Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

| 2 min

Sdílet

Je to globální virální hit: obří čínská stavba je prý tak těžká, že posunula zemskou osu a zpomalila rotaci planety. Zní to jako sci-fi, ale je to pravda? Vědci z NASA a JPL mají jasno. Podíváme se na fyziku přesunu miliard tun vody a zjistíme, o kolik přesně se Země "pohnula" doopravdy – a proč je v celkovém kontextu mnohem děsivější jiná síla, která mění délku dne.

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Co tvrdí vědci (a co ne)

Když naplníte obří rezervoár desítkami miliard tun vody, přesunete hmotu po povrchu planety. Změní se moment setrvačnosti Země – podobně jako když krasobruslař natáhne ruce a zpomalí rotaci.
Důsledek? Nezanedbatelné pro geofyziky, mikroskopické pro běžný život.
NASA/JPL dlouhodobě ukazuje, že redistribuce vody (ledy, oceány, rezervoáry) může měnit rychlost rotace i polohu rotační osy.
Pro přehradu Tří soutěsek publikovaly populárně-naučné i odborné rozbory výpočty vycházející z dřívější práce Benjamina Fonga Chaa (NASA/GSFC): při plném stavu rezervoáru by se den prodloužil cca o 0,06 mikrosekundy (60 miliardtin sekundy) a pól by se posunul zhruba o 2 cm.
To je “hodně” na lidskou stavbu, ale málo ve srovnání s přírodními událostmi (viz níže).

1280px-200407-sandouping-sanxiadaba-4.med

Kontext: příroda s námi hýbe víc

Velká zemětřesení přesunou hmotu skokově a efekt je často silnější než u nádrží.
Např. Japonsko 2011 (M9, Tóhoku) – zkrácení dne asi o 1,8 µs a posun osy; u Sumatry 2004 NASA rovněž kvantifikovala změny rotace.
Dlouhodobě pak rotaci zpomalují přílivy a nově i klimatická změna.
NASA v r. 2024 upozornila, že tání ledů a přelévání vody může v tomto století prodloužit den až o ~2,6 ms/století, tedy o řádově větší efekt než jediná přehrada.

Three_Gorges_Dam,_Yangtze_River,_Hubei_Province,_China_(47007987002)

Medialní boom: „Stavba posunula osu Země“? Jak číst titulky

Ano, posun osy (přesněji polohy rotační osy vůči zemskému tělesu) o řád centimetrů je v principu reálný a ve shodě s fyzikou i družicovými měřeními hmoty (GRACE).
U tak malých hodnot ale mluvíme o jemném „meandrování“ osy v čase pod vlivem mnoha zdrojů, nejen jediné nádrže.
Délka dne: u Tří soutěsek vychází prodloužení o ~0,06 µs.
Některé články přitom nesprávně zaměňují znaménko (uvádějí „zkrátilo“).
Správně: víc hmoty dál od osy → větší moment setrvačnosti → pomalé zpomalení rotace → delší den.

Nejde o jednu přehradua: globální stopa vodních děl

Nová analýza prezentovaná AGU (2025) ukazuje, že globální výstavba přehrad v různých obdobích měřitelně přispěla k driftu pólů – nejde tedy o unikát jedné stavby, ale o souhrnný efekt mnoha nádrží.

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Vězni nejvyšší hory světa. Stovky lidí čekají na záchranu, přišla první špatná zpráva

"Nikoho nehledám," říká po rozchodu s manželkou kuchař Radek Kašpárek

Nemůže ani za rodiči do Ruska. Dostala jsem se ke zdi, líčí ztrápená tenisová hvězda

Megatsunami. Severní Itálií se prohnala 200 metrů vysoká vlna, zabila dva tisíce lidí

Je tlustý a je mu to fuk. Vítěz z divoké Aljašky v soutěži okouzlil celý svět