2 min

Nejistá historie vzniku metody uzení pro lepší chuť a trvanlivost masa

Sdílet

Dennívýzva

Uzeniny, uzené maso, uzené ryby. Tento způsob uchovávání potravin mohl být pro naše předky naprosto rozhodující třeba proto, aby dokázali přežít zimu. Je to ovšem jenom náš pohled na to, jak se uzení stalo v dějinách lidstva zásadním prvkem a nikdo nemůže potvrdit, že to tak bylo.

Zdroj: gkrphoto / Depositphotos

Dějiny lidstva jsou plné náhodných detailů, které možná ovlivnily naše životy. Někomu spadlo na hlavu jablko, někomu se zkazila ovocná šťáva a někdo možná náhodně kouřem v jeskyni vyudil maso pověšené v blízkosti ohniště.

Dějiny spekulují o tom, že už před více než 500 tisíci lety mohl jeskyní člověk používat oheň, a měl tedy k dispozici kouř. Vařením se maso stalo stravitelnějším, organismus dokázal využít více bílkoviny. Lidé byli silnější, zdravější a více se množili. Spekuluje se o tom, že s tímto pokrokem se naši předci snažili také začít používat nástroje. Venkovní ohniště se přestěhovala do jeskyní a možná úplnou náhodou si někdo všiml, že maso pověšené v blízkostí ohniště dostalo jinou, nezvyklou a příjemnou chuť.

Lidstvo bylo i v minulosti zvídavé a začalo experimentovat. Výsledkem bylo zjištění, že částečně vysušené a kouřem příjemně ochucené maso má delší trvanlivost. To znamenalo hned několik benefitů najednou.

Nedá se to prokázat, ale lidé kteří ochutnali „uzené“ maso, si možná tuto kouřovou chuť oblíbili a začali zkoušet, jak si cíleně potravu ochutit kouřem. K tomu, že takové okouřené maso vydrží déle chutné, asi pomohla náhoda. Možná jednoduše kosti se zbytkem uzeného masa někde čekaly na další využití na nástroje a zbraně, a tak se přišlo na to, že se takové maso rychle nekazí.

Mohlo by vás zajímat: Pergola nejen pro posezení u grilování. Zahradu dokáže také zhodnotit

O novince s kouřem a masem se nejspíš postupně dozvídaly různé skupiny a kolonie lidí. Lidé začali uvažovat i o tom, že by si takové maso mohly brát na cesty a zajistit si chutnou a hodnotnou stravu. Ke zvěřině asi brzy pro uzení přidaly i ryby, možná částečně vysušené a zjistilo se, že uzením se jejich trvanlivost prodloužila. Kouř, který také pomáhal k vysušení potravin, zintenzivnil jejich chuť.

Uzení ryb zpestřilo jídelníček i skupinám, které nežily u řek, a ryby si tak mohly uskladnit poté, co je ulovily na výpravách. Ryby jim poskytly zásobu živin v době, kdy jiné jídlo nebylo dostupné.

Uzením také došlo na zjišťování druhů dřeva, která jsou pro uzení nejlepší. Vyhrával to dub a bílý ořech. Svou oblibu získaly i ovocné dřeviny jako jabloň nebo třešeň, které dokázaly zlepšit chuť masa.

Mohlo by vás zajímat: Na grilu: Buřty a krkovička voní v létě z každé zahrady, ale grilováním můžete i překvapit

Stylem pokus a omyl byly také dřeviny jako borovice, cedr nebo platan z uzení vyřazeny. Míza a látky obsažené ve dřevě předávaly masu nežádoucí chuť. Některé pokusy mohly být zaplacené i žaludeční nevolností.

O uzení se bádá také v souvislosti s Egyptem. Právě tento národ byl na uchovávání masa zaměřený, přestože to bylo původně k naprosto jiným účelům. Ale i národ posedlý mumifikací si všiml, že uzené a osolené maso je dobře konzervované a neztrácí chuť. A i přes omezený způsob cestování se uzení dostalo do Číny, Řecka a Říma.

Nejistá historie vzniku metody uzení pro lepší chuť a trvanlivost masa

Tříletý bráška Lamineho Yamala ukradl oslavy finále. Internet se do něj zamiloval

Mnutí nožiček není radost. Vědci vysvětlili, co moucha v kuchyni doopravdy dělá

Kočka dostala obývák, koupelnu i galerii. Člověku zatím zůstala hypotéka

Ornella Koktová bere děti a odlétá z Česka. Překvapivě bez manžela Josefa

Matuš obrátil: O rozvodu už nemluví. Místo toho obvinil kamarády, že loví jeho Lucii