Fotografka zachycuje tajemný život sov v lesích i mezi paneláky

Sdílet

Dennívýzva

Ráda fotí noční oblohu i zvířata. Tyto dvě vášně nakonec spojila v jednu, teď sleduje a zachycuje život sov. Aktuálně Pavla Kalistová nafotila pár kalouse ušatého, který úspěšně hnízdí na klatovském sídlišti. Jedná se o nejběžnější druh sovy a najít ho není tak složité. Jiné je to například s puštíky. Těm je Pavla na stopě v okolí Nýrska. Už dva týdny jezdí na stejnou lokalitu a pečlivě naslouchá, odkud se line jejich houkání.

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

„Je to hodně těžká disciplína,“ připouští Pavla Kalistová na začátku našeho povídání. Focení se věnuje přes šest let. Kromě hvězdné oblohy zachycuje také ptáky nebo drobné savce. Před časem se rozhodla, že zkusí fotit sovy. „Byla jsem na dvou workshopech. Jeden z nich byl v zimě, kdy jsme pozorovali kalouse na takzvaném deništi. Například v Ústeckém kraji stál téměř uprostřed vesnice takový opelichaný smrk a na něm sedělo nějakých dvacet kalousů. Sama jsem tomu nevěřila,“ prozrazuje se smíchem. Nakonec viděli šest druhů sov, a hlavně se dozvěděli základy o jejich stopování. Hlavní je sledovat jejich vývržky, tedy nestrávené kousky potravy, které vyzvrací v podobě jakýchsi válečků.

Výr velký s rozpětím křídel až 170 cm a dlouhými drápy opravdu budí respekt, foto: Pavla Kalistová

„Dozvěděli jsme se tam hlavní základy. Informace načtené z knih byly občas naprosto protichůdné a vůbec bych nevěděla, jak začít. Někdo doporučuje, že sovy máte přilákat pískáním. Pak je tu druhá strana, která říká: Nepískat! Samozřejmě si je napískat můžete. Je to nejjednodušší řešení, ale to neznamená, že je nejlepší. Vy jim tím děláte soka a držíte je v tenzi, a to není dobře. Já je chci pozorovat v jejich přirozeném prostředí,“ prozrazuje. Na řadu tak přichází termovize a nastražené uši! „To je jediný způsob, jak je nenásilně dostopovat. A to my chceme. Chceme, aby se chovali ve svém prostředí přirozeně. Je to o tom hledání a ne o tom, že je očuráváme,“ zdůrazňuje.

Kalousové mezi paneláky? Nic neobvyklého

„Kalousové jsou to nejjednodušší. Mají rádi lidskou společnost, protože produkujeme hodně odpadu, ve kterém se drží myši, které loví. Nejsou hloupí a drží se u lidí. Naopak třeba kulíšky je hodně těžké dohledat. Vystopovat je lze pouze v prvním toku, což je období říjen-listopad a pouze ušima. Ani termovize nepomůže,“ popisuje.

Právě kalousové se usadili i na sídlišti v Klatovech. Pavle se ozvala kamarádka, která z okna prakticky vidí na hnízdo. „Věděla, že fotím zvířata a hlavně ptáky, takže mi poslala video a ptala se, jestli to náhodou není kalous. A byl. Mají hodně specifické pískání, mláďata se prozradí opravdu vysokým dlouhým tónem. Pár tam vyvedl šest mladých, jedno mládě bohužel nepřežilo nedávnou bouřku. Teď je tam tedy pět mláďat. Jsou vitální a vypadá to, že budou životaschopná, což je naprostá pecka,“ neskrývá své nadšení.

„Teď jsem na stopě puštíka.“

Aktuálně má Pavla před sebou velkou výzvu. Vystopovat puštíka v lesích nad Nýrskem. „Už 14 dní den po dni chodím na stejné místo, kde jsem ho zvečera slyšela pískat. Poslouchám, odkud se line zvuk. Tam, odkud je slyšet nejpravidelněji, tak je nejspíš ta jeho schovávačka. Jsou to nejčastěji buky nebo duby, ve kterých vznikají dutiny. Zrovna puštík potřebuje velkou dutinu se vstupem 10-15 centimetrů. Takových dutin je málo, ale dá se jim pomoci. Chceme na podzim instalovat budky pro puštíky a kalouse,“ řekla.

Podle Pavly jsou v lokalitě bývalé osady Zadní Chalupy určitě dva páry puštíků a kulíšci. „Mou metou je zjistit, které druhy sov žijí v našem regionu. V České republice se vyskytuje deset druhů sov. Jeden je naprosto nedostupný, to je výreček. Vyskytuje se jen na dvou lokalitách na Moravě a je jich tak hrozně málo, že je ani nechci fotit, protože bych měla pocit, že bych je rušila. Kalouse máme nafoceného díky klatovskému páru. Vrací se sem pomalu sýček. Určitě je tady sýc, toho se mi také povedlo zachytit. Jsou tu také výři velcí i sova pálená. Ta má zase ráda opuštěná obydlí, třeba staré statky. Doporučuji si najít, jak píská sova pálená. To je opravdu jak hejkal,“ směje se.

Výstava pro dobrou věc

Práci Pavly Kalistové budou moci zájemci vidět o letních prázdninách v rámci výstavy za městským úřadem v Nýrsku. „Bude to takový průřez mé šestileté práce. Budou tam fotky noční oblohy, zvířat i míst spojených s Nýrskem. Bude možnost si obrazy odkoupit, přičemž výtěžek půjde na transparentní účet jedné postižené holčičky, kterou se už několik let snažím podporovat,“ láká na akci.

V nejbližších dnech se chystá s kamarádkou a kolegyní fotografkou na Moravu. Doufají, že se jim tam podaří nafotit takzvané české papoušky-vlhy pestré.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Fotografka zachycuje tajemný život sov v lesích i mezi paneláky

Zemřel jeden z nejslavnějších Angličanů. Dvakrát získal Zlatý míč

Tyto tresty děsily celé davy. Středověcí kati jimi neposílali vzkaz jen odsouzencům

Laďka Něrgešová otevřeně o zhoršení zdravotního stavu: Dovolenou nakonec nevzdala

Kurýr v Číně rozvážel jídlo a psal o tom básně. Teď získal prestižní literární cenu

Moře vyplavilo na pláž šest kovových koulí. Přežily pád z vesmíru a mohou být nebezpečné