5 min

Je správné demokracii ve jménu dobra vymáhat, i když lid chce něco jiného?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

ESEJ. Dosud byla demokracie na Západě chtěná. V současném boji s levicovým a pravicovým populismem by se však nově mělo řešit to, zda může být i povinná. Demokracie je považována svými příznivci za nejvyšší možné politické dobro. Mnoho lidí si to ale přestává myslet. A demokracie se tím dostává nejen do potíží, ale i do

profimedia-0956251039

Zdroj: Americký prezident Donald Trump. Foto: Profimedia

Demokracie dnes nestojí před zánikem, jaký ji potkal na prakticky celém Západě ve dvacátých a třicátých letech. Před vypuknutím druhé světové války existovala jako politický systém v podstatě už jen ve Spojených státech, Velké Británii a Francii.

Dnes stále ještě platí, že Západ je formálně demokratický – celý, nová diktatura na něm ještě nevyrostla, i když v USA se o to část politiků pokouší. Pocit ohrožení svobody je však mezi prodemokratickými silami velký.
Demokraticky zvolení autokraté
Není to jen děsivá zkušenost třicátých let minulého století, která obavy demokratů ospravedlňuje.

V čele dnešního Maďarska, Slovenska a Spojených států stojí politici, které je možné označit za autokraty. Potíže přinejmenším s populismem má či mělo Polsko, Itálie i Rakousko, Nizozemsko, nově se mluví o Rumunsku.[souvisejici]

Silné pravicově populistické strany, které se však zatím nedostaly do vlády, má i Německo a Francie. U nás v Česku mají před parlamentními volbami populistické strany v průzkumech většinu už delší dobu. Prodemokratické strany jsou zde u moci jen proto, že populisté byli v posledních volbách roztříštění.

Rozhodně však platí, že dnešní prodemokratické síly se snaží hledat ve třicátých letech poučení v tom, že demokracie se tehdy populistům a tyranům vlastně příliš nebránily.

Seznam prostředků použitých na Západě v posledních deseti patnácti letech k obraně demokracie je poměrně dlouhý.

Demokratická strana v USA chtěla na Donalda Trumpa v jeho prvním prezidentském období podat dvakrát ústavní žalobu. Nepodařilo se to jen proto, že republikáni raději chránili svého vůdce než ústavu.

A to i navzdory tomu, jak Trump přispěl k útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Zvláštní výbor amerického Kongresu ho označil na hlavního iniciátora pokusu o puč a některé americké státy kvůli tomu řešily, zda nezakázat jeho účast v posledních prezidentských volbách.

Své při obraně demokracie předvedla i Evropská unie. Od silných politických vyjádření a moralizování až po varování před odejmutím dotací a omezení čerpání z unijních fondů. Zkušenost s tím má Rakousko, Polsko i Maďarsko.

Kde je diskuse o tom, zda je demokracie povinná? Nemůže se obrana svobody nakonec také změnit v jakýsi pseudodemokratický populismus?

Česká vláda se alespoň pokusila o boj s dezinformacemi, které jsou do značné míry právě antidemokratickou propagandou. Vznikl kupříkladu post vládního koordinátora strategické komunikace v čele s mnohdy rozporuplně vnímaným Otakarem Foltýnem.

Svébytnou kapitolou jsou dezinformace na sociálních sítích. Zatím největším zásahem – s argumentem ochrany demokracie – bylo v době covidu zrušení účtu Donalda Trumpa na Twitteru v roce 2021.

Nástrojem je i označování politických stran za extremistické, což může vést až k jejich zákazu. Volání po tom už se objevilo v případě Alternativy pro Německo nebo v Česku v případě Okamurovy SPD.
Chybí diskuse, kam až lze zajít
Ústavní pokusy o odvolání, možné zákazy kandidatury, rušení profilů na sítích, vstupování vlády do mediálního prostředí, omezování přístupu k dotacím, snahy některé strany zcela zakázat… Nejde o malý kalibr a není toho málo.

Při pohledu zpět do meziválečného období to mohou prodemokratičtí voliči snadno chápat i schvalovat. A (pro)demokratičtí politici si mohou myslet, že dělají něco extrémně záslužného. K tomu je však potřeba vyslovit jedno velké ale.[souvisejici1]

Může si demokracie vystavovat bianco šek na obranu sebe sama? Každý stát vždy trochu vynucuje sám sebe a svou vnitřní jednotu. Ale kde je diskuse o tom, zda je demokracie povinná? Nemůže se obrana svobody nakonec také změnit v jakýsi pseudodemokratický populismus?

