Harappská kultura, známá také jako civilizace v údolí Indu, měla promyšlená města s kanalizací, domy z cihel i obchodní sítě sahající tisíce kilometrů daleko. Přesto kolem roku 1900 př. n. l. tato kultura zmizela z povrchu země. Jak se to mohlo stát?
Kde se Harappská civilizace zrodila?
Harappská kultura se objevila kolem roku 3300 př. n. l. a rozvinula se v údolí řeky Indu. Nejznámějším a největšími nalezišti jsou Harappa a Mohenjo-daro, ale archeologové objevili celkem více než tisíc sídel po celé oblasti.
Rozloha civilizace byla ohromující – obývali území větší než starověký Egypt a Mezopotámie dohromady. V době svého rozkvětu mohla mít až 5 milionů obyvatel, což je na období starověku opravdu ohromné číslo.
Města budoucnosti ve starověku
Co dělá Harappskou kulturu tak fascinující? Její města byla důsledně plánována do pravouhlé mřížky – ulice se křížily v přesných pravých úhlech, což připomíná moderní urbanismus.
Ilustrace - jak vypadalo město Harrapa, zdroj: Wikimedia Commons
Domy byly stavěny z pálených cihel, mnohé měly studny, koupelny a promyšlený odvod odpadu. Podzemní kanalizační systém byl tak důmyslný, že se mu jiné civilizace vyrovnaly až o tisíce let později.
Jednou z největších památek je Velká lázeň v Mohenjo-daro – obdélníková nádrž obklopená kolonádami, která zřejmě sloužila k rituálním očistám.
Písmo, které nikdo neumí přečíst
Harappané zanechali stovky vyrytých symbolů na pečetích a hliněných tabulkách. Bohužel jejich písmo dodnes nikdo nerozluštil. To znamená, že neznáme jejich literaturu, mýty ani jména jejich vládců.
Plastika býka z muzea v Dilí, zdroj: Wikimedia Commons
Právě tato nečitelnost dodává civilizaci ohromný punc záhadnosti – je to, jakoby část jejich příběhu zůstala navždy skryta za neproniknutelnou hradbou jejich tajemných znaků.To ale neznamená, že o ní nic nevíme
Obchod a každodenní život
Harappská společnost byla postavena na zemědělství – pěstovali pšenici, ječmen i rýži. Byli také mistry v řemeslech: vyráběli nádherné korálky, šperky a keramiku.
Jejich obchodní sítě sahaly daleko – našly se doklady o spojení s Mezopotámií, odkud dováželi kovy, zatímco na oplátku vyváželi drahokamy a textilie.
Proč civilizace zmizela?
Kolem roku 1900 př. n. l. harappská města začala upadat. Archeologové se dodnes přou, co bylo příčinou:
Klimatické změny – vysychání řek a změna monzunů.
Zemětřesení a přírodní katastrofy, které mohly narušit zavlažovací systémy.
Ekologické problémy – odlesnění a vyčerpání půdy.
Migrace indoevropských kmenů, které mohly přispět k rozpadu společnosti.
Nešlo zřejmě o jednu katastrofu, ale o kombinaci faktorů, které postupně zničily civilizaci, jež působila tak nezničitelně.
Odkaz Harappské civilizace
Ačkoliv Harappané zmizeli, jejich vliv přežil. Mnohé kulturní tradice, způsoby stavby a náboženské motivy se objevují v pozdější indické historii. Mohenjo-daro a Harappa jsou dnes památkami UNESCO a důkazem, že i tisíce let staré společnosti mohly dosáhnout úrovně, kterou obdivujeme i dnes.
Soška kněze z naleziště v Mohenjo-daru, zdroj: Flickr - Umair Shaikh Shaikh
Harappská civilizace byla v mnohém předchůdcem moderního světa. Její města měla kanalizaci, organizovaný urbanismus a propracované rituály, ale přesto zmizela bez jasného vysvětlení. Možná právě v tom spočívá její největší kouzlo – připomíná nám, že žádná civilizace není věčná, a že příroda i čas mají poslední slovo.
Použité zdroje: Britanica.com, World History, History.com, Live Science, UNESCO, Foto: Wikimedia Commons