Místo klidné dovolené přišel boj o život. Marie popsala, jaké hrůzy ji čekaly v Egyptě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Marie a její partner Martin si chtěli odpočinout. Po náročném roce, kdy oba pracovali víc, než je zdravé, a v podstatě se doma jen míjeli, padlo rozhodnutí – vezmou si týden volna a odletí někam do tepla. Do místa, kde na ně nebude padat únava z každodenní rutiny, kde nebude potřeba řešit úkoly, deadliny ani nákupy. Volba padla na Egypt. Cenově dostupný, all inclusive, slunce zaručeno. Měli jasno během deseti minut.

Bylo jí tak zle, že musela volat sanitku. Ani to však nepomohlo.

Zdroj: Foto: Depositphotos.com

Let proběhl bez problémů. Hotel na první pohled působil skvěle – palmy, bazén, milý personál, všude čisto. Marie přiznává, že byla nadšená. „Přišli jsme na pokoj, rozbalili kufry a já si říkala, že tohle bude paráda. Konečně nic nemusíme,“ vzpomíná. První den uteklo všechno jako ve snu.

Opalování, moře, večeře s výběrem všeho možného. Marie si dala kuře na kari, trochu rýže, salát a zákusek. „Ani mě nenapadlo, že bych měla být opatrná. Všechno chutnalo skvěle. Nikde žádný zápach, všechno působilo čerstvě.“

Druhý den ráno ale přišla první drobná nepříjemnost – škrábání v krku a podivné bublání v břiše. „Říkala jsem si, že to je možná jen zvykání na místní jídlo, klimatizaci, prostě změna prostředí. Vzala jsem si ibalgin a šla si lehnout k bazénu.“ Jenže to bublání se proměnilo v ostrou bolest.

Luxusní dovolená u moře se změnila v noční můru.

Zvracení, průjem a šílené bolesti

Do hodiny začala běhat na záchod. Průjem, tak silný, že se jí několikrát podlomila kolena. Zůstala sedět v kabince, ruce na břiše, hlava opřená o dveře. Stud a bolest. „Nešlo to ovládnout. V jednu chvíli jsem ani nedoběhla. Bylo mi trapně. Martin mě odvedl na pokoj a přikryl.“ Do večera zvracela. Nešlo v sobě nic udržet – voda, čaj, suchý rohlík. „Byla jsem úplně vysátá. Pot mi tekl po čele, třásly se mi ruce, do toho zimnice. V Egyptě, kde bylo čtyřicet stupňů, jsem se klepala zimou.“ Martin se snažil sehnat pomoc.

Lifestyle

Tohle Češi v zahraničí dělají pořád. Řekové už je poznají na dálku, říká majitel taverny

Místní lékař dorazil za dvě hodiny. Přinesl injekci, po které Marie usnula. Ráno se probudila slabá jako nikdy. „Měla jsem pocit, že se už nikdy nezvednu. Všechno mě bolelo. Měla jsem modřiny na pažích od toho, jak jsem se snažila držet stěn, když jsem šla na záchod. Úplně jsem ztratila pojem o čase.“ Třetí den byla převezena do místní nemocnice. „Říkají tomu nemocnice, ale je to spíš budova se sestrami a kapačkama. Hluk, horko, hmyz. A já tam ležela na lehátku, vedle mě paní, co křičela bolestí, a já se jen modlila, ať to přežiju.“ Dali jí kapačky a další injekce.

Diagnoza: těžká střevní infekce, pravděpodobně z jídla. „Doktor se jen pousmál, když jsme mu řekli, že jsme byli v hotelu. Prý k nim vozí turisty z těchto resortů každý týden.“ Marie strávila v nemocnici dva dny. Martin za ní docházel, nosil jí vodu, která jí přestala chutnat. Chtělo se jí brečet, ale nebyla ani síla. „Byla jsem jako dítě. Nezvládla jsem se sama osprchovat, neuměla jsem si dojít pro pití. Všechno bylo špatně. Bála jsem se, že zůstanu tady, někde v Africe, bez pomoci, bez síly.“

Žena po několika dnech skončila v nemocnici, kde bojovala o svůj život.

Dovolená se změnila v noční můru

Čtvrtý den přišel zlom. Přestala zvracet. „Bylo to poprvé, kdy jsem si sedla na postel bez toho, abych omdlela. Měla jsem sice sto chutí letět domů, ale let byl až za dva dny a musela jsem vydržet.“ Zbytek dovolené strávila na pokoji, s bílou dekou přes nohy, s plastovou lahví s vodou a očima upřenýma na dveře. Na jídlo se nepodívala. „Martin mi přinesl bílý toust zabalený v papírovém ubrousku. Když jsem ho viděla, udělalo se mi zle. Nechtěla jsem nic jíst. Měla jsem panický strach, že to začne znovu.“

Lifestyle

Statisícům Čechů řídnou kosti, praktici mohou nemoc včas odhalit

Let domů byl utrpením. Seděla u okénka, v břiše jí křečovitě škubalo a každé mírné zhoupnutí letadla brala jako signál, že omdlí. „Letušce jsem to radši řekla hned. Byla moc milá. Donesla mi studený obklad, držela mě za ruku, když se mi dělalo zle. Byla jsem jak malá holka, brečela jsem jí tam v klíně.“ Po příletu do Prahy šla rovnou na pohotovost. Další kapačky, další léky, další vyšetření.

Dnes už je doma a fyzicky je na tom mnohem lépe. Ale psychicky? „Nemůžu jíst rýži. Stačí, když ucítím ten zvláštní karí zápach a mám mžitky před očima. Když jdu kolem nějaké cestovky a vidím plakát s mořem, je mi do breku. Dovolená to nebyla. Byl to boj o přežití. A to jsem si jela odpočinout.“ Zvažuje, že podá reklamaci. Ale ví, že z toho stejně nic nebude.

Hotel má v nabídce dál, cestovka stále prodává pobyty, jako by se nic nestalo. „Na recepci jsem říkala, že mi je špatně. Nikdo to neřešil. Měli jsme tam sice lékaře, ale ten byl nedostupný. A personál jen krčil rameny. Do Egypta už nikdy v životě nepojedu. Ani kdyby mi to zaplatili.“ Když se jí dnes někdo zeptá, kam by jela na příští dovolenou, odpovídá bez přemýšlení na chatu. Do lesa. Tam, kde je klid, kde si dá suchý rohlík a bude vědět, že jí nebude zle.

Reklama

Další články z VímeVíc.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VímeVíc.cz

Články z VímeVíce.cz přinášejí rozmanitý obsah pro každého, kdo rád objevuje, učí se nové věci nebo hledá odpovědi na praktické otázky každodenního života. Témata sahají od zdraví a výživy přes psychologii, technologie a domácnost až po vztahy, společenská pozorování nebo nevšední...

Místo klidné dovolené přišel boj o život. Marie popsala, jaké hrůzy ji čekaly v Egyptě

Tyto dvě političky se opravdu nemusí. Přitom toho mají tolik společného

"Nudné" Škody překvapily britské publikum. Králem srazu se ale stalo ještě průměrnější auto

Houbaři hlásí plné košíky: Mapa odhaluje 6 krajů, kde jsou nyní podmínky pro houby nejlepší

Yeti: sněžný muž z Himálaje možná nebyl monstrum. Věda v jeho stopách našla medvědy

Punčochář doma ztrácí monopol na vařečku. Syn Matěj už vaří večeře celé rodině