Informace o možném zániku dvou českých golfových areálů Hrádek u Nechanic a Kynžvart už českými médii proběhla. Východočeský Hrádek pravděpodobně na sezonu 2025 své brány golfistům neotevře. Nebo je tu ještě naděje? Hovořili jsme se zástupci klubu, ale nejsou si jisti, jaký postup nyní zvolí. V případě západočeského hřiště Kynžvart je věc v jiné poloze, tam se provozovatelé uzavření brání právní cestou.
Společným jmenovatelem obou kauz je postoj Národního památkového ústavu, který má státní zámky Hrádek i Kynžvart s jejich parky ve své správě. NPÚ je největší ze tří desítek příspěvkových organizací, které spadají pod ministerstvo kultury. Spravuje přes 100 státních objektů (59 zámků, 29 hradů, čtyři kláštery atd.) a rozpočet má okolo 1,7 miliardy korun. Příjmy z různých činností (hlavně vstupů návštěvníků) činí okolo 600 milionů.
Golfové hřiště Hrádek bylo otevřeno v roce 1997, všechny jamky se tehdy nacházely uvnitř areálu zámeckého parku. V roce 2006 přibyly nové jamky za zdmi parku, vznikla tak devítka parková i luční. Hřiště Kynžvart plánoval profesionál Jiří Zavázal také již od 90. let, ale ke hře byla zdejší osmnáctka otevřena až v roce 2010. Jamky vedou jak v parku, tak na okolních loukách. Vznik obou hřišť je odrazem doby po listopadu 1989, přesněji 90. let, kdy se novým myšlenkám i novým projektům včetně golfových přálo.
Stanovisko úřadu
Před koncem loňského roku jsme oslovili Národní památkový ústav s dotazy, které se této kauzy týkaly. NPÚ odpověděl poměrně obšírně, prostřednictvím tiskové mluvčí Blanky Černé. Že ale odpovědi formulovali i pracovníci ve věci zainteresovaní, nebo alespoň poskytli důležité podklady, je patrné. Z odpovědí také vyplývá trochu odlišná situace obou hřišť.
Pokud jde o Hrádek, NPÚ konstatuje, že smluvní vztah na pronájem pozemků končí k 31. 12. 2024. „V případě areálu SZ Hrádek u Nechanic bylo užívání části parku pro golfové hřiště povoleno jako dočasné do roku 2009. Společnost Golf Hrádek, provozující golfové hřiště, v roce 2007 podala žádost o vydání dodatečného územního rozhodnutí o změně využití území týkající se rozšíření golfového hřiště. Toto řízení bylo přerušeno do doby dodání potřebných dokumentů, k čemuž však nikdy nedošlo. V roce 2021 vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje Stanovisko k územnímu plánu Hrádek, o které požádala Obec Hrádek a které vychází ze Závazného stanoviska výkonného orgánu památkové péče. Ve stanoviscích je konstatováno, že povolení změny využití území na golfové hřiště je z hlediska zájmů státní památkové péče nepřípustné. Přesto byl v roce 2021 jako vstřícný krok ze strany NPÚ na základě uzavřeného smluvního vztahu ponechán společnosti Golf Hrádek prostor pro přemístění stávajícího golfového hřiště do jiné lokality mimo pozemky Národní kulturní památky, a to do konce roku 2024.“
Ohledně Kynžvartu NPÚ konstatuje: „V březnu 2023 byl nájemce golfového hřiště T.I.S., a.s., zrušen s likvidací a posléze přestal hradit nájemné za pronajaté pozemky. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena mezi NPÚ a společností T.I.S., a.s. v likvidaci dohoda o ukončení nájemní smlouvy k 29. 2. 2024. Přesto se po celou sezonu 2024 v areálu zámku Kynžvart golf hrál, ačkoli k provozování golfu nemá nikdo žádný právní titul a za užívání státního majetku nebyl a není hrazen nájem či bezdůvodné obohacení, a to již od listopadu 2023. […] V této bezprecedentní situaci se tak NPÚ snaží záležitost řešit bez jakýchkoli prodlení právní cestou zejména prostřednictvím soudů, a to nikoliv bez úspěchu. Protistrana však ignorovala i pravomocná soudní rozhodnutí tak dlouho, jak to bylo jen možné, a neváhala bez právního důvodu „okupovat“ předmětné pozemky ve vlastnictví České republiky. NPÚ se snažil i v místě golfového hřiště vyvěšovat oznámení o ukončení provozování golfového hřiště, vše však bylo protistranou rychle a protiprávně odstraněno.“
