3 min

DRBNA HISTORIČKA: Malá jihlavská reminiscence pro milovníky hokeje a bruslení

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Všechno jednou končí a něco nového začíná. Toto nezpochybnitelné rčení dostalo pro Jihlavany v roce 1953 velmi příjemnou podobu. Komunistické vedení města s požehnáním vládních orgánů a představitelů československého sportu přislíbilo, že v Jihlavě vyroste nový moderní zimní stadion. Jihlavané měli z příslibu velikou radost. Mnozí se hned zajímali, co, kdy a jak se bude dít, neboť lední hokej se stával toho času velmi populární.

Od zahájení provozu stadionu využívaly ledovou plochu žákovské hokejové týmy z Jihlavy i okolí. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Netrvalo dlouho a na sklonku léta 1954 na severozápadní straně Smetanových sadů vyrostly na půdorysu budoucího zimního stadionu dvě novotou zářící cihlové budovy. Nikdo by tehdy ani ve snu netušil, kolik slávy a radosti ze zlatých hokejových medailí a titulů bude sportoviště fanouškům nadělovat celá dlouhá desetiletí.

Nářadí na všechny nezbylo

„Stavělo se od září 1954. Národní výbor s komunisty hlídali termíny. Stavělo se rychle a stadion slavnostně zahájil provoz poslední den roku 1955 právě na Silvestra,“ připomněl Miroslav Pokoj, toho času stavební mistr Pozemních staveb Jihlava. Uvedl, že hodně práce odvedli brigádníci a jihlavští sportovci. „Sportovci chodili pracovat zadarmo s tím, že to dělají pro sebe a náhradu si vyberou v bruslení zdarma. Hodně lidí se chodilo dívat, jak stavba roste. Ptali se, kdy se bude bruslit. Někdy jich přišlo tolik, že jsme je museli vyhánět,“ doplnil Pokoj. Pamětníci dokonce zmiňovali, že brigádníci chodili často pracovat zadarmo a někdy jich přišlo tolik, že pro ně chybělo pracovní nářadí. „Byla to doba, kdy lidi drželi pospolu, ale hlavně chtěli už mít doma svůj hokej,“ zavzpomínal si stavební mistr.

Od samého zahájení stavebních prací přicházeli pravidelně v nezanedbatelném počtu brigádníci. Pracovali zdarma s nadšením, že pomohou dobré věci a možná někdy dostanou na oplátku volné vstupenky na budoucí hokejové zápasy. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek

Horácký zimní stadion, od samého začátku základna hokejové Dukly Jihlava, byl postaven v letech 1954 až 1955 jako otevřené venkovní kluziště s čpavkovým chlazením, dřevěnými mantinely i tribunami. Komplex zastřešovaly dvě cihlové stavby s šatnami hráčů, zázemím a příslušenstvím. Výstavba se uskutečnila podle plánů jihlavského Stavoprojektu. Investorem byl tehdejší krajský národní výbor a generální dodavatel národní podnik Pozemní stavby – závod Jihlava. Stadion s kluzištěm byl uveden do provozu ještě v roce 1955. Hlavní budova s průčelím do Tolstého ulice byla postupně dokončena v druhé polovině 50. let. V 60. letech probíhalo náročné zastřešení stadionu.

Horácký zimní stadion byl po dlouhá léta nejatraktivnějším sportovním stánkem Jihlavy, ale patřil především hokejové Dukle. Ta jako Vojenský klub, později 12násobný mistr ligy, přišla do Jihlavy z Olomouce v sezoně 1956 – 1957. Že domácí tým umí hrát dobrý hokej, dělalo zpočátku dobře sportovně založeným patriotům. Netrvalo dlouho a hokej stal součástí života většiny Jihlavanů. Stadion plnily zápas od zápasu sedmitisícové návštěvy a soupeři se v Jihlavě cítili jako v kotli, pod nímž s nadšením přitápěly davy příznivců domácí Dukly.

Od zahájení provozu stadionu využívaly ledovou plochu žákovské hokejové týmy z Jihlavy i okolí. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek

Dva lidé přišli o život

Nejen radostné chvíle, ale i tragické děje na jihlavském zimním stadionu prožívali milovníci ledního hokeje. Jedno neštěstí si dokonce vzalo lidské životy. V prosinci 1965 se při utkání se Slovanem Bratislava zřítila jedna z tribun a dav podlehl panice. Dva lidé v chaosu zástupu zemřeli a dvacet bylo zraněno.

Připomeňme, že na ledě od rána do večera bruslili sportovci, školáci i veřejnost. Bruslení veřejnosti se brzy stalo pro Jihlavany mladé i velké malou společenskou událostí. Také vyhledávaným místem k seznámení pro studenty a učňovskou mládež. Na stadionu probíhaly od poloviny 50. let mimo jiné i turnaje hokejových týmů dětí a mládeže, neboť hokej se jaksi přirozeně stal součástí života většiny Jihlavanů. „Byls včera na hokeji? Byl. Že to ale byl mač, co? “ To byla obvyklá konverzace kolegů v práci druhý den po domácím hokejovém utkání Dukly Jihlava.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

DRBNA HISTORIČKA: Malá jihlavská reminiscence pro milovníky hokeje a bruslení

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?