Podle Českého statistického úřadu je hranice příjmové chudoby v Česku definována jako částka, která nepřesahuje 60 % mediánu čistých příjmů domácností. To znamená, že kdo vydělá méně než je tato částka, spadá do kategorie ohrožených chudobou.
Pro jednotlivce je to nyní částka 18 163 korun měsíčně čistého , pro dva dospělé jde o hranici 27 244 Kč a rodič s dítětem do 13 let musí mít alespoň 23 693 Kč. Ale když se použije jiný (evropsky srovnatelný) způsob měření, čísla jsou podstatně vyšší, a ukazují, že počet lidí pod hranicí chudoby je větší, než státní statistiky naznačují.
Pod hranicí chudoby se nachází přes 10 % Čechů, zdroj: Shutterstock Co znamená 60 % mediánu? Medián je definován jako prostřední číslo ve skupině čísel. Pokud domácnosti rozdělíme na dvě poloviny, kde jedna vydělá víc, a druhá míň, tak medián příjmu najdeme v jejich středu. V momentě, kdy vezmeme čisté příjmy a vypočítáme 60 % tohoto mediánu, dostaneme hranici, která představuje hranici chudoby.
Čtěte také Tip od uklízečky z nemocnice: Jak zabít všechny bakterie na záchodě jedním levným trikem. Doma to máte všichni
Tato metoda se používá ve většině zemí EU. Nicméně protože medián v Česku není nijak vysoký, 60 % z něj je poměrně nízké číslo. Lidé tak poukazují na skutečnost, že i pokud se svými příjmy dostanou nad tuto hranici, stále žijí s obavami, zda jsou schopni pokrýt veškeré životní náklady včetně nájmu, jídla nebo energií . Tento přístup tak zcela nereflektuje reálné potřeby obyvatel.
Navíc se hranice pravidelně upravuje. Statistici mezi sebou porovnávají jednotlivé roky, sledují inflaci a růst mezd. Z posledních údajů vyplývá, že hranice pro jednotlivce vzrostla oproti předchozímu roku o 1 389 Kč měsíčně, což není zrovna nízké číslo.
Čtěte také Sem letos v zimě pojedou Češi, kteří si nemohou dovolit Maledivy. 10× levnější a krásnější
Částka se zdá být absurdně nízká Částka představující hranici chudoby pro jednotlivce, tedy 18 163 Kč čistého měsíčně, mnohé občany pobuřuje. Dvě třetiny z uvedené částky totiž často lidé zaplatí pouze za nájem menšího bytu v okrajové části města. K tomu je třeba připočítat ještě energie, jídlo, dopravu a další nezbytně nutné výdaje na život.
Lidé upozorňují na to, že tato hranice nebere dostatečně v úvahu bydlení, exekuce, dluhy a zdravotní výdaje. Navíc hranice neodráží rozdíly mezi regiony. Ceny bydlení a dopravy se výrazně liší ve velkých a malých městech nebo na venkově. Takže někdo, kdo bere třeba 18 000 Kč čistého a žije na malém městě, na tom může být relativně lépe než člověk, který je na tom s příjmy stejně a bydlí nedaleko Prahy.
Chudobou jsou nejvíce ohroženi senioři, zdroj: Shutterstock Evropsky srovnatelná chudoba Pakliže se používá evropsky srovnatelný medián příjmů (konkrétně tedy 60 % evropského mediánu upraveného o kupní sílu v jednotlivých zemích), hranice pro jednoho českého občana by byla kolem 19 500 Kč čistého měsíčně. Pokud bychom vycházeli z této částky, nacházela by se pod ní více než pětina českých domácností.
Zvlášť zranitelné skupiny jsou pak samostatně žijící senioři nebo samoživitelky a samoživitelé . Tito lidé často nemají finanční rezervy a mají problém něco ušetřit. Hranice chudoby by proto měla brát víc v úvahu nejen příjem, ale i místo bydliště, velikost domácnosti a další parametry.
Lidé, kteří pracují, mají pravidelný příjem – ale stačí, aby je znenadání potkal jeden větší výdaj (například oprava auta nebo zdravotní výdaje), a už jsou v minusu. Mzdy se sice zvyšují, ale výdaje rostou rychleji. Z toho důvodu někteří odborníci navrhují zvýšit částku, od které se určuje hranice chudoby, tak, aby reflektovala skutečné životní náklady.