CENTRUM.CZ > Náš REGION > 6. 1. 2026, 06:14

Tři králové: kde se vzali a proč dnes slavíme jejich svátek?

| 2 min

Sdílet

Tři králové jsou vlastně nepřesně označení mudrci z Východu, kteří prý navštívili Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesli mu dary, zlaty, kadidlo a…

230102

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Tři králové jsou vlastně nepřesně označení mudrci z Východu, kteří prý navštívili Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesli mu dary, zlaty, kadidlo a myrhu. Tradice se třemi králi Kašparem, Melicharem a Baltazarem ale vznikla až mnohem později. Kdo by neznal zkratku K+M+B, která se vyskytuje každý rok 6. ledna nade dveřmi domů. Zkratka však přesnými prvními písmeny jmen tří králů Kašpara, Melichara a Baltazara, ale je to formule požehnání, která se píše v katolických zemích posvěcenou křídou právě na dveře. Někdy se užívá i latinský ekvivalent C†M†B†. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici Otce, Syna a Ducha Svatého. Avšak, ani další vysvětlení zkratky není nejspíš správné, tedy požehnání Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, které vzniklo v první polovině 20. století. Ať toto latinské požehnání vypadá sebevíc starobyle, není doložitelné ze starší literatury. V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna. Svátek je tak vlastně totožný se slavností Narození Páně a je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Opět se nabízí historická paralela s původní vírou starých Slovanů, kteří slavili čtrnáctidenní období od zimního slunovratu až po dnešní „Tři krále“ jako období očisty, zrození nového slunce, kdy mizí hranice mezi naším světem a Návem (světem mrtvých) a bylo se tak možné duchovně spojit se svými zemřelými předky. Ovšem, jako tomu je i u ostatních svátků, nová křesťanská víra po svém nástupu nejspíš čistou náhodou začala slavit své největší svátky vždy tak, aby překryly ty staré pohanské, ať už jde o Vánoce, Velikonoce a další. Podobně tomu pak bylo i se stavbou kostelů na různých, pro pohany, posvátných místech – zmiňme Říp, německou Rujánu, nebo veliký kříž na Radobýlu nad Litoměřicemi. Dlouhou dobu katolická církev oficiálně odmítala i vánoční stromečky jako pohanský zvyk, obdobně tomu je třeba na svatbách s házením rýže na novomanželé, aby měli štěstí. Na staré zvyky a starou víru se mělo zapomenout. V křesťanství však nebyli Tři králové nikdy oficiálně svatořečeni, ale jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Jejich ostatky prý nalezla svatá Helena, která je převezla do Konstantinopole a později byly jejím synem Konstantinem darovány milánskému biskupovi Eustorgiu, rodáku z Konstantinopole. Zdroj: LN: Encyklopedie Českých zemí