Vědci mají pro tuto situaci dokonce pojmenování. Strachu z novinek se říká technologická panika. A ta provází lidstvo od samých počátků a jen tak pravděpodobně nezmizí. V minulosti se lidé báli i obyčejné kalkulačky, dnes je na ráně umělá inteligence. Je ale strach skutečně tak oprávněný?
Knihy a tisk: Konec starého pořádku?
Když se v 15. století rozšířil knihtisk, někteří současníci předpovídali kulturní kolaps. Měli strach, že skončí role písařů, klesne kvalita textů a rozvrátí se společenské vztahy. Ve skutečnosti však tisk rychle rozšířil přístup k informacím. Odhaduje se, že už do roku 1500 bylo vytisknuto v Evropě řádově několik milionů výtisků. To zásadně změnilo šíření vzdělanosti, náboženskou reformu i vědeckou komunikaci.
Nicméně tisk také přinesl problémy. Dezinformace, cenzura a ekonomická konkurence pro tradiční profese ukazují to, že katastrofa se obvykle neprojeví absolutním zhroucením, ale jako přeuspořádání institucí s vítězi i poraženými. Historikové zdůrazňují, že dopad tisku byl komplexní, tedy že společenské přínosy se mísily s konflikty o kontrolu informací a autoritu.
Kalkulačky a ztráta dovedností: Hrozba pro rozum?
Když se v 60. a 70. letech 20. století kalkulačky začaly objevovat ve školách, učitelé a komentátoři varovali, že žákům ubudou základní aritmetické schopnosti. Báli se, že ztratíme schopnost počítat v hlavě. Empirické studie však ukázaly překvapivý výsledek: při dostupnosti kalkulaček nebyl nalezen žádný dlouhodobý pokles základních matematických dovedností. Naopak tam, kde byly kalkulačky zařazeny pedagogicky smysluplně, mohly rozšířit schopnosti řešit složitější úlohy a podpořit porozumění.
To samozřejmě neznamená, že by byly obavy úplně neopodstatněné. Nesprávné nebo předčasné použití nástrojů může vést k lenivosti ve výuce nebo ke ztrátě některých rutinních dovedností. Ale historická lekce je jasná. Místo zákazu nebo hysterického odmítání je efektivnější zavádět nové nástroje s pedagogikou, která zachová jádro dovedností a zároveň využije výhod novinek.

━━ Umělá inteligence nahání některým lidem strach dodnes. Je ale oprávněný? (Zdroj: NicoElNino / iStockphoto)
Umělá inteligence a nová vlna starých strachů
Ztráta pracovních míst, morální úpadek, šíření lživých informací. Tyto starší strachy se objevují ve společnosti ve spojení s AI neustále. Přichází ale také nové obavy. Lidé se bojí autopilotovaných systémů, generativních modelů a rychlého nasazení bez regulačního rámce.
Současné průzkumy ukazují vysokou míru nejistoty. Například v USA značná část veřejnosti vyjadřuje větší obavy než nadšení, a konkrétně vysoké procento respondentů má strach z šíření nepřesných informací generovaných AI a z narušení sociálních vazeb.
Stejně jako u předchozích technologií lze očekávat dvojí výsledek. Některé profese mohou být významně proměněny či zredukovány, jiné vzniknou či budou posíleny. Některá společenská rizika se ukáží jako vážná a vyžádají si regulaci a osvětu, jiné předpovězené katastrofy se neprojeví.
Zdroje článku: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.britannica.com, www.abc.net.au, www.pewresearch.org, www.storicko.cz