8 min

Iveta Fabešová: S bývalým mužem máme velmi křehký mír. Důvěra se mi ještě úplně nevrátila

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Elegantní cukrářka a podnikatelka Iveta Fabešová otevřela svou druhou pobočku a mluví o své cestě, která ji naučila svobodě, vytrvalosti i novému pohledu na vztahy. V otevřeném rozhovoru popisuje, proč je pro ni Werichova vila srdcovou záležitostí, jak dnes pracuje s narušenou důvěrou a co pro ni znamená rodina, práce i obyčejné vánoční rituály, které doma střeží s láskou.

Iveta Fabešová

Zdroj: Profimedia

Máte druhou pobočku, takové čerstvé nové „miminko“. Každé vaše místo působí jinak. Ke kterému z nich vás to srdcem táhne víc?
Budu upřímná, je to Werichova vila. Ani bych neřekla, že je to naše zásluha. Ten dům sám o sobě, ta lokace, má neuvěřitelnou atmosféru, kterou je podle mě téměř nemožné napodobit kdekoliv jinde. To místo je prostě fantastické.

A interiér? Máte v obou pobočkách svůj podíl?
Mám. I když Masaryčku dělala italská firma, Werichovu vilu jsme předělávali zhruba před půl rokem a tam už jsme zasahovali opravdu hodně. Zkušenosti jsme měli z tohoto místa, takže jsme chtěli zachovat podobnou barevnost i náladu. Tam už to bylo bez architektů, spíš naše vlastní cítění prostoru.
A tady na Masaryčce je například světelná instalace křišťálových motýlů nad barem. To bylo moje velké přání. Zamilovala jsem si podobnou instalaci od Preciosy na letišti v Šanghaji, obrovskou, nádhernou. A protože jsou motýli mým osobním symbolem, chtěla jsem, aby tu poletovali i nad naším barem.

Takže motýl je vaše signature? Kdybyste otevírala další místo, objevil by se znovu? A co ještě byste chtěla, aby lidé vnímali jako typické „vaše“?
Přála bych si, aby lidé cítili eleganci, čistotu a střídmost. Myslím, že žádný z našich prostor není přeplácaný. Měl by působit harmonicky, vyrovnaně, klidně. To je to, co chci, aby si lidé odnášeli.

Je nabídka na obou místech stejná?
Ano, máme stejnou. Dlouho jsme ji měli rozdílnou, ale nakonec jsme ji sjednotili, protože je to pro provoz jednodušší. Takže teď je menu stejné v obou pobočkách.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Doma vaří manžel, já jen umývám nádobí a je to skvělé, chválila si cukrářka Iveta Fabešová

Vaše kariérní cesta byla taková, že jste v podstatě dvakrát začínala úplně od nuly. To je pro mnoho žen i podnikatelů velká inspirace. Jak vás to změnilo jako ženu, podnikatelku?
Asi hodně. Opravdu hodně. Člověk si při tom uvědomí spoustu věcí a hodně se mu vytříbí lidé kolem něj. V dobrém slova smyslu, ti, kteří tam nemají být, zmizí, a ti, kteří tam být mají, zůstanou a projdou tím s vámi. To pro mě bylo skvělé zjištění. A přineslo mi to obrovskou svobodu. V původním nastavení jsem ji necítila. Musela jsem se podřizovat něčí jiné představě a naše vize nesouznily. Dnes, když se rozhodnu, že zítra budou gauče růžové, tak prostě budou růžové, a to je super. Neznamená to, že neposlouchám názory ostatních. Jen cítím, že když v sobě mám jasný pocit směru, můžu tím směrem firmu opravdu vést. A to je dar.

V takových situacích bývá nejvíc poškozená důvěra. Jak těžké bylo začít znovu věřit, lidem, mužům?
Nevím, jestli ji mám už úplně zpátky. Někdy důvěřuji víc, někdy míň. Ale moje duše dnes často kouká přes takové zakalené brýle. Mrzí mě to hlavně ve vztahu k mému současnému muži, ten to odnáší nejvíc, protože se ve mně občas spustí výstražný signál, i když vůbec nepatří jemu. Učím se to. Neumím to na sto procent, ale pracuji na tom vědomě.

Čeho si na svém partnerovi nejvíc vážíte?
Jeho trpělivosti. Myslím, že jsem tak padesátkrát týdně „na facku“. Takže opravdu trpělivosti, a ochoty tím vším se mnou procházet. Pořád má tu touhu. A to je skvělé.