A ke Kynžvartu dále: „Dosavadní zkušenosti s provozováním golfu (spory kvůli neplnění povinností nájemcem hřiště se neustále opakovaly během téměř dvaceti let a jsou vedeny i nyní) byly, jak je popsáno výše, pro stát velmi špatné a náklady na vymáhání plnění povinností, které protistrana neplnila, byly a jsou vysoké. […] V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu, že v současné době jsou ohledně pozemků a golfového hřiště vedeny ze strany NPÚ dva soudní spory. I s ohledem na tyto dva pravomocně neskončené soudní spory není možné teď o dalším nájmu pozemků za účelem provozování golfu uvažovat, neboť jejich účel je v přímém rozporu s možností hřiště provozovat. NPÚ má s ohledem na charakter parku záměr v jádrovém území parku provozovat a řádně udržovat anglický park, což už ostatně NPÚ dělá, protože golfisté neudržují všechny plochy, které využívají, v řádném stavu. Okrajové části parku má NPÚ záměr propachtovat jako pastviny místnímu farmáři.“
NPÚ jsme také položili otázku ohledně změny postoje, protože v minulosti byly státem pozemky pronajaty pro golfovou hru, ale nyní NPÚ golf nechce. Proč k takovému obratu došlo?
„Národní památkový ústav nemá zájem na dalším provozování golfových hřišť v blízkosti národních kulturních památek (ať už se jedná o areál SZ Hrádek u Nechanic, či o areál SZ Kynžvart), neboť je přesvědčen, že takový způsob využití není v souladu se zájmy státu i památkové péče, které musí Národní památkový ústav hájit především.“
A dále: „Úpravu parkových ploch na golfové hřiště nelze zjednodušeně vnímat jako kultivaci zámeckého parku, protože principy a zásady spojené s jejich historickou rolí dotvářející specifické prostředí šlechtických sídel jsou odlišné od potřeb hráčů golfu a provozovatelů golfových hřišť. Ostatně možná i proto řada dnes kvalitních golfových hřišť v České republice byla vybudována v prostředí bez vazby na areály s památkovou ochranou.“
Na dotaz, kdo stojí za rozhodnutím „golf ne“ a které pracoviště/odbor NPÚ tento postoj formulovalo a přijalo, NPÚ odpovídá nekonkrétně: „K rozhodnutí o ukončení provozování golfových hřišť dospěl NPÚ postupně a individuálně ve vztahu k jednotlivým provozovatelům golfových hřišť na pronajatých pozemcích ve vlastnictví státu v návaznosti na vzniklé skutečnosti, které nebyly a nejsou slučitelné s rolí NPÚ jako správce svěřeného státního majetku kulturní hodnoty. V obou případech se nejedná o individuální rozhodnutí jednotlivce s pravomocí jednat jménem NPÚ, ale o logické vyústění řetězených konkrétních důvodů a příčin posuzovaných v hierarchicky řízené státní příspěvkové organizaci.“
Golf do parků patří
Kdybychom chtěli rozehrát hru argumentů, můžeme se například chytit jedné z odpovědí, v níž je zmíněn „zájem státu“. I golfisté na to mohou mít svůj názor. Například ten, že stát není neurčitá anonymní entita, ale jsou to všichni jeho občané – a to včetně golfistů. A právě oni si nepochybně budou myslet, že je v zájmu státu pronajímat zmíněné zámecké pozemky, a to za účelem sportování a rekreace široké veřejnosti. Ostatně je samozřejmým zájmem státu podporovat a udržovat tělesné i duševní zdraví svých obyvatel.
