Ruský jaderný bitevní křižník Admiral Nachimov se po desetiletích modernizace vrací do služby jako největší a nejsilněji vyzbrojená hladinová loď světa (pokud nepočítáme letadlové lodě).
VIDEO
Hlavní otázka ale nezní, kolik raket unese, nýbrž zda koncept „bitevního křižníku“ obstojí v éře levných dronů a protilodních balistických střel 21. století.
Admiral Nachimov: Dědictví z jiné doby Podle amerického serveru 19FortyFive loď dokončila námořní zkoušky a brzy má posílit Severní flotilu. Jde o jednotku třídy Projekt 1144 Orlan (NATO klasifikace třída Kirov ), která se po dlouhé odstávce vrací do aktivní služby.
Třída Kirov (projekt 1144 Orlan) byla sovětskou odpovědí na americké letadlové lodě, kdy se extrémně velká a těžce vyzbrojená plavidla s jaderným pohonem měla stát zabijáky celých svazů letadlových lodí . První jednotka, Kirov (později Admiral Ušakov), byla zařazena do služby v roce 1980, následovaly lodě Frunze (Admiral Lazarev), Kalinin (Admiral Nachimov) a Petr Veliký.
Loď Admiral Nachimov byla spuštěna na vodu v roce 1986, ale od 90. let byla kvůli rozpočtovým problémům odstavená. V roce 1999 byla oficiálně určena k modernizaci, která se však protáhla na více než 20 let . V rámci programu „velké modernizace“ ruského námořnictva se plavidlo postupně proměnilo ve zcela novou bojovou platformu 21. století.
Loď je dlouhá zhruba 251 metrů a při plném výtlaku dosahuje podle otevřených zdrojů okolo 28 000 tun.
Rusko nemá letadlové lodě a jeho námořní strategie stojí na odepření přístupu (sea denial) a kontrole vod v blízkosti vlastního území. Nasazení u Severní flotily naznačuje důraz na Arktidu a na protiváhu NATO v severním Atlantiku.
Loď pohání jaderný reaktor, který jí umožňuje dlouhodobý pobyt na moři bez závislosti na palivu. Rychlost přesahuje podle dostupných údajů 32 uzlů.
Výtlak: přibližně 28 000 tun (plný) Délka: přibližně 251 m Pohon: jaderný, doplněný parním systémem podle původní koncepce sovětské třídy Kirov Rychlost: přes 32 uzlů (údaje se v pramenech mírně liší) Modernizace nezajistí automaticky přežití Vysoká rychlost a autonomie mají smysl hlavně pro rychlé přesuny v širokých prostorech severních moří. Nejsou zárukou přežití ve střetu s moderními protilodními zbraněmi.
Těžiště modernizace spočívá v raketové výzbroji. Loď je nyní vybavena 80–96 vertikálními šachtami pro různé typy řízených střel, jako je 3M-54 Kalibr (podzvuková střela s doletem 1500–2500 km, určená pro pozemní a námořní cíle) . Dále pak P-800 Onyx (nadzvuková protilodní střela s rychlostí Mach 2.5, dolet 600 km) nebo 3M22 Zirkon (hypersonická střela s rychlostí Mach 8–9).
PVO systému dominuje pravděpodobně modernizovaný S-300F Fort-M s potenciálem přechodu na komponenty systému S-400. Má dosah až 250 km, schopnost zasáhnout více cílů najednou.
Pro střední a blízkou zónu obrany je instalováno několik systémů Pancir-ME, kombinujících 30mm kanóny a rakety 57E6-E. Spolu s kanóny AK-630M2 Duet tvoří vícevrstvou ochranu proti protilodním střelám, UAV i vrtulníkům.
Admiral Nachimov disponuje RBU-6000, tedy vrhačem hlubinných pum a 533mm torpédomety pro moderní torpéda UGST. Loď je vybavena i novým sonarovým systémem, pravděpodobně typu Zarya-M.
Na palubě mohou operovat až tři vrtulníky Ka-27 v protiponorkové a průzkumné konfiguraci. K tomu Rusové přidali radar Podberezovik-ET1 s udávaným dosahem až 400 km. Loď má být napojena i na satelitní systém Liana, hlídkové letouny Tu-142 a pobřežní radary.
Ztráta křižníku Moskva jako varovné memento Hlavním omezením zůstává sama velikost lodi. Útočníkovi bude stačit, aby vypustil o jeden dron nebo protilodní balistickou střelu více, než obrana dokáže zpracovat, a loď je ohrožena.
Moskva v roce 2017, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International Navíc válka na Ukrajině případně americký konflikt s Íránem již ukázaly zranitelnost velkých plavidel. Nejlepším příkladem je křižník Moskva, který se potopil v dubnu 2022 po zásahu ukrajinskými raketami Neptun . Ruská Černomořská flotila se od té doby stahovala z ohrožených vod dál na východ Černého moře.
Kirov je navíc jedinečný, sesterská loď Petr Veliký nikdy do podobné konfigurace modernizován nebude. Ztráta takové jednotky s takovou výzbrojí a posádkou by měla vysokou vojenskou i politickou cenu. V případě konfliktu s NATO bude Petr Veliký prioritním cílem.
Aegis nikdy není sám Nachimov je v mnoha ohledech jiná kategorie než západní křižníky a torpédoborce. Americké křižníky Ticonderoga nebo torpédoborce Arleigh Burke mají výtlak zhruba třetinový, ale sázejí na systém Aegis a rozmístění obrany do více jednotek.
Západ preferuje větší počet menších, distribuovaných plavidel , Rusko soustředí sílu do jediné lodi, navíc zděděné po předchozím “impériu”. Čínský typ 055 se pohybuje mezi oběma přístupy a jeho výtlak je zhruba poloviční oproti Kirovu.
Ani relikt, ani “wunderwaffe” Admiral Nachimov poskytuje Rusku velkou hladinovou platformu, která dokáže vyslat masivní salvu střel a působit jako plovoucí velitelské centrum. Na druhé straně jde o vzácnou a drahou jednotku, kterou lze v rozhodující chvíli obtížně nahradit.
Třída Kirov v podobě Admirala Nakhimova není překonaným reliktem, ale ani zázrakem . Je to mimořádně silná, ale osamocená platforma, jejíž hodnotu určí to, zda dokáže přežít v prostředí zaplaveném levnými raketami a drony. Dosavadní zkušenosti z Černého moře k optimismu příliš nevedou.
VIDEO
Zdroj: 19FortyFive , Military Watch Magazine , Barents Observer Autor/Licence fotografie: Admiral Nachimov ex Kalinin, USN – ID:DN-SC-92-00846 / Service Depicted: Other Service, Public Domain