Demokracie jako uspořádání věcí politických vznikala dobrovolně ze shody většiny. Nestojí proto jen na pouhém politickém konsensu, ale na respektu. Jde o zřízení, které má umožnit svobodné nalézání nejmorálnějších a nejlepších řešení věcí veřejných. Zdůrazněme – svobodné.

I demokracie má mít své hranice. Pokud je prodemokratické síly překročí, zabijí demokracii stejně spolehlivě jako populisté, autokrati a tyrani.

Mohou tedy vůbec prodemokratické síly za svobodu bojovat? A třeba i s použitím násilí? Obecně její zastánci věří, že v případě, kdy chce demokracii praktikovat většina nějaké společnosti toužící se vymanit z tyranie, jsou demokratické revoluce dovoleny a dokonce žádoucí.

Složitější je to však ve chvíli, kdy je demokracie u moci a má se bránit proti antisystémovým stranám, které jsou v menšině.

Marginální populisty může ještě přehlížet, ale proti silnějším by měla prostředky vážit a zároveň se prosadit, protože je stále vůlí většiny.
Boj ano. Ale i proti většině?
Co však s paradoxní situací, která nastává u nás? Prodemokratické strany jsou u moci, ale většina národa už podle průzkumů, zdá se, o dnešní liberální demokracii vlastně moc nestojí.

Lze i tak demokracii vymáhat? Teoreticky ano, když se opřeme o ústavní větu, která říká, že „změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu je zakázána“.

A další otázka: je v USA, na Slovensku a v Maďarsku, tedy v zemích, kde antisystémové strany mají nyní převahu a jsou i u moci, dovoleno sahat k prodemokratickým revolucím? Současní lídři těchto zemích sice demokrati moc nejsou, ale demokraticky a svobodně zvoleni byli.

Je to velká spousta otázek, o kterých se na Západě prakticky vůbec nemluví. Ale jen tak tvrdit, že ve jménu dobra je vše dovoleno, taky nejde. V praktické rovině je demokracie přeci jen stále ještě o respektu a diskusi, a v ní by se měla umět prosadit a udržet u moci.

Jinak samotné demokracii hrozí, že se zvrhne k větší či menší tyranii. Případně začne demokracie ztrácet svou vlastní legitimitu, když například demokratická vláda, která se ve své zemi ocitne v menšině, začne bránit svému pádu jen proto, aby k moci nepřišli populisté, a ohne přitom některé hodnoty a zásady.

I demokracie má mít své hranice. Pokud je prodemokratické síly překročí, zabijí demokracii stejně spolehlivě jako populisté, autokrati a tyrani.

Jakkoli bezvýchodně to může znít, nechtěná demokracie by měla vědět, v jakou chvíli už má padnout a odejít. Ač je považována svými příznivci za nejvyšší možné politické dobro, nikdy by neměla být absolutně povinná.

Tím by zradila sama sebe, ale především by pak přestala být ideou a stala by se ideologií. Se vší špínou a fanatismem, který ke každé ideologii patří.

Autor je novinář, mimo jiné pracoval, psal a fotil pro Český rozhlas, Českou televizi – Toulavou kameru, TV Prima, Deník a řadu časopisů. V současnosti vede vlastní internetový deník v Pošumaví v Prachaticích

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Postřelená žena z fotografie před rozhlasem se léčila rok, o muži vedle ní se nic neví

Prodlužovačka, nebo velké bezpečnostní riziko? „Živý“ kabel leží volně v lese

Uprostřed lesa, v katastru obce Borová v Orlických horách, vede z velké části po povrchu elektrický kabel....

Jan Urban: Válečný zločinec je mrtvý, lež o hrdinném generálovi žije dál

Za úsvitu 26. května 2011 vjela do vesnice Lazarevo, daleko na severu Srbska poblíž rumunských hranic,...

Spoluzávislost, fenomén, který ovlivňuje miliony lidí. Nikdo to ale neřeší

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku kolem jednoho milionu osob...

Útok na Rádio Svobodná Evropa v Praze? Írán o něm mluví, Irák se o něj pokusil

V Praze sídlící Radio Farda, součást Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), leží íránskému režimu v...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Je správné demokracii ve jménu dobra vymáhat, i když lid chce něco jiného?

Sportovní tragédie na Vueltě. Fenomenální Pogačar musel odstoupit, i když jasně vedl

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Účastník Survivoru Jura zhubl 16 kilo, nejvíc ze všech. Teď žádá, aby soutěžící nedostávali ani rýži

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze