaplana byl proces zinscenován jako velkolepá divadelní tragédie, jejímž hlavním kritériem byl politický účinek a ohlas u veřejnosti.

Milada Horáková přitom odmítla požádat o milost, žádost za ní nakonec podali její otec a sedmnáctiletá dcera. Za milost pro odsouzené intervenovala také řada významných osobností ze zahraničí, kde proces získal velkou publicitu. Byli mezi nimi například Winston Churchill a Albert Einstein. Přesto prezident Klement Gottwald rozsudek potvrdil.

Neví se, kde skončila urna s jejím popelem

„Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to...," byla její poslední slova. Milada Horáková byla popravena v ranních hodinách 27. června 1950, bylo jí 48 let. Datum její popravy se stalo Dnem památky obětí komunistického režimu. Urnu s jejím popelem rodině nevydali a není známo, kde skončil.

Na konci 60. let minulého století, v období politického uvolnění, let byl rozsudek nad Horákovou zrušen, plně soudně rehabilitována však mohla být teprve po listopadu 1989. V roce 1991 pak prezident Václav Havel udělil Miladě Horákové in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy.

Rozběhlo se také vyšetřování zinscenovaného procesu, před soudem skončila jen někdejší dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, kterou soudy poslaly na tři roky do vězení. Za mřížemi strávila necelé dva roky, v prosinci 2010 dostala tehdy devětaosmdesátiletá žena prezidentskou milost. Nad svým účinkováním v politickém procesu přitom nikdy nevyjádřila lítost. "Já, kdyby se mi to stalo a byla tam veřejnost, bych především řekla, že to není pravda, a ona se přiznávala," řekla novinářům, když opouštěla vězení.

ped sat

Reklama

Další články z Pražská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Před 75 lety popravili komunisté Miladu Horákovou, její ostatky rodině nevydali

Záhadné okolnosti pádu ruské Su-57. Ukrajinci mluví o operaci, která nemá obdoby

Česko čeká další vlna extrémního vedra: ČHMÚ varuje před teplotami mířícími ke 40 °C

Rodina z amerických hor žila po generace v izolaci a incestu. Whittakerovi se brali mezi příbuznými přes sto let

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil