6 min

Dechovka, pečení, Mynářová a zprávy. Rozhlasové regiony se dál hledají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

KOMENTÁŘ. Možná až nečekaný odpor se zvedl v krajích proti možnému rušení regionálních studií České televize a Českého rozhlasu. Cestu k němu otevírá návrh nového zákona o ČT a ČRo, v podobě představené ministrem kultury Oto Klempířem. Zachování krajského zpravodajství je pro kvalitu veřejné služby zásadní, zejména u rozhlasu je ale teď dobrá příležitost přehodnotit,

profimedia-0740926987

Zdroj: Křest knihy Kulišárny Josefa Dvořáka (2022). Vlevo moderátor Patrik Rozehnal, uprostřed šéf regionálních stanic Jan Menger, zcela vpravo ředitel ČRo René Zavoral. Foto: Profimedia

Když v půlce dubna ministr Klempíř představil novou podobu mediálních zákonů, na adresu regionálních studií ČT a ČRo vyslal mírně řečeno nediplomatický vzkaz: „Jsou zbytečná.“

V následném připomínkovém řízení se do ministra pustily jak společenské organizace, tak státní správa, ministerstva, úřady, odbory – a také některé kraje či města. Proti možnému rušení regionů se ozvaly i samotná Česká televize a Český rozhlas.

Namíchat správný poměr dechovky, nekonfliktních rozhovorů s mnohokrát recyklovanými známými tvářemi, vysílání plného receptů a kutilských rad, ale také kvalitního zpravodajství, které veřejnoprávní média umí i v regionech lépe než ta komerční, aby to nakonec vedlo k dobrým číslům sledovanosti a poslechovosti, je nezáviděníhodný úkol.

„Jako kraj požadujeme, aby v zákoně zůstaly zachovány stávající regionální studiové struktury, a to minimálně v rozsahu znění zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu,“ řekla na adresu připomínek zaslaných ministerstvu středočeská hejtmanka Petra Pecková.

Už v dubnu podobné usnesení schválila Rada města Hradce Králové a tento týden se k ní přidalo i hradecké zastupitelstvo.

V Hradci Králové kromě regionálního studia Českého rozhlasu sídlí také zpravodajské studio České televize pro region Severovýchod, které produkuje Události v regionech pro Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.
Čerstvý vítr? Mynářová místo Xavera
Zůstaňme ještě ve východočeské metropoli, ale vraťme se o pět let zpátky. Byl leden 2021, Česko kromě lezavé zimy svírala i proticovidová omezení, a právě před hradeckým studiem Českého rozhlasu se sešla skupinka demonstrujících.

[souvisejici]

Transparenty i peticí na místě požadovali, aby Český rozhlas ukončil spolupráci s kontroverzním moderátorem a hlavní tváří videoportálu XTV Lubošem „Xaverem“ Veselým. Ten měl tehdy v rozhlase svůj pořad Xaver a host vysílaný na regionálních stanicích a v den zmiňované demonstrace ho speciálně vysílal právě z Hradce.

Veselý čelil kritice kvůli vulgaritám na adresu novinářek, kvůli společné fotce s šéfem extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomášem Vandasem i kvůli faktu, že zatímco na XTV veřejnoprávní média kritizuje, v rozhlase si díky nim slušně vydělává. Od roku 2020 byl Veselý i členem Rady České televize, rovněž za nezanedbatelný veřejnoprávní honorář.

Veselého pořad měl být hlavně lehkým povídáním s hvězdami šoubyznysu, občas si však zval i politiky a nedržel je nijak na uzdě co do vlastní sebeprezentace. Ve veřejnoprávním éteru to byl problém, což konstatovala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Má své posluchače“
Rozhlas se s Veselým nakonec skutečně rozloučil. Ale místo toho, aby prostor po něm zaplnil ve vysílání jiný formát, řekněme s vyšší přidanou hodnotou, došlo jen ke střídání moderátorů. Z „Xaver a host“ se stalo „Alex a host“ a místo Veselého začala moderovat Alexandra Mynářová – která zanedlouho začala moderovat souběžně i v XTV.

Vedení rozhlasu od té doby navzdory četným dokladům, jak se v pořadech XTV okopávají kotníky veřejnoprávním médiím, dvoukolejné angažmá Mynářové nepochopitelně obhajuje. Šéf rozhlasu René Zavoral této otázce čelil v dubnu v podcastu Ptám se já. A znovu lavíroval:

„Její nadřízení, což je ředitel stanice Český rozhlas Střední Čechy a obecně šéf regionů, velmi bytostně sledují a hlídají a dívají se na to, jakým způsobem a pokud její práce pro XTV ingeruje do našeho vysílání, což se neděje,“ řekl ředitel s tím, že „její angažovanost na této televizní platformě nepovažuje za úplně šťastnou“.

Ze Zavoralových slov v podstatě vyplynulo, že XTV si bere na paškál hlavně Českou televizi, takže rozhlasu to nemusí až tak vadit. „Já jsem rád, že ten pořad, který dělá v Českém rozhlase, dělá kvalitně, dělá ho dobře a má svoji poslechovost, má své posluchače,“ zopakoval obligátní mantru Zavoral.
Agrochov Kasejovice píše do rozhlasu
Jenže je to opravdu tak? Pohled do stížností adresovaných aktuálně rozhlasové radě ukazuje, jak pestré je vnímání regionálních stanic – a toho, co by měly vysílat – posluchači. Rozhlasovým radním takto nedávno psal „kolektiv Agrochovu Kasejovice“ z malé obce na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje.

