Německá AfD posiluje kontakty s českou vládou. Zástupci saské větve strany, kterou v Německu celostátně sleduje kontrarozvědka kvůli extremismu a která bojuje za zrušení protiruských sankcí a omezila či ukončila by vojenskou pomoc Ukrajině, mají zítra v Praze naplánovanou sérii schůzek. Především s hnutím SPD, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny.
Podle informací HlídacíPes.org má saská AfD v Praze naplánované schůzky nejen na ministerstvu obrany, ale i na ministerstvu financí a také zahraničí. Počítá se i se setkáním s ministrem dopravy.
Resorty obrany a dopravy vedou nominanti SPD, na financích má hnutí Tomia Okamury náměstka Petra Macha. Dojít má i na návštěvu Institutu Václava Klause.
Ministerstvo zahraničí vede Petr Macinka z Motoristů sobě. Mluvčí strany Lukáš Koutník na dotaz HlídacíPes.org ohledně možného Macinkova setkání s AfD do vydání tohoto textu neodpověděl. Stejně tak dosud zůstal bez odezvy dotaz na ministerstvo obrany a schůzku Alternativy pro Německo s ministrem Zůnou.
SPD na akci s „teroristou“
Nejde o žádné nové přeshraniční přátelství; HlídacíPes.org popisuje intenzivní kontakty české SPD a německé AfD, často konkrétně právě její saské odnože, již několik let.
Postupné sbližování českých a německých nacionalistů zahrnuje například i víkendovou akci saské AfD v Ústí nad Labem v roce 2023, jehož se tehdy účastnily špičky pražské SPD včetně současného poslance Josefa Nerušila.
Německý velvyslanec v Česku Peter Reuss nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že vláda AfD by podle něj „byla katastrofa“, protože „tato strana nemá vlastní nápady ani schopnost uskutečnit to, co slibuje“.
Na německé straně nechyběl Kurt Hättasch, v té době komunální politik v saském městě Grimma, dnes muž stojící před soudem v Drážďanech kvůli terorismu spolu s dalšími členy skupiny takzvaných Saských separatistů. Ti měli podle obžaloby chystat na východě Německa ozbrojený převrat včetně etnických čistek.
Z ruské ambasády do Klausova institutu
Šéfem saské AfD je Jörg Urban, který se má dnešní a zítřejší cesty do Prahy zúčastnit také. Nebude to pro něj zdaleka první návštěva české metropole. Jen letos minimálně třetí. Už v únoru se v Praze potkal s českou SPD i s jejím nominantem v čele ministerstva dopravy Ivanem Bednárikem.
[souvisejici]
V červnu se pak podle zjištění Deníku N Urban zúčastnil recepce na ruské ambasádě v Praze, jen krátce poté, co se spolu s dalšími zástupci AfD vrátil z ekonomického fóra v ruském Petrohradě, které je jednou z hlavních akcí režimu Vladimira Putina při networkingu se západními státy.
SPD se k AfD hlásí dlouhodobě i na celoněmecké úrovni. Tomio Okamura sledoval vyhlášení výsledků voleb do spolkového sněmu v roce 2025 přímo v centrále AfD, letos v červnu pak společně s Václavem Klausem vystoupil jako řečník na konferenci AfD v Bundestagu.
Zároveň Okamura čelil ostré kritice především mládežníků AfD z organizace Generace Německo kvůli výpadům SPD na adresu sudetoněmeckého sjezdu letos v květnu v Brně.
Klaus i Okamura dlouhodobě bagatelizují extremistické tendence uvnitř AfD. Ty jsou přitom u části strany a u řady jejích členů jasně zdokumentované.
Na vítězné vlně. Ve prospěch Kremlu
Ačkoli se řádově menší SPD stala v Česku vládní stranou dříve než AfD v Německu, nyní se Okamurovo hnutí spíše propadá – zatímco Alternativa pro Německo výrazně roste.
Ilustrují to poslední volby v Česku a Německu. SPD v komunálních a senátních volbách neuspěla a důsledky porážky chce v listopadu řešit na celostátním grémiu, AfD je naopak stále na vítězné vlně především po úspěchu v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde získala 44 procent hlasů.
[souvisejici1]
Ukazuje tam také, co by ráda jednou prosadila na celostátní úrovni, kde rovněž dominuje v průzkumech. První rezolucí, kterou v novém zemském sněmu v Sasku-Anhaltsku prosadila, je usnesení „Mírové rozhovory namísto rozšiřování války na Ukrajině“. Požaduje okamžité zrušení protiruských sankcí a ukončení vojenské pomoci Ukrajině.
Německý velvyslanec v Česku Peter Reuss nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že vláda AfD by podle něj „byla katastrofa“, protože „tato strana nemá vlastní nápady ani schopnost uskutečnit to, co slibuje“.
Zatímco AfD a česká SPD zasedají v Evropském parlamentu ve stejné frakci Evropa suverénních národů, zbytek českých vládních stran patří ke „konkurenčním“ Patriotům pro Evropu. V praxi se však toto formální rozdělení leckdy stírá, jak ukazují například kontakty mládežnických větví těchto takzvaně vlasteneckých stran.
Například Mladé ANO se potkává se zástupci krajní pravice napříč evropskými frakcemi, jak také HlídacíPes.org už několikrát popsal. Jeho vedení v tom problém nevidí. Jde prý o „spolupráci na evropských tématech“.