4 min

Nelehký osud Janáčkovy opery Osud a zapomenutá libretistka Fedora Bartošová

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když se na ni Leoš Janáček v listopadu 1903 obrátil se žádostí o spolupráci, cítila se poctěna! Zdaleka nemohla tušit, o jak netypickou a problematickou spolupráci vlastně půjde. Proč si tehdy ještě nepříliš slavný skladatel vybral zrovna tuto mladou začínající básnířku? A proč měla opera divadelní premiéru až o půl století později, tedy v době, kdy už nežil skladatel ani libretistka?

Fedora Bartošová

Zdroj: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Přestože hudební stránku opery odborníci hodnotí jako celkem zajímavou a osobitou, problematickým se jeví její libreto. Na vině nemusela být zdaleka jen jeho autorka Fedora Bartošová (1884-1941). Tato dnes skoro neznámá básnířka se narodila do rodiny lékaře a bydlela s rodiči podobně jako Janáčkovi v Brně na Klášterním náměstí. Dokonce se znala a přátelila se skladatelovou dcerou Olgou, která byla jen o něco málo starší a která zemřela v únoru 1903. Fedora studovala na učitelském ústavě v Brně a zároveň začala publikovat své verše. Nejdříve ve školním časopise Aurora a poté v Lidových novinách a jeho Obrazovém kulturním týdeníku Neděle. Ne však pod svým jménem, ale jako Kamila Tálská. Mimochodem další Kamila – možná právě to Janáčka přitahovalo. A Tálská bylo rodné příjmení Fedořiny maminky.

0fc7e7d4860cc-obrazek.jpg.webp
Fedora Bartošová
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Tématem opery byl příběh Kamily Urválkové, do níž se Janáček zamiloval v létě 1903 v Luhačovicích. Původně se opera měla jmenovat Luhačovická hvězda. Janáček nejdříve libreto začal psát sám, ale pak se rozhodl, že si ho nechá zveršovat. Obrátil se na Fedoru a ta veršovala na základě textu, který jí Janáček po částech posílal do Sudoměřic na Slovácku, kde Fedora učila. Zanedlouho vytvořila veršované dílko o třech dějstvích a opeře změnila název na Plamenné růže. Janáček byl nadšený! Jenže počáteční obrovské nadšení ho po čase opustilo a on začal do textu zasahovat. Prostě věčně nespokojený Janáček! Posílal tedy Fedoře své návrhy a nápady a Fedora libreto upravovala. Spolupráce si ale stále považovala!

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Kamila Urválková uhranula hned dva hudební skladatele natolik, že o ní zkomponovali operu. Jeden ze msty, druhý z lásky...

Absolutně netušila, že Janáček s jejím libretem dál pracuje, že začal postupně měnit děj i charakter některých postav. Jenže Janáček byl skladatel, nikoli libretista a už vůbec ne básník. Opera dostává už třetí název Osud – ten je už konečný. Fedora vlastně netuší, co vlastně z jejího původního libreta zůstalo a co skladatel sám „doveršoval“.
Janáček na opeře intenzívně pracoval v letech 1903 – 1905 a pak ji ještě v letech 1906, 1907 a 1914 revidoval. Právě slabé libreto i tak trochu chaotický děj se stal příčinou toho, že Janáček nemohl operu „udat“. Nabídl ji Vinohradskému divadlu, které projevilo „vážný zájem“, nicméně její premiéru několikrát odsunulo, až operu v roce 1914 definitivně odmítlo. Podle všeho to vypadá, že z veršovaného libreta Fedory Bartošové toho zůstalo v opeře málo. Přesto je Fedora Bartošová uváděna jako autorka nebo spoluautorka libreta.

V roce 1934, tedy šest let po skladatelově smrti, byla opera nastudována Janáčkovým žákem Břetislavem Bakalou a uvedena v brněnském rozhlase. O této rozhlasové premiéře se Fedora dozvěděla od muzikologa Vladimíra Helferta. Rozhlasovou verzi slyšela, vlastně poprvé a naposled. Janáčkova hudba ji nadchla, jak napsala paní Zdeňce Janáčkové, s níž byla v té době v kontaktu. Na scénickou premiéru si musela opera počkat až do roku 1958, kdy ji uvedlo brněnské Národní divadlo.

A jaké byly další osudy Fedory Bartošové? Vlastně moc informací o ní nemáme. Na škole v Sudoměřicích učila do roku 1906 a pak dostala místo v Brně-Židenicích. Tady působila do roku 1915, kdy se provdala za právníka Josefa Lavického. O jejím dalším působení ve školství žádné záznamy neexistují, takže nejspíš po svatbě učit přestala. Tehdy totiž existoval tzv. celibát učitelek, který zakazoval učit vdaným ženám (zrušen byl až v roce 1919). Je známo, že deset let prožili manželé v Bratislavě a v roce 1935 se vrátili do Brna. Tady Fedora zemřela v roce 1941. I když tedy Fedora Lavická operu nikdy na jevišti neviděla a vlastně ani nevěděla, jak moc Leoš Janáček její libreto „upravil“, byla do konce života hrdá na to, že kdysi mohla svým skromným dílem přispět ke vzniku tohoto díla.

Zdroje info: Hora-Hořejš Petr: Toulky českou minulostí 16, 2020, Zimek Miroslav: Obrazový kulturní týdeník Neděle (1903 – 1906), bakal. práce FF MU 2009, Wikipedie, Podivuhodný příběh Janáčkovy opery Osud in Opera +, 2013, Český hudební slovník osob a institucí, on-line

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Mary Pickfordová, blonďatý andílek Ameriky, byla zdatná obchodnice. Už v roce 1916 získala smlouvu na milion dolarů

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Nelehký osud Janáčkovy opery Osud a zapomenutá libretistka Fedora Bartošová

Znepokojivý nález v troskách ruských dronů. Ukrajinci hlásí extrémní hodnoty radiace

První chvíle Prachaře a Sandevy po svatbě: Prstýnky na rukou a památka, kterou byste nečekali

Velma Barfieldová pečovala o své oběti, zatímco umíraly. Za obrazem starostlivé ženy se skrýval promyšlený vzorec

Nezapomněli ani neodpustili. Takhle se celebrity pomstily za nevěru, rozchody i šikanu

Fantastický Choupenitch. Jako první český šermíř je mistrem světa, soupeře deklasoval