CENTRUM.CZ > Poudree.cz > dnes, 08:14

Vědci objevili elixír mládí. Buňky staré padesátnice omládly na dvacetileté. Jde o průlom?

Poudree.cz

3 min

Sdílet

Mínus 30 let za 13 dní? Vědci omladili kožní buňky padesátnice na 23 – co to znamená pro stárnutí?

Vědci objevili elixír mládí. Buňky staré padesátnice omládly na dvacetileté. Jde o průlom?

Zdroj: Poudree: Pro trochu jemnosti každý den - Čeština

V Cambridge se podařilo něco, co zní jako sci-fi: vědci dočasně „přepsali“ 53leté kožní buňky tak, že se chovaly jako dvacátnické. Klíčem byla technika zvaná částečné buněčné přeprogramování. Co přesně dokázali, jak to funguje – a jaké jsou limity a rizika, než se z laboratorního zázraku stane léčba?

Co se skutečně stalo: „-30 let“ v laboratorní misce

Tým z Babraham Institute vystavil lidské kožní buňky koktejlu Yamanakových faktorů (OSKM) jen 13 dní, a pak proces zastavil. Tím se buňky nestihly úplně „vymazat“ do kmenových buněk – uchovaly si identitu kožních buněk, ale ztratily část „epigenetického věku“ a začaly se chovat „mlaději“. V měřeních vyšlo přibližně −30 let podle epigenetických hodin a transkriptomických markerů. Prakticky: buňky rychleji hojily ránu, produkovaly více kolagenu a nesly genetickou aktivitu podobnou mladším buňkám. Efekt navíc nějakou dobu přetrval, i když přísun faktorů skončil.

Proč to není jen kosmetika: hojení, kolagen, model nemocí

Fibroblasty produkují kolagen a podílí se na hojení – proto je „omlazení“ zajímavé i mimo estetiku. Rychlejší migrace buněk do „ranného“ škrábance v laboratorním testu a vyšší kolagen naznačují potenciál pro regeneraci tkání (jizvy, chronické rány, některé kožní poruchy). A protože epigenetické stárnutí se prolíná s řadou nemocí, otevírá se prostor pro modelování chorob a testování léčby na „omlazených“ lidských buňkách. Pozor: vše zatím in vitro.

Není to z ničeho nic: co víme ze studií na zvířatech

Koncept částečného/periodického přeprogramování se testuje přes dekádu. V roce 2016 ukázal tým Ocampo, že cyklické zapínání OSKM u myší s progeroidním syndromem zmírnilo známky stárnutí a prodloužilo život; u zdravých starších myší zlepšilo regeneraci tkání, ale bezpečnost byla citlivá na dávkování a načasování.

Další průlom přišel 2020: Lu a kol. obnovili u starých myší zrak; šlo o funkční zlepšení i „omlazení“ epigenetiky neuronů sítnice. Tyto práce popisují princip reverzibility některých aspektů stárnutí v živém organismu – ale stále jde o předklinické výsledky.

Proč je bezpečnost tak velké téma

Yamanakovy faktory jsou mocné – a nadměrná nebo dlouhá expozice může zvýšit riziko nádorů. Proto se v novějších přístupech časovače, pulzy nebo lokální dodání, a hlídají se markery identity buněk. I přehledy z let 2023–2025 zdůrazňují, že dávka, délka a cílení jsou klíč k bezpečnosti – a že před tím, že by byl tento postup uveden do klinické praxe, je nutné prokázat stabilitu efektu, absenci nádorových změn a kontrolu dalších faktorů.

Co přesně znamená „o 30 let mladší“ – a co ne

„Věk“ v těchto studiích není občanka, ale hodnota biomarkerů. Když se řekne „−30 let“, znamená to, že profil buňky se přiblížil profilu mladších buněk. To je důležité a měřitelné, ale není to totéž jako omlazení celého orgánu nebo těla. A už vůbec to negarantuje klinický efekt u člověka – ten se prokazuje až v pečlivých zkouškách na pacientech.

Co by jednou mohlo následovat: kůže jako ideální „pilot“

Kůže je dostupná, dobře se vzorkuje a hojení ran má jasné metriky. Hypotetická cesta k aplikaci proto může vypadat takto:

Ex vivo: odebrat pacientovy buňky, částečně je přeprogramovat v kontrolovaném prostředí a vrátit jako štěp (např. na chronickou ránu).
In vivo, lokálně: doručit do kůže krátkodobě aktivní program (malé molekuly, mRNA, případně lokální virové vektory s přesným vypínáním).
Kombinace s růstovými faktory a biomateriály pro řízené uvolňování v čase.

To všechno ale předpokládá precizní kontrolu nad dávkou a časováním – a průkaz dlouhodobé bezpečnosti.

Myší data naznačují, že řízené přeprogramování buněk můhou zlepšit funkci i v jiných tkáních (oko, sval, játra) a vrátit některé molekulární rysy mládí. Vize do budoucna zahrnuje regenerativní medicínu pro degenerativní nemoci. Zatím však nemáme schválenou terapii pro systémové „omlazení“ člověka; to, co fungovalo na myši nebo v misce, se musí převést přes náročné toxikologické a klinické studie.