Německá zbrojovka Krupp se ve druhé polovině 30. let pokusila proniknout na mezinárodní trh s lehkými tanky. Výsledkem byly stroje L.K.A. 1 a L.K.A. 2, které vzhledem připomínaly známý Panzer I , ale vznikly jako samostatný projekt určený především pro zahraniční zákazníky.
Krupp sliboval lehká, rychlá a relativně levná obrněná vozidla, která mohla oslovit armády menších států. Oba tanky se však do sériové výroby nedostaly a žádný zahraniční zákazník si je nakonec neobjednal.
VIDEO
Německý tankový průmysl hledá zahraniční trhy Po první světové válce se tanky začaly prosazovat jako nová kategorie bojové techniky. Jejich potenciál si uvědomovali nejen vojenští představitelé, ale také výrobci, kteří v obrněných vozidlech viděli perspektivní obchodní příležitost.
Pro řadu menších států bylo výhodnější nakupovat hotové tanky než budovat vlastní vývojové a výrobní kapacity. Vznikl tak trh pro lehká, jednoduchá a cenově dostupná vozidl a. Výrobci se snažili nabídnout stroje, které by bylo možné přizpůsobit požadavkům jednotlivých zákazníků, například výběrem výzbroje nebo typu motoru.
Německé společnosti ovšem čelily specifickému problému. Versailleská smlouva zakazovala Německu vývoj a výrobu tanků. Německý průmysl přesto na obrněných vozidlech tajně pracoval a postupně získával potřebné zkušenosti.
Jednou z firem zapojených do tohoto úsilí byl Krupp. Společnost se podílela na vývoji projektů Grosstraktor a Leichttraktor a následně získala významné zkušenosti také při konstrukci tanku Panzer I. Právě tento lehký tank se stal důležitou inspirací pro nový exportní projekt.
L.K.A. 1: Lehký tank pro zahraniční zákazníky Krupp se v květnu 1936 rozhodl připravit vlastní lehký tank určený pro export. Projekt dostal označení L.K.A. 1, odvozené od německého názvu leichter Kampfwagen Ausland 1, tedy lehké bojové vozidlo pro zahraničí. Základní koncepce byla jednoduchá: nabídnout malé, lehké a rychlé obrněné vozidlo , jehož pořízení by si mohly dovolit i armády s omezeným rozpočtem.
Předpokládaná hmotnost činila přibližně čtyři tuny. Pancíř měl odolat průbojným střelám ráže 7,92 mm při střelbě ze vzdálenosti alespoň 30 metrů. Konstrukce měla být kompaktní a technicky natolik jednoduchá , aby bylo možné tank vyrábět a nabízet různým zahraničním odběratelům.
První konstrukční návrhy vznikly v červenci 1936. Projekt počítal s dvoučlennou posádkou, kterou tvořili řidič a velitel. Ten současně obsluhoval výzbroj umístěnou v otočné věži.
Pohonnou jednotku měl představovat vzduchem chlazený osmiválcový benzinový motor Krupp o výkonu 85 koní. Na přání zákazníka bylo možné uvažovat také o kapalinou chlazeném motoru. Převodovka měla pět rychlostních stupňů pro jízdu vpřed a dva pro zpětný chod.
Zajímavým prvkem projektu byla snaha přizpůsobit vozidlo potřebám jednotlivých armád. Radiostanice například nebyla standardní součástí výbavy a měla se instalovat podle přání zákazníka.
Před zahájením exportu potřeboval Krupp souhlas německého zbrojního úřadu Waffenamt. Ten projekt v říjnu 1936 schválil, ovšem za určitých podmínek týkajících se konstrukce a použitých materiálů. Stavba prototypu tanku začala v únoru 1937 . Dokončení se oproti původnímu plánu zpozdilo a první exemplář byl připraven až v únoru 1938.
Výsledný stroj měřil na délku 3,8 metru, na šířku 1,9 metru a na výšku přibližně 1,69 metru. Jeho hmotnost dosahovala 4,5 tuny a maximální rychlost činila 50 km/h. Podvozek na každé straně tvořila čtyři velká pojezdová kola s gumovými obručemi. Dvojice sousedních kol byla zavěšena na společném držáku odpruženém listovou pružinou.
