3 min

Požehnaná prázdnota? Když vám bolest vtrhne do života

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Proboha!

Letošní Velikonoce pro mě znamenaly výrazné střídání emocí – od smutku a bezmoci až po úlevu a naději. Na Velký pátek odpoledne jsem si byla zaplavat, zatímco několik kilometrů ode mě probíhal v porodnici náročný porod. Kamarádčina sestra měla v pokročilém stupni těhotenství porodit mrtvé dítě. Ponořila jsem se v bazénu a uviděla zářivě modrou vodu, kterou protínaly veselé sluneční paprsky. Když jsem se vynořila nad hladinu, digitálky na skokanském můstku ukazovaly právě tři hodiny.

Včera touto dobou mi volala kamarádka s prosbou o radu. „Co mám dělat? Co mám sestře říct? To je neštěstí, jsem z toho úplně zoufalá. Naši to ještě nevědí, je to na mně. A jak to vysvětlím dcerám? Tolik se těší na sestřenici, už pro ni mají i dárky a co bude potom? Velikonoce v háji,“ vysypala ze sebe najednou.

Shodou okolností jsem nedávno četla v jednom časopise několik článků na téma ztráty dítěte, a tak jsem mohla dát pár tipů do začátku a nepřipadat si úplně k ničemu.

To bylo na zelený čtvrtek. V pátek kolem poledne porod stále neproběhl, čekání bylo neskutečně tíživé. Přecházel mi mráz po zádech při představě loučení s tím malým tvorečkem. V takové chvíli je člověk většinou sám, i když má kolem sebe společnost. I Ježíš na kříži se na Velký pátek cítil opuštěný. V souvislosti s utrpením jsem si nevybavovala jen postavu Ježíše, ale i jeho matku a její ztrátu. Ta paralela se nabízela sama.

Vzhůru do dalšího dobrodružství… s Bohem!

Večer mi kamarádka zavolala, že porod už skončil. U její sestry byla přítomna krizová interventka a rodina začínala situaci postupně zpracovávat. Nebylo ale jasné, jak náročné pro ně budou následující dny. Co až přijdou domů a budou muset dřív nebo později poschovávat všechny ty nachystané věci?

V sobotu jsem odjela na výlet do přírody. Přestože bylo chladno a většinu dne pršelo, změna prostředí mi pomohla odpoutat se od neustálého přemýšlení. S kamarádem jsme prošli zajímavou trasu, příroda byla nádherná i v dešti. Na konci cesty jsme narazili na větší množství mloků, což byl nečekaný a příjemný moment. Taková vzácnost!

V neděli jsem vyrazila na kole do kostela. Kvůli prázdným pneumatikám a dalším komplikacím jsem dorazila pozdě, ale to nejdůležitější jsem stihla. Kázání se věnovalo tématu prázdnoty v tom dobrém slova smyslu. Jsme zahlceni spoustou věcí a informacemi, jako bychom se prázdnoty báli. A přitom i prázdnota může být na chvíli prospěšná.

Vojta Náprstek Reloaded. Znáte příběh živoucího Járy Cimrmana, který bojoval za práva žen?

Existuje ovšem i prázdnota, která nás skutečně tíží, zejména ta, která vzniká po ztrátě blízkého člověka. To ve mně znovu vyvolalo myšlenky na situaci kamarádčiny sestry a na prázdno, které po takové události zůstává. V tom jsem si vzpomněla na prázdnotu duše, vlastně duší… na mém kole, což mě naopak docela pobavilo. Ta symbolika si se mnou o těchto Velikonocích zahrává pěkně ode zdi ke zdi, napadlo mě.

V pondělí mi kamarádka znovu zavolala. Řekla, že její sestra měla podporu jak v nemocnici, tak v rodině. Rodiče situaci zvládají a partner jí je velkou oporou. Důležité bylo i to, že se s dítětem mohli hezky rozloučit. Postupně se ukazovalo, že i přes těžkou zkušenost nacházejí sílu pokračovat dál a nezlomilo je to ani v touze po dalším dítěti.

No, nakonec by se vlastně dalo říct, že jsem měla veselé Velikonoce.

Reklama

Další články z Proboha!

Bůh není mikromanažer. Někdy po něm chceme odpověď na každý krok, říká Veronika Štěpánová

„Mír mezi Palestinou a Izraelem je iluze. Zmrtvýchvstání bude trvat generace,“ říká analytik

Útok Hamásu ze 7. října 2023 nezničil jen tisíce životů, ale i poslední zbytky naděje na brzké mírové...

Příroda není kulisa. Je to náš společný domov, říká nová kniha o zelené spiritualitě

Že starost o přírodu musí jít stranou, když nedaleko za hranicemi zuří válka? V žádném případě! Básník a...

Proč z našich vztahů mizí sexualita? Může za to stres, pornografie a digitální svět?

Nejen v Evropě, ale i jinde na světě se i navzdory vizuálně přesexualizované době hovoří o tom, že lidé...

Do Koločavy před válkou jezdily tisíce Čechů, teď tu chybí. Vydali jsme se na víkend na Ukrajinu

KOLOČAVA / UŽHOROD – Zakarpatská Koločava byla pro české cestovatele desítky let synonymem prvorepublikové...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Požehnaná prázdnota? Když vám bolest vtrhne do života

„Byli jsme napadeni.“ Jednání ztroskotala, situace v Severní Americe se vyostřuje

Ohlédnutí za unikátním festivalem: Vystupovat tady je pocta, musí přijít pozvání, říká účinkující

Babiš se pochválil, že se modlil a přišel déšť. Etzler mu natočil odpověď, která baví tisíce lidí

Týden podle hvězd: Váhy přestanou ustupovat, Štíři prohlédnou člověka, kterému příliš věřili

Hudba nemá slova. Přesto si při ní různí lidé dokážou představovat překvapivě podobný příběh