Natahovací plechový traktor s funkční převodovkou a volantem patřil k největším pokladům každého klukovského pokoje. Drobné strojírenské veledílo z náchodského družstva Kovap dokázalo spolehlivě přežít i ty nejdivočejší polní práce na koberci.
Výroba mechanických plechových hraček patřila v českých zemích k uznávaným oborům drobného strojírenství, což dnes přehledně připomíná stálá expozice Dějiny dvacátého století v Národním muzeu . Centrálně plánované hospodářství sice často trpělo nedostatkem moderních spotřebních materiálů, ale zruční nástrojaři dokázali vytvořit hračky s obrovskou technickou hodnotou. Z dochovaných údajů v magazínu Statistika&My Českého statistického úřadu vyplývá, že družstevní sektor tvořil nezanedbatelnou část lehkého průmyslu a mechanické výrobky sklízely úspěch na mezinárodních veletrzích. Podniky a výrobní družstva chránily své technické inovace u úřadů, jak potvrzují záznamy v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví pro značky Kovozávody Semily, KDN i Kovap. Všechny hračky určené pro tuzemský i zahraniční trh navíc podléhaly přísné certifikaci podle zákona o státním zkušebnictví číslo 30/1968 Sbírky , který hlídal mechanickou odolnost a zdravotní nezávadnost použitých barev.
Československý traktor naprosto šokoval celý svět. Jako první dostal neuvěřitelně tichou kabinu
Strojírenský zázrak s převodovkou z lisovaného plechu Zatímco většina hraček té doby sázela na jednoduchý setrvačník, náchodský traktor byl plnohodnotným zmenšeným strojem. Pod kapotou z potištěného plechu se ukrýval precizně sestavený ocelový pérový strojek, který se natahoval přiloženým klíčkem. Skutečným technickým unikátem však byla plně funkční třístupňová převodovka se zpátečkou a neutrálem. Dítě mohlo malou páčkou vedle sedadla řidiče volit pomalou sílu do stoupání nebo svižný úprk po hladkých parketách. Tento model tak věrně napodoboval skutečné zemědělské stroje, jejichž legendou byl těžký brněnský traktor Zetor Crystal .
Konstruktéři navíc nezapomněli ani na funkční hřebenové řízení, takže se přední kola natáčela přesně podle pohybu malého volantu. Dalším geniálním prvkem byla mechanická ruční brzda. Stačilo zatáhnout za páku a pružina zablokovala ozubené soukolí, takže traktor zůstal stát na místě i s plně nataženým perem. Děti tak mohly v klidu zapřáhnout valník nebo vlečku, odjistit brzdu a sledovat, jak se naložená souprava plynule rozjíždí přes celý pokoj.
Zakladatel výroby mechanických hraček Ota Sedlák při práci na lisu v roce 1952. Od rodinné dílny bratří Sedláků po náchodské družstvo Historie této legendy sahá do roku 1946, kdy bratři Eduard a Ota Sedlákovi založili v Semilech dílnu na výrobu mechanických hraček. Po únorovém převratu v roce 1948 byla jejich živnost znárodněna a začleněna do družstva Bratrská družina, ze kterého se později stalo známé Kovodružstvo Náchod a následně Kovap. Výroba vyžadovala mistrovskou nástrojařskou práci. Každý díl se musel s naprostou přesností vyseknout z ocelového plechu, potisknout technologií vícebarevného plechotisku a složit pomocí plechových jazýčků bez použití lepidel.
Díky neobyčejné odolnosti a funkčnosti se traktor stal obrovským vývozním hitem. Podnik zahraničního obchodu Pragoexport jej vyvážel do desítek zemí světa včetně západní Evropy, kde úspěšně konkuroval zavedeným německým značkám. Zatímco na venkovních pískovištích tehdy neohroženě kralovala robustní plastová Tatra 148 na písek , v domácím prostředí dětských pokojů neměl plechový Zetor žádnou vážnější konkurenci.
Mechanické plechové traktory poháněné pérovým strojkem na klíček vyžadovaly přesné ozubené převody. Polní práce na koberci a legendární příslušenství Kouzlo náchodského traktoru spočívalo také v bohatém příslušenství, které se dalo dokupovat v prodejnách hraček a obchodních domech Prior. K traktoru patřil sklápěcí valník, secí stroj, diskový podmítač, obracečka sena i polní brány. Všechno nářadí bylo vyrobené ze stejného poctivého plechu a fungovalo na mechanických principech poháněných pojezdem kol. Malí hospodáři tak na vzorovaném koberci trávili celé hodiny simulací skutečných zemědělských prací.
Podobně jako oblíbená kovová stavebnice Merkur plná šroubků , i plechový Zetor učil celé generace kluků chápat základní zákony mechaniky a fyziky. Kdo chtěl s traktorem úspěšně orat, musel pochopit smysl převodových stupňů a naučit se zacházet s jemným mechanickým strojkem. Právě tato technická poctivost zajistila, že se mnohé traktory dochovaly v plně funkčním stavu po celá desetiletí a dnes představují vysoce ceněné sběratelské kousky.
Co vám pamětníci neřeknou. Český Merkur nechal slavnou britskou stavebnici v prachu díky opuštění zastaralých palcových měr
Srovnání plechového traktoru Kovap a běžných plastových hraček Parametr Plechový traktor Kovap Běžná plastová hračka Pohonné ústrojí Ocelový pérový strojek na klíček Jednoduchý setrvačník nebo baterie Převodovka Tři rychlosti neutrál a zpátečka Bez možnosti volby převodového stupně Odolnost materiálu Pevný litografovaný ocelový plech Křehký plast náchylný k prasknutí Životnost hračky Desítky let s možností snadné opravy Krátká doba funkčnosti bez dílů
Husákovy děti se v ní vozily po sídlišti místo kočárku. Brutální ocelová náprava zaručila, že legendární tatrovka z Chemoplastu přežila i sjezd po panelákových schodech
Často kladené otázky o plechovém traktoru Kovap Proč měl traktor funkční převodovku se třemi stupni? Převodovka umožňovala simulovat chování skutečného traktoru. První stupeň poskytoval velkou sílu pro utažení těžkého valníku, zatímco třetí rychlost byla určena pro rychlou jízdu bez zátěže po hladké podlaze.
Jak fungovala ruční brzda na malém modelu? Páka ruční brzdy byla mechanicky propojena s ozubeným soukolím pérového strojku. Při zatažení brzdy došlo k okamžitému zablokování pastorku, což umožnilo natažení pružiny klíčkem bez nechtěného rozjezdu modelu.
Vyrábí se legendární plechový traktor i v současnosti? Ano, česká společnost Kovap v Náchodě pokračuje ve výrobě traktoru Zetor i dnes. Výrobní postup stále využívá původní nástroje a tradiční technologie mechanické montáže z potištěného plechu.
Zdroje fotografií
Plechový traktor Zetor z produkce Kovap na klíček: Splaminek / Wikimedia CC 4.0Zakladatel Ota Sedlák při práci na plechotisku v roce 1952: Splaminek / Wikimedia CC 4.0Mechanický plechový traktor s pérovým strojkem: Lothar Spurzem / Wikimedia CC 2.0