3 min

Moře se zvedá a hranice pevniny se rozpouštějí. I vědci přiznávají, že scénář budí strach

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Chaos ovládá ulice a zprávy se šíří jako oheň v divočině. Hladina moří po celém světě náhle stoupla o 500 metrů a k vašemu domovu právě míří obrovské a ničivé vlny.

Moře se zvedá a hranice pevniny se rozpouštějí. I vědci přiznávají, že scénář budí strach

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Kde byste se mohli schovat, abyste takovou katastrofu přežili? Bylo by vaše město kompletně zničeno? A co by bylo potřeba ke spuštění katastrofy takto epických rozměrů? Data o stoupajících hladinách světových vodstev neustále zaplavují internet. Globální oteplování stále více taví ledové kry i celé ledovce. A během posledních 100 let se vodní hladiny celé planety zvedly o 24 centimetrů. Na vzestup o 500 metrů by toho bylo ale potřeba víc.

Na jaké potopení stačí veškerý led?

Zvýšení hladiny o 500 metrů v jeden moment by vyžadovalo mnohem víc, než roztání veškerého ledu, který tu ještě máme. Což ovšem vede k další velké otázce, tedy – kolik ledu by bylo potřeba k potopení celé Země? Ujasněme si ovšem jednu věc: naše planeta má ledu docela dost. Ale i kdyby roztál všechen najednou, zvedlo by to hladiny moří a oceánů „jen“ o 70 centimetrů. To by poslalo ihned pod vodu veškerá města na pobřeží, nemluvě o lidech.

Tři miliardy lidí by tak musely okamžitě opustit svoje domovy a zamířit někam do vyšších poloh. To by ale byla jen mokrá procházka v porovnání s následky toho, kdyby naše planeta měla 7krát víc ledu. A všechen by roztál najednou. Teď si představme ohromný půlkilometrový vzestup, u kterého by bylo označení jako „devastující“ hrubé podcenění. Stačilo by tohle na potopení veškeré pevniny planety? Naštěstí tomu tak není.

Jak potopit celou Austrálii

Průměrná nadmořská výška terénu Země je asi 840 metrů, takže by pořád zbývalo nějaké území, kam se lidé mohou přesunout. Tedy za podmínky, že vynecháte Austrálii, ta by totiž byla skoro 200 metrů pod vodou. Evropa by čelila podobnému osudu, neboť hodně jejích míst se nachází pod hranicí 500 metrů nad mořem. Země jako Dánsko nebo Nizozemsko by se ocitla kompletně pod hladinou. Španělsko a Francie by mohly uchovat své nejvyšší vrcholky.

Spojené státy a Kanada by také nebyly ideálním místem pro přežití. Většina Severní Ameriky by byla dnem oceánu. Kde by tedy mohli lidé najít bezpečné útočiště? Zkuste Afriku. Tento kontinent leží většinou území nad 600 metry nad mořem. Jeho poměrně velká část by tak zůstala suchá. Jestli chcete mít ještě větší šance, odeberte se do Chile nebo Afghánistánu. Tyto země leží v nejvyšších polohách světa, takže by utrpěly nejméně.

Enormní boj o přežití

Nejlepší volbou by však byla Čína, která by se stala největším a nejmocnějším národem planety. Miliardy lidí by zemřely při zaplavení pobřežních měst i zemí. I kdyby se několik přeživších dostalo někam výš, katastrofa by tam neskončila. Většina zemědělské půdy planety by totiž byla zničena – buď potopena, nebo znehodnocena slanou vodou. Zbývaly by horské vrcholy a málo stromů na to cokoli postavit nebo rozdělat oheň.

Změnila by se celá soustava oceánských proudů, teplota by výrazně poklesla, možná i spustila malou dobu ledovou. Nebylo by prakticky nic k jídlu a pomřely by i mořské ryby. Jsou totiž zvyklé na vyšší koncentraci soli. Ta slaná by navíc znehodnotila i dosavadní zásoby pitné. Snězte talíř vtipné kaše, protože potřebujete najít nějaký způsob, jak si obstarat základní potřeby. Modrá planeta je skutečně modrá, ale pro náš druh v případě takové katastrofy jen těžko obyvatelná.

Do které ze zmíněných oblastí byste se dokázali dostat?

Zdroj: Science

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

V australském Coober Pedy turisté marně hledají celé město. Polovina života se odehrává pod zemí

Nový počítačový systém měl sanitky zrychlit. Místo toho mohl přispět k desítkám úmrtí

Pondělí 26. října 1992, sedm ráno. Londýnská záchranka spouští plně automatizovaný dispečink, a během hodin...

Zinkový střízlík, který po desetiletích trhá rekordy. Za Tatru z půdy platí sběratelé i 120 000 Kč

Plechová Tatra 138 od Kovodružstva Náchod se letos v aukci prodala za 9 200 Kč. A to měla jen kopii krabice.

Přetáčeli jsme je tužkou, dnes trhají rekordy: Tyto retro kazety mají hodnotu tisíců korun

Demo nahrávka Deftones z roku 1992 se loni na Discogsu prodala za 125 000 Kč. Běžný Michal David na Aukru...

U Gardského jezera se stalo něco, na co místní čekali dvacet let. Jezero se nadechlo

Největší italské jezero se na začátku dubna poprvé od roku 2006 úplně promísilo až ke dnu v hloubce 270...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Moře se zvedá a hranice pevniny se rozpouštějí. I vědci přiznávají, že scénář budí strach

Brutální útok na Jaromíra Soukupa má záhadné pozadí. On sám má o motivu jasno

Šílený příběh z Moskvy: Rusky v podpatcích dobíhaly letadlo na ranveji

Trapný omyl. Modřiny na sexuální panně vyšetřovala policie jako vraždu

V den svých narozenin zemřel spisovatel Páral, autor legendárních románů

Pes není jen člen rodiny. Domů nepřináší jen chlupy. Mění mikrobiální svět domácnosti – a možná tím trénuje dětskou imunitu