2 min

Borelie útočí tiše. Vědci popsali, jak bakterie pronikají do cév

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Čeští vědci získali dosud nejdetailnější pohled na to, jak lymská borelióza propuká v prvních minutách po kousnutí klíštětem. Odhalili nečekané triky borelií, které jim umožňují nenápadně pronikat z místa kousnutí do krevního a lymfatického oběhu.

Borelie útočí tiše. Vědci popsali, jak bakterie pronikají do cév

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Tým z Biologického centra Akademie věd ČR zveřejnil zásadní studii v časopise Nature Communications. Prestižní redakce ji zařadila mezi padesát nejvýznamnějších prací roku v oboru mikrobiologie a infekčních nemocí. Vědci pomocí špičkové 3D elektronové mikroskopie popsali chování bakterie Borrelia v okamžiku, kdy se po přisátí infikovaného klíštěte snaží dostat z kůže do cév.

Vědci dlouho tušili, že klíčovou fází infekce je schopnost borelií překonat endoteliální bariéru – stěnu krevních či lymfatických cév. Jak ale přesně bakterie postupují, nebylo dosud jasné. Nová studie ukazuje, že způsob, jakým to dělají, je mnohem sofistikovanější, než se předpokládalo.

Podle Martina Strnada z Biologického centra AV ČR nemají borelie sílu se do cév prostě „probourat“. Přesto se do oběhu spolehlivě dostanou. „Borelie mají tvar podobný vývrtce, tudíž se předpokládalo, že se násilně probourávají skrz tyto bariéry, podobně jako se vrtá do zdi. Zjistili jsme ale, že borelie nevrtají kolmo k ploše, kterou chtějí překonat, ale prvně se podélně přichytí k cévám a postupně se vtlačují dovnitř. U krevního oběhu si navíc cíleně hledají vhodná místa, kde jsou pericyty, což jsou buňky, které obklopují krevní kapiláry a zajišťují jejich stabilitu. Vypadá to, že před samotným průnikem do krevního oběhu musí borelie stěnu cév do určité míry destabilizovat,“ vysvětluje.

V lymfatickém systému je situace jiná. Mízní cévy jsou prostupnější a jejich stěny postrádají pericyty, takže bakterie volí odlišný postup. Endoteliální vrstvu překonávají buď pozvolným vnořováním do buněk, nebo se protahují netěsnými mezibuněčnými spoji.

Podle Strnada je to důkaz toho, jak promyšlené chování borelie vykazují. „Tato pozorování ukazují, že borelie jsou skutečně mazané. Jejich strategie se přizpůsobuje typu cévy – v krevních kapilárách využívají pericyty jako orientační body, v mízních cévách se zase opatrně vnořují do buněk, aby překonaly bariéru, aniž by ji rozrušily,“ říká.

Objevy českých vědců mohou v budoucnu pomoci zpomalit nebo úplně zastavit šíření lymské boreliózy hned v její nejranější fázi. Detailní popis interakce mezi boreliemi a cévními buňkami otevírá cestu k novým metodám prevence i léčby – například k vývoji zásahů, které by bakterii zabránily najít slabá místa cévní stěny nebo ji donutily odhalit se dříve, než pronikne do oběhu.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Borelie útočí tiše. Vědci popsali, jak bakterie pronikají do cév

Dovolená, na kterou nezapomenou. Svěřili mu psy i klíče od bytu, po návratu našli doma cizí ženy

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Turisty v Chorvatsku čeká nepříjemné omezení: Oblíbenou pláž zamořily fekálie a úřady vydaly zákaz koupání

Kvalitní hráč, ale jako člověka ho neuznávám, pálí kouč. Český talent popudil výlevem

Mrtví z rašelinišť: proč se v Evropě našla těla stará tisíce let s kůží, vlasy i stopami násilí