3 min

Záhada stará 4000 let. Jak mohla zmizet civilizace, která předběhla dobu?

Sdílet

Dennívýzva

V době, kdy většina světa ještě žila v malých osadách, vzkvétala na území dnešní Indie a Pákistánu vyspělá civilizace.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Harappská kultura, známá také jako civilizace v údolí Indu, měla promyšlená města s kanalizací, domy z cihel i obchodní sítě sahající tisíce kilometrů daleko. Přesto kolem roku 1900 př. n. l. tato kultura zmizela z povrchu země. Jak se to mohlo stát?

Kde se Harappská civilizace zrodila?

Harappská kultura se objevila kolem roku 3300 př. n. l. a rozvinula se v údolí řeky Indu. Nejznámějším a největšími nalezišti jsou Harappa a Mohenjo-daro, ale archeologové objevili celkem více než tisíc sídel po celé oblasti.

Rozloha civilizace byla ohromující – obývali území větší než starověký Egypt a Mezopotámie dohromady. V době svého rozkvětu mohla mít až 5 milionů obyvatel, což je na období starověku opravdu ohromné číslo.

Města budoucnosti ve starověku

Co dělá Harappskou kulturu tak fascinující? Její města byla důsledně plánována do pravouhlé mřížky – ulice se křížily v přesných pravých úhlech, což připomíná moderní urbanismus.

Harappa Ilustrace - jak vypadalo město Harrapa, zdroj: Wikimedia Commons

Domy byly stavěny z pálených cihel, mnohé měly studny, koupelny a promyšlený odvod odpadu. Podzemní kanalizační systém byl tak důmyslný, že se mu jiné civilizace vyrovnaly až o tisíce let později.

Jednou z největších památek je Velká lázeň v Mohenjo-daro – obdélníková nádrž obklopená kolonádami, která zřejmě sloužila k rituálním očistám.

Písmo, které nikdo neumí přečíst

Harappané zanechali stovky vyrytých symbolů na pečetích a hliněných tabulkách. Bohužel jejich písmo dodnes nikdo nerozluštil. To znamená, že neznáme jejich literaturu, mýty ani jména jejich vládců.

Untitled design Plastika býka z muzea v Dilí, zdroj: Wikimedia Commons

Právě tato nečitelnost dodává civilizaci ohromný punc záhadnosti – je to, jakoby část jejich příběhu zůstala navždy skryta za neproniknutelnou hradbou jejich tajemných znaků.To ale neznamená, že o ní nic nevíme

Obchod a každodenní život

Harappská společnost byla postavena na zemědělství – pěstovali pšenici, ječmen i rýži. Byli také mistry v řemeslech: vyráběli nádherné korálky, šperky a keramiku.

Jejich obchodní sítě sahaly daleko – našly se doklady o spojení s Mezopotámií, odkud dováželi kovy, zatímco na oplátku vyváželi drahokamy a textilie.

Proč civilizace zmizela?

Kolem roku 1900 př. n. l. harappská města začala upadat. Archeologové se dodnes přou, co bylo příčinou:

Klimatické změny – vysychání řek a změna monzunů.
Zemětřesení a přírodní katastrofy, které mohly narušit zavlažovací systémy.
Ekologické problémy – odlesnění a vyčerpání půdy.
Migrace indoevropských kmenů, které mohly přispět k rozpadu společnosti.

Nešlo zřejmě o jednu katastrofu, ale o kombinaci faktorů, které postupně zničily civilizaci, jež působila tak nezničitelně.

Odkaz Harappské civilizace

Ačkoliv Harappané zmizeli, jejich vliv přežil. Mnohé kulturní tradice, způsoby stavby a náboženské motivy se objevují v pozdější indické historii. Mohenjo-daro a Harappa jsou dnes památkami UNESCO a důkazem, že i tisíce let staré společnosti mohly dosáhnout úrovně, kterou obdivujeme i dnes.

15796996425_e35205eda2_k Soška kněze z naleziště v Mohenjo-daru, zdroj: Flickr - Umair Shaikh Shaikh

Harappská civilizace byla v mnohém předchůdcem moderního světa. Její města měla kanalizaci, organizovaný urbanismus a propracované rituály, ale přesto zmizela bez jasného vysvětlení. Možná právě v tom spočívá její největší kouzlo – připomíná nám, že žádná civilizace není věčná, a že příroda i čas mají poslední slovo.

Použité zdroje: Britanica.com, World History, History.com, Live Science, UNESCO, Foto: Wikimedia Commons

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Záhada stará 4000 let. Jak mohla zmizet civilizace, která předběhla dobu?

Ani Ariel ani Persil. Vítěz testu pracích prostředků překvapil i samotné odborníky

Filip Smoljak vyhrál spor s Divadlem Járy Cimrmana. Za hry svého otce dostane statisíce

Myslela si, že si píše s Pavolem Haberou. Falešná láska ji připravila o desetitisíce

Nejmladší matka světa: Pětiletá holčička porodila zdravého syna, nakonec ho i přežila

Kam se hrabe Kozomín a Řitka. Vesnice s nejvtipnějším názvem v Česku vyvolá salvy smíchu hlavně na úřadech