Výběr potravin dnes ovlivňuje nejen jejich cena nebo chuť, ale stále častěji také marketingová sdělení na obalech. Výrobci se snaží zákazníky zaujmout výrazy jako proteinové, fitness, bez přidaného cukru, farmářské nebo prémiové. Tyto nápisy ale samy o sobě ještě nevypovídají o skutečné kvalitě výrobku ani o jeho nutriční hodnotě. Spotřebitelé by proto měli věnovat větší pozornost informacím na zadní straně obalu než reklamním sloganům na jeho přední straně.
Líbivý obal prodává, o kvalitě produktu ale jeho přední strana většinou moc neřekne. Řada výrobců na obalech totiž využívá označení, která nejsou nijak legislativně ukotvená. Farmářská vejce tak mohou klidně pocházet z halového chovu a prémiová čokoláda možná kvalitní kakao minula velkým obloukem. „Z pohledu legislativy je jasně definované označení bio, které se týká produktů z ekologického zemědělství, splňujících přesná certifikační kritéria. Evropská směrnice pak určuje například i kritéria pro celozrnné výrobky, které musí obsahovat 80 % celozrnných mouk. A třeba u výrobků s deklarovaným vysokým podílem bílkovin by bílkoviny měly tvořit minimálně 20 % celkové energetické hodnoty,“ doplňuje Markéta Hantáková, nutriční specialistka ve společnosti Vilgain.
Vedle zákonem regulovaných označení existuje celá řada marketingových výrazů, jejichž použití není přesně vymezené. Právě proto může stejný výraz na obalu znamenat u různých výrobců něco úplně jiného. Spotřebitelé by se proto neměli řídit pouze reklamním sdělením, ale vždy si ověřit skutečné složení výrobku.
Protein s hromadou cukru navíc
Z pohledu kvality nejsou sázkou na jistotu ani výrobky označené jako nízkotučné, proteinové nebo bez přidaného cukru. Výrobci často vyzdvihnou jednu pozitivní vlastnost, i když celkové složení není ideální. V nízkotučném jogurtu mnohdy najdete umělá aromata a sladidla, která dodávají chybějící chuť, proteinové tyčinky zase mohou obsahovat stejné množství cukru jako běžná čokoládová tyčinka, ovšem za násobně vyšší cenu. Stejně zavádějící může být i označení „bez přidaného cukru“. Takový výrobek skutečně nemusí obsahovat přidaný řepný cukr, přesto může být bohatý na přirozeně se vyskytující cukry nebo na sladké ovocné koncentráty, které výsledný obsah cukru výrazně zvyšují. Spotřebitel by proto měl sledovat nejen marketingové tvrzení, ale především tabulku výživových hodnot.
„Největší chybou je rozhodovat se podle přední strany obalu. Ta je především marketingovým prostorem výrobce. O skutečné kvalitě potraviny rozhoduje složení, pořadí použitých surovin a nutriční hodnoty. Čím méně zbytečných ingrediencí a čím více kvalitních základních surovin produkt obsahuje, tím lépe,“ vysvětluje Markéta Hantáková.
Začněte číst odzadu
Evropská legislativa ukládá výrobcům povinnost uvádět na obalech seznam ingrediencí i tabulku výživových hodnot v jednotném formátu. Právě tyto informace představují nejspolehlivější vodítko při posuzování kvality výrobku. Ingredience jsou řazené vždy podle množství a už to vám může dát první vodítko. Müsli tyčinka, která má na prvním místě glukózovo-fruktózový sirup, kdežto ovesné vločky jsou odsunuté na třetí pozici, rozhodně nebude ideální volbou, i když přední strana obalu možná mluví jinak.
Čím kratší seznam ingrediencí, tím lepší produkt? Obecně ano, ale i dlouhý seznam automaticky nemusí znamenat špatný výrobek. U některého pečiva nebo dochucených produktů je více ingrediencí jednoduše dáno recepturou. Důležité je také sledovat, zda výrobce nepoužívá několik různých druhů sladidel nebo cukrů současně. Mohou být uvedeny pod různými názvy, například glukózový sirup, glukózo-fruktózový sirup, dextróza, sacharóza nebo koncentrát ovocné šťávy. Přestože jsou v seznamu rozdělené, ve výsledku mohou tvořit významnou část výrobku.
„Při čtení složení se zaměřte na to, zda se v seznamu neopakují různé formy přidaných cukrů nebo tuků pod odlišnými názvy. Důležité je také sledovat, co se nachází na prvních místech seznamu ingrediencí, právě ty totiž tvoří největší podíl výrobku. Ani u proteinových tyčinek není výjimkou, že se mezi prvními složkami objevuje cukr, glukózo-fruktózový sirup nebo palmový tuk,“ dodává nutriční specialistka.
Tabulka odhalí přikrášlování reality
Zatímco seznam složení vám řekne, co v potravině je, tabulka upřesní, kolik přesně. Na rozdíl od marketingových hesel na přední straně v ní není prostor na přikrášlování, údaje jsou přesně dané a musí být uvedené na 100 g nebo 100 ml výrobku, což umožňuje snadné srovnání podobných produktů napříč značkami. Například u tuků na první pohled uvidíte, kolik z nich tvoří nasycené mastné kyseliny, rychle odhalíte i množství celkového cukru nebo energetickou hodnotu. Praktické je sledovat také obsah bílkovin, vlákniny a soli, které často napoví více než samotné marketingové označení výrobku.
Vyplatí se věnovat pozornost také velikosti porce, ze které výrobce výživové údaje odvozuje. Některé produkty uvádějí velmi malé doporučené porce, takže hodnoty na první pohled vypadají příznivěji, než jaké jsou při běžné konzumaci. „V tabulce se z výživového pohledu vyplatí sledovat také množství soli, především u zpracovaných a fitness produktů, kde se často využívá ke zvýšení chuti. Důležitý je i podíl vlákniny, která Čechům v jídelníčku velmi často chybí. Nutriční tabulka je tak skvělým náhledem do celkové kvality produktu,“ uzavírá Markéta Hantáková.
Přestože jsou marketingová sdělení na obalech důležitým nástrojem prodejců, skutečné informace o kvalitě výrobku se skrývají především v seznamu ingrediencí a tabulce výživových hodnot. Několik desítek sekund věnovaných přečtení etikety může spotřebitelům pomoci vyhnout se výrobkům s vysokým obsahem přidaných cukrů, nekvalitních tuků nebo zbytečných přídatných látek a usnadnit výběr potravin, které lépe odpovídají jejich výživovým potřebám.
Markéta Hantáková Nutriční specialistka ve Vilgain
Vystudovala magisterský obor Biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci, Nutriční terapii na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a aktuálně vypracovává malý doktorát na UP v Olomouci.
Kromě vysokoškolského vzdělání je držitelkou státní rekvalifikace Výživový poradce a absolvovala řadu odborných kurzů zaměřených na sportovní výživu, laboratorní diagnostiku i potravinové alergie, včetně akreditace Proffesional Diploma in Sports Nutrition pod FC Barcelona Innovation Hub. |
Zdroj: Markéta Hantáková, nutriční specialistka ve společnosti Vilgain, Nutrition source, FDA, ICLDEC
Související články