Anna Leopoldovna nebyla u ruského dvora populární, neboť neměla ráda alkohol

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Anna Leopoldovna nikdy netoužila vládnout, ale osud z ní udělal regentku malého cara Ivana VI. Byla to katastrofa od prvního dne – neuměla rusky, obklopovala se Němci a v zemi, kde se politika odehrávala u lahve vodky, ona alkohol nesnášela. Její vláda trvala jen rok a skončila dramatickým pučem. Anna pak zemřela ve vyhnanství jako sedmadvacetiletá, sledujíc, jak se její syn mění z cara na doživotního vězně. Tohle je příběh ženy, která si nezasloužila svůj osud.

Kateřinský palác, sídlo ruských carů v Puškinu, blízko Sankt Peterburgu

Zdroj: Pravda24

Začátky: Němka, která se ocitla v ruském pekle

Anna se vlastně ani nejmenovala Anna, původně to byla Elisabeth Katarina Christina, narodila se v roce 1718 jako dcera vévody Karla Leopolda a ruské princezny Anny Petrovny. Celý život mluvila německy líp než rusky, což byl problém. Rusové nenáviděli cizince a ona zněla cize už když otevřela pusu.

V osmnácti jí provdali do Sankt Petersburgu za prince Antona Ulricha. Byl to politický obchod, žádná láska. Regentka Anna Ivanovna chtěla posílit německý vliv v Rusku a Anna pro ni byla prostě pěšákem v té hře.

Od začátku měla smůlu – byla tichá, radši četla knihy, než flirtovala s dvořany, a vůbec nerozuměla tomu, jak funguje ruská politika. V zemi, kde se vztahy budovaly u hodovního stolu, to byla smrtící nevýhoda.

Nechtěný trůn: Z mámy se stala vládkyně přes noc

V roce 1740 zemřela regentka Anna Ivanovna a na trůn dosadili Ivana VI., Annino dvouměsíční miminko. Regentství nejdřív dostal nějaký maršál Biron, ale Anna ho po pár týdnech shodila v puči. Najednou se z mladé mámy stala vládkyně obří říše. A neměla ponětí, co má dělat.

Největší problém byl, že Anna nebyla na vládnutí vůbec připravená. Neznala ruskou politiku, nevěděla, komu může věřit a místo rozhodných příkazů pořád jen váhala a ptala se ostatních na radu. V Rusku ale panovník musí vypadat silně, jinak ho smetou.

A pak udělala tu nejhorší chybu, obklopila se německými rádci. Hrabě Ostermann, generál Münnich a další Němci, kteří v Rusku neměli žádné přátele. Ruští velmožové se cítili jako cizinci ve vlastní zemi a začali chystat vzpouru.

Katastrofa jménem střízlivost: Když nepiješ v zemi opilců

Tady byla Anna úplně mimo, neměla ráda alkohol. V zemi, kde se politika dělala u lahve vodky a kde odmítnutí přípitku je dodnes urážka, tohle byla naprostá katastrofa. Ruští velmožové si mysleli, že je buď podivínka, nebo přímo nepřítel.

Místo bujarých hostin pořádala nudné kulturní večírky s hudbou a básněmi. Zatímco tradiční ruští carové pili se šlechtou do úmoru, Anna seděla s kyselým obličejem a popíjela čaj. Pro ruské muže bylo nepochopitelné, jak někdo může vládnout, aniž by dokázal nepít.

A její manžel Anton Ulrich byl na tom ještě hůř – byl to mamánek, kterého ovládala jeho matka. V Rusku to byl skandál. Navíc oba pořád vypadali smutně a nejistě, což bylo přesný opak toho, co Rusové od svých vládců chtěli.

Politická naivita: Němci proti ruským zájmům

Anna si za hlavního rádce vybrala hraběte Ostermanna, který sice něco uměl, ale Rusové ho nenáviděli jako cizince. A všichni ostatní důležití lidé kolem ní byli také Němci. Ruská šlechta se cítila odstavená.

Tato „německá parta“ prosazovala politiku, která šla proti ruským zájmům. Místo války s Turky, kterou Rusové chtěli, tlačili na spojenectví s Rakouskem a míchání se do západních válek. Rusové nevěděli, proč by měli umírat za německé zájmy.

