Hvězda, která není hvězdou. A přesto v sobě možná skrývá odpovědi

Sdílet

Vědci objevili fosfin – plyn, který na Zemi produkují živé organismy – v atmosféře hnědého trpaslíka Wolf 1130C. Ačkoli nejde o známku života, nález zpochybňuje naše chápání chemie planetárních atmosfér a připomíná, jak málo stále víme o vesmíru.

Zdroj: destinacigdem / Depositphotos

Fosfin se proslavil před rokem, kdy byl oznámen jeho objev na Venuši. Titulky v novinách byly zvučné: „Na Venuši objeven fosfin, plyn, který produkují živé organismy na Zemi.“ A měly pravdu. Za podmínek, které předpokládáme na Venuši a o kterých víme, že je má i Země, je fosfin plyn, který nemůže vzniknout na planetě bez života. Nyní, o rok později, byl tento údajný znak života nalezen u hnědého trpaslíka Wolf 1130C vzdáleného více než 55 světelných let. Znamená to, že Wolf 1130C ukrývá živé organismy? Hnědý trpaslík je něco jako obří plynná planeta (dokonce větší než Jupiter), která nedosahuje velikosti malé hvězdy, ve skutečnosti se jim někdy říká „neúspěšné hvězdy“. Není to vyloženě planeta a rozhodně to není hvězda, ale v každém případě se nezdá být nejpřívětivějším místem pro udržení života, že?

Phosphine is found in the atmospheres of Jupiter and Saturn, and has been noted as a possible biosignature for anaerobic life. Researchers, led by @UCSDAstro prof @browndwarfs, has reported the detection of phosphine on an ancient brown dwarf, Wolf 1130C. https://t.co/cozi320uiN
— UC San Diego School of Physical Sciences (@UCSDPhySci) October 2, 2025

Mohlo by vás zajímat: 3I/ATLAS: Těleso, které popírá fyziku a astronomové si s ním neví rady

A skutečně není. Vědci, kteří se na studii podíleli, dali jasně najevo, že tento fosfin nepovažují za známku života, protože jak bylo uvedeno v předchozím odstavci: „nevíme, jak by mohl fosfin vzniknout bez zásahu života, zejména pro podmínky, které předpokládáme, že má Venuše, a které, jak víme, má Země“. Podmínky na plynných planetách a jejich větších příbuzných, hnědých trpaslících, jsou opačné: očekávali bychom, že tam může vznikat poměrně velké množství fosfinu bez nutnosti života. Jaké jsou tedy novinky? Inu, jemnější detail, kterému vědci zatím nerozumějí a který může naznačovat, že zatím nechápeme, jak tyto astronomické objekty fungují.

Životodárný plyn

Naši plynní obři, jako jsou Jupiter a Saturn, dělají to, co bychom očekávali. Mají ve své atmosféře hodně fosfinu a my víme, které anorganické procesy ho produkují. Právě proto vědci předpokládali, že fosfin budou mít i plynné planety jiných hvězd, ale vesmírný dalekohled Jamese Webba ho nenašel. Od svého nasazení v roce 2022 analyzoval Webbův teleskop složení mnoha exoplanet a k překvapení astronomů nenašel žádné známky fosfinu u plynných obrů mimo naši sluneční soustavu. Jak je to možné? A proč se na Wolf 1130C fosfin nachází? Co je na něm tak zvláštního?

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Samozřejmě, že o plynných planetách a hnědých trpaslících nevíme všechno. Po analýze dat ale vědci našli pravděpodobné vysvětlení přítomnosti fosfinu u Wolf 1130C, i když k jeho pochopení musíme trochu ustoupit, protože to není jediná obří soustava. Spolu s Wolfem 1130C existují další dvě hvězdy v trojném systému: červený obr Wolf 1130A a bílý trpaslík 1130B.

Vědci pracují se dvěma scénáři

Klíč by mohl spočívat ve složení atmosféry hvězdy Wolf 1130C. Pokud víme, tento hnědý trpaslík je obzvláště chudý na kovy (což je pro astronomy synonymum pro jakýkoli jiný prvek než vodík nebo helium). To tedy znamená, že má nízký obsah uhlíku, kyslíku, a tedy i oxidu uhličitého, plynu, který často maskuje přítomnost fosfinu. Navíc tyto atmosféry s nízkým obsahem kovů brání vzniku složitějších molekul, které mohou přijímat fosfor (P) a bránily by vzniku fosfinu (PH₃).

Druhá hypotéza je poněkud spektakulárnější a navrhuje, že bílý trpaslík (Wolf 1130B) zanechal chemický otisk na svém sousedovi. Autoři poukazují na to, že tento bílý trpaslík byl kdysi hvězdou o hmotnosti šestkrát až osmkrát větší než Slunce. Ke konci svého života by byl schopen produkovat fosfor, prvek, který by vystřeloval do všech stran během explozí známých jako novy, kterými by teoreticky tento bílý trpaslík mohl procházet od tisíciletí k tisíciletí (nebo možná každých několik desítek tisíc let), když ukradne dostatek hmoty svým sousedům. Toto vysvětlení samozřejmě předpokládá neznámé detaily o systému Wolf 1130 ABC, takže je sice zajímavé, ale zdaleka ne jisté.

Researchers stunned the scientific community in 2020 when they detected phosphine in the atmosphere of Venus. They have now detected it again — twice, and deeper down into Venus' clouds than before. Phosphine — produced by microorganisms on Earth — could hint at life on our inhospitable neighbor.
byu/EricFromOuterSpace inspace

Nezdá se však, že by sousední červený obr (Wolf 1130A) přijímal fosfor od Wolf 1130B, takže se objevují jiná, konzervativnější vysvětlení. V každém případě, jak říká spoluautor letošní studie Adam Burgasser:„Pochopení chemie fosforu v atmosférách hnědých trpaslíků, kde neočekáváme život, je klíčové, pokud chceme tuto molekulu využít při hledání života na terestrických světech mimo naši sluneční soustavu.“ A mimo to musíme spoléhat na základní vědecký předpoklad, který nám vytrvale připomíná, že naše znalosti o světě jsou neúplné a zčásti chybné.

Hvězda, která není hvězdou. A přesto v sobě možná skrývá odpovědi

„Mnozí budou překvapení.“ Politička, která měla plánovat vraždu psa svého ex, se vrací

Charlotte Gottová se znovu ozvala svým sledujícím. Většina z nich ji nepoznala, dospěla v elegantní krásku

Vláda omezí oblíbené energetické dotace. Na příspěvek dosáhne mnohem méně lidí

CENTRUM o páté: Lidský mozek v pozoru, politika i doteky s druhou stranou

Půvabná boxerka se toho nebojí: Na vážení si to nakráčela nahoře bez!