Zmínila jste, že nejste typ, který by si „kraloval“. Na koho dáte, za kým jdete pro radu?
Na svého partnera. Ale nikdy mu to neříkám nahlas, to by nebylo strategicky moudré. Vždycky se tvářím, že jeho rady nevnímám, ale pak si je v sobě přežvýkám, vezmu si z nich to dobré a podle toho se často zařídím. A myslím, že člověk snadno vycítí rozdíl mezi radou, která je motivovaná láskou, a radou, která je motivovaná potřebou vás ovládat. A já se snažím poslouchat lidi, kteří mě mají opravdu rádi, můj muž a moje nejlepší kamarádka, se kterou jsme přítelkyně přes třicet let. Tam nejsou žádné skryté motivy.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Iveta Fabešová vytvořila originální dezert. Ježek v kleci odkazuje na povídky Jaroslava Foglara

Když se člověku zhroutí svět, zdá se to jako nejhorší moment života. A pak se ohlédne a vidí, že ho to vlastně posílilo. Myslíte, že si někdy o takové lekce sami říkáme?
Asi ano. Moje duše je evidentně potřebovala. Myslím, že každý člověk má v životě nějakou lekci. A když se o těch příbězích mluví víc, může to inspirovat ostatní. Ukázat, že když to zvládla jedna, zvládne to i druhá. Pamatuji si to i u prvního porodu, strašně jsem se bála, a tak jsem se dívala na ženy, které v mých očích nepůsobily jako nejsilnější. A říkala jsem si, když to dala tahle, dám to taky. A fungovalo to. Dnes to mám tak, že když už jsem zvládla něco velkého, zvládnu i další věc. Beru to jako součást cesty. Kdyby to bylo snadné, může po ní jít každý. A právě to odlišuje, kdo půjde dál a kdo zůstane stát.

Jak funguje vztah s vaším bývalým manželem, se kterým máte děti? To je asi ta nejtěžší oblast…
Je to tak. Řekla bych, že máme velmi křehký mír. Opravdu velmi křehký. A já si tu křehkost uvědomuji.

Co děti, převezmou jednou vaše cukrářské království?
To je hezká otázka. Moje jedenáctiletá dcera má aktuálně velké divadelní sny, chce hrát v Americe s The Rockem, dobýt Broadway… Takže si myslím, že cukrařina asi neklapne, i když dělá nádherné rolády. Ale divadlo je pro ni větší srdcovka. Můj osmiletý Jakub se občas ptá: „Mami, dáš mi to jednou?“ A já vlastně nevím. Přeji jim hlavně, aby jejich práce byla jejich koníčkem. To je podle mě ta největší výhra.

Pro vás je vaše práce stále koníčkem?
Entuziasmus a nadšení mě zatím neopustily. Občas si ale říkám, když jedu domů v deset večer po dni, který začal třeba v pět ráno: „Proboha, nemohla jsem dělat něco jiného? Něco, kde by mě nebolel každý sval?“ Včera jsem měla opravdu náročný den, jela jsem v deset večer z práce a říkala jsem si, že už jsem prostě stará na to, co jsem dřív zvládala lusknutím prstu. Čtrnáctihodinové směny, klidně čtyři dny za sebou, a úplně v pohodě. To už prostě nedávám. Takže jsem jela domů, bolela mě záda, nohy, ruce, všechno. Ale stejně to miluju. Nadávám si, že by možná bylo jednodušší někde v kanceláři ťukat do počítače, ale tam by mě zase bolelo něco jiného.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Pravidelné rodinné večeře působí na děti jako lék, vyroste z nich méně alkoholiků a jinak narušených lidí

Je tohle tedy váš tělocvik, nebo zatěžujete tělo i jinak?
Snažím se třikrát týdně cvičit. Vnímám, že když necvičím, tak už to vůbec nedávám. Když člověk neposiluje svaly, je to znát. To, co jsem zvládala ve třiceti, už prostě nejde bez práce navíc. Takže se snažím cvičit.

Předvánoční čas, to je pro vás asi ta nejnáročnější doba, že?
Ano. A teď do toho ještě obědy, takže je to pro nás opravdu nejsložitější období. Obecně nám sezona začíná v listopadu a listopad, prosinec jsou naše dva nejnáročnější měsíce. Děláme spoustu objednávek, firemní zakázky… je toho hodně. Ale říkám si, zaplaťpánbůh za to. Pak si v lednu všichni trochu vydechneme a rozjíždíme se znovu až někdy od půlky února.