Je také zmíněna památková péče. Golfisté i památkáři by jistě snesli hodně důkazů, které by podporovaly jejich vidění. Památkáři mohou argumentovat, že golf parkům neprospívá, že omezuje návštěvníky, že plochy nijak nezhodnocuje atd. Golfisté mohou naopak tvrdit, že díky sekání zelených ploch jsou parky udržovány a kultivovány, že prostor působí vizuálně lépe, je hojněji a efektivněji využíván, státu se tím šetří prostředky atd. Je to věc diskuze. Ale odehrála se nějaká diskuze na půdě NPÚ? A byli k ní přizváni zástupci golfové sféry, třeba někdo z České golfové federace nebo z Českého svazu greenkeeperů?
Pokud jste byli v posledních letech na Hrádku či v Kynžvartu, ani jeden areál by ve vás nevyvolal dojem, že se tu o park nepečuje. Viděli byste, že oba provozy – zámecký a golfový – spolu dokážou žít. Osobně si také pamatuji na telefonický hovor, který jsem před více než deseti lety vedl s kastelánem kynžvartského zámku. Říkal, že je rád za golfové hřiště, protože díky němu byl prostor zanedbaného parku upraven a plochy jsou udržovány ve stavu, do něhož by se jinak dostat nemohly, neboť jsou rozsáhlé a prostředky omezené. Stejně tak na závěr sezony 2024 zmínil kastelán hrádeckého zámku pozitivní dopad golfu: „Rádi bychom poděkovali představitelům Golf Clubu Hrádek 1995 za dlouholetou spolupráci a pomoc při údržbě travnatých ploch v okolí zámku a provoz Zámecké kavárny v čp. 44. Golfovému klubu děkujeme zejména za to, že přinesl sportovní a společenské oživení do našeho kraje.“
Je rovněž nutno připomenout zásadní věc. Golf do zámeckých parků patří. V celé Evropě najdeme stovky nejrůznějších zámeckých, historicky a kulturně významných budov, v jejichž okolních parcích se nachází golfové hřiště. Někde se dokonce tyto budovy či jejich části využívají jako golfové klubovny. Je to často také jediný způsob, jak historickou stavbu zachránit před postupným chátráním. Udržovat zámek, ale i veškerou zeleň v mnohdy obrovských parcích tak, jak ji udržovali šlechtičtí majitelé před dvěma či třemi staletími, není vzhledem k naprosto jiným ekonomickým podmínkám možné. Golfové hřiště je vhodným řešením.
Pokud tedy pracovníci NPÚ nevidí žádnou vazbu mezi zámky a budováním golfových hřišť v jejich parcích, pak se mýlí. A to i pokud se jedná o český prostor. Příkladem mohou být slezské Kravaře. V části zdejšího parku, který obklopuje veřejnosti přístupný barokní zámek z 18. století (zapsaná kulturní památka), se nacházejí jamky místního osmnáctijamkového hřiště. Parkem vedou cesty pro pěší i cyklisty, po cestičkách chodí ale i hráči s holemi. Kulturní ani přírodní hodnota parku nijak neklesla. Dalším místem dlouholeté, již více než půl století trvající symbiózy golfu a zámku s jeho parkem jsou severomoravské Šilheřovice (rovněž kulturní památka). Dokonce komunistický režim, který golfu nepřál, zde koncem 60. let povolil vybudování osmnáctijamkového hřiště, a to i proto, aby se zastavilo chátrání zámeckého parku. I dnes je tento prostor svojí kultivovaností příkladem.
Takže jak to je? V Kravařích a v Šilheřovicích to jde a na Hrádku a v Kynžvartu nikoli? V čem je problém?
Historické hodnoty
NPÚ má na starosti velké kulturní hodnoty a je potřeba o ně pečovat, o tom není sporu. Zároveň je ale NPÚ státní instituce s byrokratickými prvky, svět se svým viděním. Jeho zaměstnanci jsou odborníci, ale i standardní úředníci. Úřad jede dál, lidé přicházejí a odcházejí. Kdysi se státní úředníci spravující památky rozhodli, že golf v některých zámeckých parcích povolí, teď se NPÚ rozhodl, že golf nechce. Kdo ví, zda za dvacet let nebude situace zase jiná a NPÚ se nebude bránit pronájmům pozemků na golfová hřiště?