Vzhled tanku připomínal Panzer I Ausf. A, zejména uspořádáním korby a věže. Nešlo však o pouhou přestavbu existujícího tanku. L.K.A. 1 vznikl jako samostatný projekt, který využíval podobnou konstrukční filozofii.
Jeho hlavní slabina se skrývala ve výzbroji. Tank nesl dva kulomety ráže 7,92 mm , což mohlo stačit proti nepřátelské pěchotě, ale pro boj s obrněnými vozidly představovalo značné omezení.
L.K.A. 2: Pokus napravit největší nedostatek Krupp si uvědomoval, že čistě kulometná výzbroj může zahraniční zájemce odradit. Problém se projevil už během prvních jednání s potenciálními zákazníky v říjnu 1936, kdy jeden z nich výslovně upozornil na absenci kanonu.
Konstruktéři proto začali zkoumat možnost instalace zbraně ráže 20 mm. Ukázalo se však, že původní věž je pro takovou výzbroj příliš malá a musí být přepracována. V únoru 1937 vznikl návrh nové věže , která měla vedle sebe nést kulomet a rychlopalný kanon KwK 30 ráže 20 mm. Stejnou zbraň používal také německý lehký tank Panzer II.
Nová varianta dostala označení L.K.A. 2 a její prototyp byl dokončen v dubnu 1938. Instalace kanonu si vyžádala další konstrukční změny . Upravená byla přední část korby a změnilo se také rozmístění některých průzorů. Tank dosahoval hmotnosti 5,2 tuny, tedy o 700 kilogramů více než L.K.A. 1.
Pro kanon bylo určeno 150 nábojů. Kvůli omezenému prostoru ve věži však musela být munice uložena v korbě pod bojovým prostorem, což komplikovalo její obsluhu.
Nová výzbroj přesto představovala významné zlepšení. Zatímco původní L.K.A. 1 byl určen především k podpoře pěchoty, L.K.A. 2 měl díky kanonu větší potenciál také proti lehce obrněným cílům.
Ani tato úprava však nedokázala zajistit projektu obchodní úspěch.
Zájemci se objevili, objednávky nikoliv Krupp financoval vývoj prvního prototypu z vlastních prostředků. Společnost předpokládala, že náklady později pokryje prodejem tanků do zahraničí. Jednání proběhla se zástupci Thajska, Švýcarska, Turecka, Afghánistánu a Uruguaye. Žádný z těchto států však nakonec objednávku nezadal.
Neúspěch L.K.A. 1 a L.K.A. 2 ukázal, že technicky zajímavý výrobek ještě automaticky neznamená úspěšný exportní projekt . Krupp sice dokázal připravit kompaktní tank s relativně vysokou maximální rychlostí, ale jeho koncepce měla své limity. První varianta postrádala kanon a druhá byla kvůli instalaci těžší výzbroje komplikovanější.
Současně se měnily požadavky armád i situace na mezinárodním trhu se zbraněmi. Krupp proto nemohl spoléhat pouze na to, že menší státy budou ochotny nakupovat jeho lehké tanky.
Společnost přitom uvažovala o širší nabídce obrněných vozidel pro export. Vedle L.K.A. 1 a L.K.A. 2 pracovala také na středním exportním tanku M.K.A. s kanonem ráže 45 mm. V roce 1937 se plánovaná rodina exportních tanků rozrostla až na šest typů.
Dalším příbuzným projektem byl tank 2 cm K.A.v, který měl mít zesílený pancíř až o tloušťce 30 mm na čelních částech. Jeho hmotnost měla dosahovat až sedmi tun. Nakonec se však rozhodlo, že nebude využívat podvozek L.K.A., nýbrž větší konstrukci plánovaného M.K.A.
Zdroj: Panzernet , G_J_Rasputin , Tank Encyclopedia Autor/Licence fotografie: Prototyp exportního tanku L.K.A. 1, Flickr.com with permission of the publishing user, edited