Pečete doma cukroví?
Letos jsem dětem slíbila, že něco upečeme. Každý rok jsem to nestíhala a moje dcera mi říkala, že by bylo fajn upéct něco i doma. Tak jsem slíbila, že letos to zvládneme.

Jak vypadají u vás doma Vánoce? Máte klasické české?
Máme klasické a hlavně se snažím, aby byly klidné. My to s dětmi opravdu milujeme. Vždycky si děláme legraci, že soutěžíme o největší strom v Rudné a okolí středních Čech, soutěžíme jen my, protože nikdo jiný o soutěži neví. Každý rok máme větší a větší strom. Už deset let nám ho vozí jeden pán a pokaždé ho musí zespodu zkracovat, protože ten strom je zase vyšší. Maminka si klepe na čelo: „Jste blázni, prosím vás.“ A děti: „Ne, babi, nech nás, my to milujeme!“ A je to pravda. Milujeme obrovský strom, pustíme si koledy, společně ho zdobíme a každý rok si kupujeme jednu novou ozdobu každý.
Letos mě děti vyděsily, když chtěly ty plastové Labubu ozdoby. Říkala jsem: „Zapomeňte! Máme nádherné skleněné ozdoby, žádné čínské Lababu.“

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Jana Plodková prozradila, co dělá každý rok na Štědrý den a proč nepeče cukroví

Jak to máte s dárky? Jedete „hory dárků“ nebo nějaký limit?
Máme limit, děti dostávají tři dárky. Vždycky jim říkám, ať si to dobře promyslí. A pak jim dávám ještě jednu malou věc od sebe, něco osobního. Dělám jim třeba fotoknihy z celého roku se vzkazy. Loni jsem jim nechala vyrobit světýlka, uvnitř každého bylo vygravírované něco, co to dítě charakterizuje. Když se rozsvítilo, svítil jeho symbol. A na měděném štítku měli vzkaz od mámy. To jsou takové věci, které pro ně tvořím a vždycky se na to hrozně těším. A zároveň je to už obrovský závazek. Nechci ale, aby to braly jako samozřejmost. Někdy může být něco osobního, někdy ne. A každý rok se samozřejmě ptají: „A ten osobní dárek bude co?“ A já: „Ježišmarja, já už nevím, co mám vymýšlet!“ Ale nakonec to vždycky přijde samo. Dělám to od srdce, takže mě něco napadne. Jen jsem si trochu ušila bič.

Máte nějaké novoroční předsevzetí? Dodržujete nějakou tradici?
Mám jedinou. Každý rok si říkám, že chci být šťastná. To je jediné, co si přeju, protože od toho se podle mě odráží všechno ostatní. Když člověk v životě zapomene být šťastný, není to dobré.

Zdroj: autorský rozhovor

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Čím méně děláte, když cítíte nízkou energii, tím těžší vám všechno připadá. Proč tomu tak je?

Ochablá kůže, stařecké skvrny a vystouplé žíly. Ruce prozradí věk dřív než obličej, krém na jejich omlazení nestačí

Většina z nás investuje čas i peníze do péče o pleť. Kupujeme séra, krémy i SPF, ale na jednu část těla...

Lámání kostí zaživa pro krásu: Devatenáctiletá modelka podstoupila bolestivý zákrok, aby si splnila sen

Devatenáctiletá ruská modelka Lolita Afanasyeva je pro úspěch ve světě módy ochotná obětovat téměř cokoliv....

Od narození neteře jsem se přestala vídat s bratrem. Nedokážu se smířit s tím, že on má dítě a já ne, přiznává Lenka

Lenka si s bratrem vždycky rozuměla. Vyrůstali spolu, byli si oporou, a ještě před rokem se vídali třeba...

Krátký šlofík není lenost. Podle odborníků vám 20 minut spánku může zlepšit náladu, výkon i soustředění

Znáte ten pocit? Po obědě se vám zavírají oči, hlava už nespolupracuje a nejraději byste si na chvíli...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Iveta Fabešová: S bývalým mužem máme velmi křehký mír. Důvěra se mi ještě úplně nevrátila

„Co bych tam dělal?“ Pět důvodů, proč může Babiš jít znovu s Pavlem do boje o Hrad

Podvodník si vymyslel fiktivní zemi. Z lidí vymámil peníze a poslal je na výpravu smrti

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů

KVÍZ: Vanilka, gouda i ušanka. Poznáte zemi podle typického produktu? Druhou otázku dají jen znalci

Až 30 poptávek měsíčně a statisícové honoráře. Majitelka agentury prozradila, kolik si účtují české celebrity za večer moderování