2 min

Bourání pražských hradeb aneb co se změnilo na pražském Novém Městě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Prahu a okolní města a předměstí, tedy i Královské Vinohrady a Nusle, obklopovalo od dávných dob opevnění s branami, které mělo v neklidných dobách město chránit.…

9C můstek

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Prahu a okolní města a předměstí, tedy i Královské Vinohrady a Nusle, obklopovalo od dávných dob opevnění s branami, které mělo v neklidných dobách město chránit. Nové Město pražské se rozkládalo právě před tímto opevněním. Vznik prvního pražského opevnění sahá až do středověku, do poloviny 9. století. Tehdy valy ochraňovaly Pražský hrad a po čase i Vyšehrad. Během několika staletí byly hradby rozšiřovány a přestavovány. Hradby se táhly od Vyšehradu přes Ostrčilovo náměstí, oblast Karlova, šly zhruba Sokolskou třídou, pak Mezibranskou ulicí k Národnímu muzeu a Hlavnímu nádraží, podél něj až k ohybu ulice Na Florenci a k Těšnovu. Na horním konci Václavského náměstí, tedy na Koňském trhu, zhruba mezi Národním muzeem a budovou Státní opery, stála Koňská. Od nárožní novoměstské bašty až ke Koňské bráně se táhla rovnoběžně s opevněním ještě jedna zeď, která ohraničovala vinice a zahrady. Během druhé poloviny 15. století a v 16. století vzhledem k déle trvajícímu míru zůstalo opevnění nevyužito. Zdivo se pozvolna rozpadávalo, dřevěné ochozy ztrouchnivěly a příkopy se plnily smetím i hnojem a dokonce leckde byly společně s parkánem pronajímány na zahrádky s altány. Během napoleonských válek v letech 1809 a 1813 vzniklo několik předsunutých opevnění, mezi jinými i před Vyšehradem. V první polovině 19. století ale měly hradby ještě jiný význam. Stejně jako v dobách minulých, je Pražané využívali k nedělním procházkám. Brány zase sloužily pro kontrolu pohybu osob a zboží. Svou podobu začalo opevnění Prahy významně měnit v roce 1844, tentokrát naopak prolomením hradeb pod Vítkovem, když byla do města přivedena první železniční dráha. Otvory pro koleje byly opatřeny branami, které se na noc uzavíraly mřížemi a zamykaly. Dalším impulsem pro zrušení hradeb byl neúspěch během prusko-rakouské války v roce 1866, kdy byla Praha bez boje vyklizena a okupována Prusy. V témže roce císař František Josef I. dal souhlas ke zrušení opevnění. Bourat se začalo až v červenci 1874 v místě dnešního Florence a pokračovalo se také na dalších místech. Jako první zanikly brány Poříčská a Koňská. Pro Nové Město znamenalo zbourání hradeb a bran především lepší spojení s Královskými Vinohrady, Žižkovem a Nuslemi, pro Královské Vinohrady zase stavební boom. V některých místech zůstalo dodnes zachováno barokní opevnění a několik věží, např. na Karlově je to bastion č. 31 U Božích muk. Také hradební zeď mezi parkem Folimankou a Albertovem, která vede až ke zmíněnému bastionu, je zachována a nyní i krásně zrekonstruována. Zdroj: Encyklopedie Prahy 2, https://encyklopedie.praha2.cz/udalosti/823-bourani-prazskych-hradeb

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Bourání pražských hradeb aneb co se změnilo na pražském Novém Městě

Tahle akce se neměla konat, zuří Zelenskyj. „Všem jsme to říkali alespoň tisíckrát“

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila

Slavia - Slovácko 5:1. Po gólu hostů sešívaní dominovali

Janek Ledecký slaví 64 let. V plavkách fanouškům připomněl Jamese Bonda a chystá velký návrat