3 min

Lávové peklo na úpatí hory. Sicilská sopka Etna přepsala dějiny ostrova

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zničující sopka Etna v roce 1669 překreslila mapu Sicílie a pohřbila desítky obcí. Děsivý mýtus o desítkách tisíc obětí představuje pouhý historický omyl.

Etna

Zdroj: FOTO:NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Na jaře roku 1669 se východní Sicílie ponořila do temnoty a ohně. Dominantní sopka Etna tehdy vychrlil obrovské množství magmatu, které svou neúprosnou masou překreslilo topografii celého pobřeží. Zkáza desítek obcí se navždy zapsala do učebnic dějepisu, obestírá ji ale velmi častý mýtus o obrovském počtu obětí. Vše se odehrálo podle naprosto odlišného scénáře.

Znamení pod nohama

Země v okolí městečka Nicolosi se začala 8. března 1669 prudce chvět, brzy se na jejím povrchu otevřela trhlina o délce několika kilometrů. Z hlubin hory se ozývalo dunění podobné dělostřelecké palbě, okolní vzduch okamžitě prosytil štiplavý zápach síry. Místní rolníci vzali nohy na ramena, úprk do bezpečí byl jedinou logickou reakcí na hrozící nebezpečí. Následně vybuchlo hlavní ohnisko erupce. Mohutný gejzír roztavené horniny vystřelil k nebi a hustá clona sazí proměnila den v ponurý soumrak.

Odvážný vzdor

Sicilský šlechtic Diego de Pappalardo se pokusil postavit přírodnímu živlu čelem a zorganizoval skupinu padesáti odhodlaných mužů. Tito dobrovolníci se vyzbrojili těžkými krumpáči, oblékli na sebe mokré zvířecí kůže a vydali se přímo k rozpálenému lávovému proudu. Plánovali mechanicky prorazit tuhnoucí krustu na boku řečiště a odklonit tekuté magma do neobydlených oblastí směrem od Catanie. Šlo o první doložený pokus o aktivní boj člověka s vulkánem v dějinách celé Evropy.

Tato odvážná mise bohužel skončila naprostým fiaskem. Na Pappalardovu skupinu tvrdě zaútočili obyvatelé sousedního města Paternò, ti měli pochopitelný strach o své vlastní domovy a majetky. Bez koordinovaného zásahu se obří žhavá řeka o šířce dvou kilometrů valila dál sicilskou krajinou, požírala vinice i kamenné usedlosti. Všechen tento majetek zmizel pod hlubokými nánosy strusky, z níž sálala nesnesitelná teplota ještě několik dlouhých týdnů po jejím vylití.

Pád starého opevnění

Catania se se svými masivními středověkými hradbami stala dočasnou baštou pro zástupy uprchlíků z vnitrozemí. Městské opevnění po staletí úspěšně odolávalo nájezdům cizích vojsk, tentokrát se pod obrovským tlakem tun viskózní hmoty velmi rychle zřítilo k zemi. Láva se zprvu hromadila u paty kamenného zdiva, neustále stoupala vzhůru, obrovská váha a extrémní sálavý žár brzy rozleptaly i ty nejpevnější základy.

Černý proud se pomalu plazil ulicemi, pohřbil rozlehlý benediktinský klášter a s ohlušujícím sykotem pronikl až k mořskému břehu, kde chladnoucí hmota vytvořila pás úplně nové pevniny.

Rozbitý historický mýtus

Vyprávění o sicilské katastrofě ze sedmnáctého století velmi často provází legenda o dvaceti tisících mrtvých. Jde o neprokázaný fakt a zjevnou dezinformaci vzniklou sloučením dvou různých událostí v tomto regionu. Tehdejší erupce sice srovnala se zemí více než deset obcí a poškodila část Catanie, nebezpečná láva se ale pohybovala velmi pomalu. Místní obyvatelstvo získalo dostatek času na bezpečnou evakuaci, dochované historické prameny z této konkrétní přírodní pohromy neevidují v podstatě žádné lidské ztráty.

Děsivé číslo dvaceti tisíc obětí patří ve skutečnosti drtivému zemětřesení, které stejnou geografickou oblast zasáhlo o necelé čtvrtstoletí později v lednu 1693. Právě tento seismický otřes naprosto zdecimoval místní populaci a zanechal za sebou nesmírné utrpení. Obě obrovské tragédie se postupem času v lidovém vyprávění jednoduše slily do jednoho temného příběhu o zkáze.

Stejný omyl se týká i samotné architektury současné Catanie. Valící se láva město kompletně nezničila, velká část tehdejšího historického centra zůstala překvapivě nedotčena. Nádherný barokní sloh, který dnes zdobí tamní rozlehlá náměstí i výstavní chrámy, je přímým výsledkem rozsáhlé přestavby až po zmiňovaném zemětřesení. Staré kamenné město se zhroutilo právě tehdy, současná barokní perla povstala z trosek až v následujících desetiletích.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (theweathernetwork, academic.oup, archdaily, gfz.de).

Reklama

Další články z kroniQa

Oldřich Pelčák měl být prvním československým kosmonautem. Dva dny před startem dostal přednost Remek

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Uplynulo osmadvacet let od doby, co se v Podolí ztratil devítiletý Jan Nejedlý. Běžná cesta za kamarádem se...

Návrat staré nákazy, krvavý Mars a tři ohně z východu. Nostradamovy verše lidé spojují s pádem Západu

Francouzský astrolog předpověděl na letošní rok sérii událostí, které mohou změnit svět. Jeho verše hovoří...

Rodina z amerických hor žila po generace v izolaci a incestu. Whittakerovi se brali mezi příbuznými přes sto let

V horách Západní Virginie žije rodina Whittakerových se smutným osudem a vážnými následky blízkých sňatků....

Po vraždě si v cizím bytě otevřel pudink z lednice. Oběti si vybíral náhodně podle titulů na zvonku

Příběh Jaroslava Malého plnil v osmdesátých letech noviny. Zhrzený muž si vybíral oběti podle domovních...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Lávové peklo na úpatí hory. Sicilská sopka Etna přepsala dějiny ostrova

Utíkal před plameny s dcerou. O pár minut později pořídil mobilem fotku, která obletěla celý svět

Hororoví padouši nejsou psychiatrická učebnice. Jak horory zaměnily duševní nemoc za zlo

„Lidské špíny!“ Vémola neudržel emoce. Kvůli lvici Elze tvrdě obvinil ministerstvo

Neandertálské dítě mělo v 6 měsících tělo téměř ročního dítěte. Možná však nerostli rychle oni, ale pomalu rosteme my

V 56 letech zemřel Glen Hansard. Zpěvák zahynul při nehodě, v Česku zanechal stopu