Komise zveřejnila hodnocení aktuálně platných tabákových pravidel a naznačila, jakým směrem se chce ubírat do budoucna. Podle adiktologa Adama Kulhánka musí EU přísněji regulovat marketing nových nikotinových výrobků, hlavně v online prostoru.
Pokud jde o celoevropskou tabákovou regulaci, po několikaleté stagnaci se toho v Bruselu začíná dít poměrně dost. Do léta by měla být přijatá nová podoba společného zdanění tabákových a nikotinových výrobků (směrnice TED), na začátku dubna se pak o krok dopředu posunula reforma dalších důležitých pravidel.
Evropská komise zhodnotila , jaký dopad na počet kuřáků a další důležité ukazatele měly dvě klíčové směrnice – o tabákových výrobcích (TPD, z roku 2014) a o reklamě na tabákové výrobky (z roku 2003). Hodnocení přináší výchozí bod, od kterého se unijní exekutiva odrazí při práci na revizi těchto dvou dnes už zastaralých norem.
Analýza podle Komise ukazuje, že díky společným pravidlům pro kontrolu tabáku klesla v EU od roku 2012 míra kouření z 28 % na 24 % populace, u mladých lidí pak šlo ještě o prudší pokles. Výrazně se prý také snížil počet úmrtí souvisejících s tabákem, „což odráží pozitivní dopad přísnějších pravidel na regulaci výrobků, zákazy reklamy a zdravotní varování.“ Hodnocení údajně také potvrzuje, že harmonizovaná pravidla zlepšila fungování vnitřního trhu.
Redakce Update EU oslovila adiktologa Adama Kulhánka s dotazem, jestli také on považuje dosavadní pravidla EU za úspěšná.
„V oblasti klasických cigaret přináší opatření podstatné zlepšení situace. U nových forem nikotinových produktů však byla reakce Evropské komise ve srovnání s jejich rychlým nástupem na trh spíše opožděná,“ je přesvědčený Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku.
Komise uznává, že v právních předpisech jsou skutečně nedostatky. Nezachycují totiž strmý nárůst užívání elektronických cigaret, zahřívaného tabáku a nikotinových sáčků – ty si zatím každý členský stát reguluje podle vlastního uvážení.
„Evropská tabáková pravidla omezila kouření a zachránila životy. Trh se však rychle mění. Nové tabákové a nikotinové výrobky táhnou novou generaci do závislosti, zejména prostřednictvím atraktivních vzorů a skrytého online marketingu,“ nechal se slyšet komisař pro oblast zdraví Olivér Várhelyi .
Hlavně mladí lidé podle něj platí cenu a čelí vážným zdravotním rizikům, která zahrnují kardiovaskulární a respirační nemoci, rakovinu nebo potíže v těhotenství.
„Pokud se regulace nepodaří dohnat, hrozí, že Evropa nahradí klesající míru kouření novou epidemií závislosti na nikotinu, zatímco tradiční tabák nadále způsobuje škody, a to i mezi osobami ve věku 55 let a více,“ dodal maďarský komisař.
Ignoruje Komise vědu? Byl to právě Olivér Várhelyi, kdo se v uplynulých měsících stal terčem ostré kritiky odborníků za to, že ve svých komentářích o regulaci nikotinu „ignoruje nebo překrucuje vědecká fakta“ a šíří dezinformace. Komisař totiž prohlásil, že moderní alternativy považuje za stejně škodlivé jako klasické cigarety. Skupina expertů v otevřeném dopise varovala, že pro tato tvrzení neexistují důkazy.
Podobná kritika se teď snesla i na zmíněné hodnocení . Společnost British American Tobacco (BAT) tvrdí, že Komise v něm postupovala netransparentně, zaujatě, pominula nejnovější vědecké důkazy a nechala se příliš ovlivnit názorem neziskových organizací, které bojují proti jakémukoliv užívání nikotinu a prosazují zákazy.
Zkušenosti z různých zemí podle BAT dokazují, že příliš restriktivní přístup vůči nikotinovým alternativám vede k vytvoření nelegálního trhu a omezuje kuřákům možnosti, jak přestat. Společnost tak patří do tábora prosazujícího přístup, který v regulaci zohledňuje relativní škodlivost jednotlivých typů výrobků – tzv. princip harm reduction, čili snižování rizik.
Podle Adama Kulhánka situace není černobílá. Příchod nových forem nikotinu a tabáku dle jeho slov zaskočil mnoho zemí. „Konsenzus, zda setrvat u cesty komprehensivní regulace, nebo se přiklonit k přístupu snižování rizik, mnohdy nepanoval ani mezi odborníky z klinické praxe a výzkumu,“ popsal.
Situaci podle něj dále komplikuje to, že jde o oblast složité nadnárodní legislativy, „v níž evropské instituce zpravidla volí preventivnější a opatrnější, v některých případech i restriktivnější přístup.“
„Zároveň je třeba zůstávat obezřetní vůči případnému zneužívání konceptu harm reduction a vůči snahám tabákového průmyslu využívat tento přístup k obhajobě svého businessu, rozšiřování portfolia a ovlivňování tvorby veřejných politik,“ upozornil Kulhánek. Tuto oblast podle něj sleduje a zkoumá iniciativa Tobacco Tactics pod anglickou University of Bath.
Dřív než se čekalo? Jak tedy pravidla nastavit „správně“? Tak, aby nevznikal nelegální trh a kuřáci měli dostupné méně škodlivé alternativy, ale zranitelné skupiny byly zároveň dostatečně chráněny před závislostí?
Adam Kulhánek přišel s několika návrhy. „Marketing nových nikotinových produktů, zejména v online prostoru, by měl být přísněji regulován, aby nedocházelo k normalizaci jejich užívání a aby nepůsobily jako atraktivní formy pro děti,“ řekl. Data konkrétně z České republiky ukazují, že nikotin užívá polovina mladých ve věku 15–24 let.
„Prioritou musí zůstat podpora nekuřáctví a odvykání. Současně je vhodné dále zkoumat nové formy jako možný doplňkový nástroj tam, kde standardní klinické postupy odvykání selhávají,“ doplnil adiktolog.
Jak redakci Update EU řekl zdroj blízký tomuto tématu, v Bruselu se spekuluje o tom, že Komise návrh nové podoby zmíněných směrnic předloží dřív, než se očekávalo, tedy už v nadcházejících měsících. Původně se mluvilo o druhé polovině letošního roku. Hned potom začne vyjednávání se státy a europoslanci.