Stěžovatelům a stěžovatelkám šlo hlavně o zachování času pro dechovku ve vysílání, který předtím českobudějovické studio zkrátilo. Ostatně, v této věci přišla na radu nejméně jedna další stížnost od dvanácti kapelníků. Kasejovičtí se však vyjádřili i k dalším bodům programu regionálních studií:

Je stěží pochopitelné, že management rozhlasu ztrácí čas a energii na podstatnější reformu regionálních stanic například tím, že raději „pozorně sleduje“, zda Alexandra Mynářová v XTV neřekne něco, co by poškodilo Český rozhlas.

„Pořady z Prahy Vašemu programu také nepomáhají. Například v pátek odpoledne Vás nepouštíme už jen z principu kvůli paní Cajthamlové. Ona ani ta Mynářová za nic nestojí…,“ stálo ve stížnosti s dodatkem, že „pokud nedojde k nápravě, budeme nuceni začít poslouchat jiné rádio“.

Přeloženo: Ne všem na venkově se líbí takzvané „síťové pořady“, kterými pražská centrála plní vysílání studií v jednotlivých krajích a o kterých rozhlas tvrdí, že prostě „mají své posluchače“ a že je tedy nebude měnit.

Je to ta část programu, která je ve všech krajích stejná. Mezi tyto formáty patří právě rozhovory o zdraví nebo šoubyznysu v pořadech Kateřiny Cajthamlové, Alexandry Mynářové, nebo o vaření a pečení s Patrikem Rozehnalem.

Tyto pořady přitom zabírají v regionálním vysílání velký prostor, který by jinak mohl patřit regionální publicistice, vysílání převzatých dokumentů či podcastů vyráběných jinými stanicemi rozhlasu a podobně.
Co si přeje veřejnost
Abychom byli fér – rozhlas letos regionální obsah posílil a každý všední den od 17 hodin nabízí souhrnný hodinový pořad Den v kraji s přehledem nejdůležitějších událostí z příslušného regionu.

„Posílení regionálního zpravodajství a publicistiky je jedním z našich dlouhodobých závazků. Veřejnost nám vloni v anketě Jaký chcete Český rozhlas jasně řekla, že očekává více lokálních témat a reportáží a silnější propojení s regiony. Den v kraji je konkrétní odpovědí na tento požadavek,“ řekl k tomu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

[souvisejici1]

Opravdu ale rozhlas až v roce 2025 zjistil, že lidé v regionech chtějí od ČRo regionální témata? Nebo ho k těmto změnám dotlačila až reálná hrozba omezení veřejné služby změnou financování veřejných médií, kterou už dlouho před svým nástupem do vlády avizovalo hnutí ANO i jeho současný koaliční partner SPD?

Pokud k omezení veřejnoprávních médií skutečně dojde, ať změnou financování na státní či zmenšením okruhu poplatníků či kombinací více kroků, budou to právě kvazimédia typu XTV, řadu let zpochybňující veřejnoprávnost, která z toho budou profitovat.

Je tak stěží pochopitelné, že management rozhlasu ztrácí čas a energii na podstatnější reformu regionálních stanic například tím, že raději „pozorně sleduje“, zda Alexandra Mynářová v XTV neřekne něco, co by Český rozhlas poškodilo.

Regionální stanice vytvářejí vztah posluchačů k veřejnoprávnímu rozhlasu (a diváků k veřejnoprávní televizi). Jsou jim nejblíž, jsou vidět, nejen jako logo ČT a ČRo na novinářském mikrofonu, ale i při veřejných akcích, které veřejnoprávní média pořádají a na kterých se podílejí v regionech. Mají svůj jasný smysl a jsou potřeba.

Namíchat správný poměr dechovky, nekonfliktních rozhovorů s mnohokrát recyklovanými známými tvářemi, vysílání plného receptů a kutilských rad, ale také kvalitního zpravodajství, které veřejnoprávní média umí i v regionech lépe než ta komerční, aby to nakonec vedlo k dobrým číslům sledovanosti a poslechovosti, je nezáviděníhodný úkol.

Těžko si ale představit lepší dobu pro odvážnější řez než teď, kdy se samy regiony aktivně staví za zachování „svých“ médií. Tohle okno nemusí být otevřené dlouho.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Podnikatel zbaven obvinění z vraždy novinářky. Verdikt soudu otřásl Maltou

Umělá inteligence změní smysl práce. Možná i to, kdo bude vládnout světu

Rozhovor s Ondřejem Vaňkem, expertem na umělou inteligenci, investorem ve fondu CarPower, zakladatelem...

Investor Brůna: Bez cizinců bychom to nezvládli. Česko stojí i na jejich práci

KOMENTÁŘ. Nedávno jsem skončil nejprve na pohotovosti v Karlových Varech a následně jsem byl hospitalizován...

Vaše osobní údaje sbírají i aplikace o počasí. Dostane se k nim kdokoliv

Používáte fitness aplikace, hrajete videohry, sledujete seznamku nebo jenom aplikace na předpověď počasí?...

„Zabte ho pro dobro národa.“ Policie řeší výhrůžky novinářům na profilech vládních poslanců

Policie řeší další trestní oznámení podané kvůli výhrůžkám na adresu novinářů. Podobných excesů – včetně...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Dechovka, pečení, Mynářová a zprávy. Rozhlasové regiony se dál hledají

„Přestává mě to bavit.“ Macinka si přeje Turkův návrat a neřeší, co si kdo myslí

Manželčina nevěra stvořila monstrum. Desítky žen skončily v sudech

Zcela nová předpověď na tento víkend: Podle meteorologů nás čeká nepříjemné počasí a bude platit výstraha

Šílený miliardář, krádeže a vražda. Nejslavnější známky provází temná historie

Prsteny vybíral Pavel a nevěsta plakala na lodi. Dara s Nedvědem odhalili detaily svatby