Konkrétna obou případů jsou odlišná, ale u obou vidíme významnou neochotu NPÚ mít golf na svých pozemcích. (Na pozemcích NPÚ stávalo i šestijamkové hřišťátko v parku zámku Krásný Dvůr, a to už zavřelo na konci roku 2023.) Je přitom těžké zvenčí rozklíčovat, zda za touto neochotou stojí hlavně přeteklý pohár trpělivosti v otázce smluv, resp. neplnění závazků, nebo zda se NPÚ coby velká organizace nechce margináliemi typu „golf v parku“ zabývat, případně zda jde o konkrétní jedince, kterým golf prostě nesedí, a tak se ho chtěli zbavit. Lze se také hypoteticky ptát, co by se dělo, kdyby ve vedení NPÚ byli lidé se skutečnou znalostí golfu a golfového prostředí. Byly by zde snahy o lepší komunikaci a spolupráci, chtěly by obě strany spíše nalézt společně výhodnou cestu?
Že by měl zaniknout Hrádek, nad tím lze jen kroutit hlavou. Hřiště bylo vždy malé, provoz nenáročný, nároky nevelké. Golf se ke zdejšímu zámku v anglicky tudorovském stylu vyloženě hodil. Vypudit tohle zařízení z parku je špatné řešení. Pokud jde o Kynžvart, neodvažujeme se komentovat, do jaké míry nájemci plnili či neplnili své povinnosti. Dle interních informací by soudní spory mohly být řešeny i tak, že hřiště by zaniklo, ale investor by požadoval určitou finanční náhradu za vynaložené náklady, zmařenou investici. Jenže NPÚ údajně na žádné „odstupné“ nechce přistoupit. Ať by ale vyhrál kdokoliv, tratit bude český golf i český stát. Nebylo by lepší toto esteticky mimořádně hodnotné hřiště udržet, třeba s jiným a novým majitelem?
Je bohužel paradoxní, že NPÚ jakožto instituce, jejímž hlavním posláním je pečovat o kulturní hodnoty, svými kroky nyní likviduje jiné hodnoty, rovněž vytvořené lidským umem a se smyslem pro estetiku. A velkou ironií je skutečnost, že v případě hřiště na Hrádku jde o hodnotu rovněž historickou. Šlo o jedno z nejstarších porevolučních hřišť u nás, ve východních Čechách dokonce úplně první.
Jakožto golfový časopis určený celé golfové komunitě stojíme z logiky věci na straně golfových hřišť, jejich klubů, provozovatelů. Je v zájmu nás, kdo máme golfovou hru rádi a udržujeme její tradici a jejího ducha, aby stávající hřiště nezanikala. Konec hřišť Hrádek i Kynžvart by byl rozhodně bolestivý.
Komunistickému režimu můžeme vyčítat, že v roce 1952 svým administrativním krokem – prostřednictvím Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport – zrušil nové osmnáctijamkové klánovické hřiště, což byl akt zvůle i velká ztráta pro český golf. Budeme také jednou vyčítat současnému státu, že se – prostřednictvím Národního památkového ústavu – podílel na zániku dvou golfových hřišť? Bude mít i polistopadový režim svědomí zatížené těmito nucenými konci? Srovnání vždycky kulhají, a i tohle je nepřesné. Ale že se Národní památkový ústav chová „s péčí řádného hospodáře“ se vším lepším i horším, co si pod tím lze představit, to říci můžeme.
Tento materiál týkající se provozu hřišť Hrádek u Nechanic a Kynžvart redakce Golf Digest C&S připravovala během začátku letošního roku a byl publikován v čísle 2/březen 2025. Situace týkající se golfového hřiště Kynžvart se v posledních dnech změnila, respektive vyhrotila. Podle sdělení kynžvartského manažera Martina Mňahončáka byla aktivitou Národního památkového ústavu část hřiště upravena tak, že se na některých jamkách nyní hrát nedá. Kolem deváté jamky se nachází ohrada, odvezeny byly některé můstky přes potok, na greeny jamek číslo 9 a 18 a na odpaliště desítky byla navezena hlína. Na webových stránkách kynžvartského klubu je uvedeno: "Z důvodu protiprávního jednání Národního památkového ústavu je hřiště v sezóně 2025 UZAVŘENO."