Nejhorší bylo, že Anna nedokázala budovat vztahy s klíčovými lidmi. Ignorovala pravoslavné kněze, kteří měli obrovský vliv na lid. Nebrala vážně gardu, která tradičně rozhodovala o ruských pučích. A hlavně podcenila Alžbětu Petrovnu, dceru Petra Velikého.

Vězenkyně vlastního trůnu

Anna byla v podstatě vězněm svého postavení. Nemohla se vrátit do Německa, ale nikdy se necítila doma v Rusku. Její dopisy z té doby ukazují ženu v hluboké depresi, která si zoufá nad osamělostí a nepochopením.

Svého syna Ivana viděla jen při oficiálních příležitostech. Dítě vychovávaly dvorní dámy podle ruských zvyků, zatímco ona byla prakticky odříznutá od mateřských povinností. Byla máma, která nesměla být mámou.

Konec: Alžběta udeří rychle a tvrdě

V noci z 24. na 25. listopadu 1741 přišel konec. Alžběta Petrovna s důstojníky vlastní gardy vtrhla do paláce a prohlásila se carevnou. Anna byla zatčena v posteli, aniž se pokusila bránit.

Puč byl tak rychlý, že Anna ani nestihla pochopit, co se děje. Během jedné noci ztratila všechno – moc, syna, budoucnost. A Alžběta ukázala přesně to, co jí chybělo – rozhodnost, schopnost získat vojáky a perfektní cit pro ruskou mentalitu.

Anna sledovala, jak se její nástupkyně zmocňuje moci s lehkostí, o kterou ona marně bojovala celý rok. Bylo to jako sledovat, jak někdo jiný žije váš život, ale žije ho správně.

Smrt v zapomnění: Konec ve dvaceti sedmi

Anna strávila posledních šest let ve vyhnanství v různých ruských pevnostech a klášterech. Žila v pohodlí, ale v naprosté izolaci od světa. Nejdřív ji vezli do Dünamünde, pak do Rigy a nakonec na ruský sever do Cholmogory.

Nejbolestivější bylo sledovat osudy jejích dětí. Ivan VI. zůstal vězněm až do násilné smrti v roce 1764, ostatní děti rozptýlili po různých místech. Anna je postupně všechny ztratila a nemohla s tím nic dělat.

Zemřela ve věku pouhých 27 let. Oficiálně na zápal plic, ale pravděpodobně na kombinaci špatných podmínek, deprese a zlomeného srdce. Žena, která rok vládla největší říši světa, zemřela v zapomnění jako politická zajatkyně.

Zdroje: Wikipedia, Britannica, valka.cz

Reklama

Další články z Pravda24

Toto byl největší zabiják pravěku. Ani T-rex proti němu neměl šanci

Nejzvrhlejší papež historie otrávil koho mohl, a měl dítě s vlastní dcerou

Když se řekne papež, většina lidí si představí zbožného muže v bílé róbě, který káže o lásce a míru. Jenže...

Nebyly to bitvy ani turnaje. Většinu středověkých rytířů zabil intimní problém, o kterém se styděli mluvit

Středověcí rytíři čelili nejen bitvám a turnajům, ale i nenápadnému a bolestivému nepříteli. Hodiny...

10 vtipů z 19. století. Naši předci se popadali za břicho. Připadají vám směšné i dnes?

Na konci dlouhého dne v továrně, ve škole nebo na tržišti byl čas na společenský život. Devatenácté století...

Tipněte, jak dlouho vydržel rytíř bojovat na slunci v rozžhaveném brnění: Číslo změní váš pohled na středověk

Představa hrdého rytíře v blyštivém brnění, jak v plné zbroji sviští po bojišti, je romantická jen do...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pravda24

Web přináší zprávy z politiky, společnosti, kriminality i ze zahraničí. Věnuje se událostem, které hýbou Českem i světem, a podává je přehledně a srozumitelně. Články zahrnují jak rychlé aktuality, tak i delší texty s podrobnějšími informacemi a souvislostmi. Nechybí ani témata z oblasti...

Anna Leopoldovna nebyla u ruského dvora populární, neboť neměla ráda alkohol

Silačky ve skalách odhodily oblečení. Vzpěračky chystají další svůdný kalendář

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Syn Louise de Funèse slaví 77 let. Olivier hrál v šesti filmech, pak ale herectví definitivně opustil

Tichý protest reprezentantů zaujal svět. Při hymně gestem upozornili na křivdu

Kolik si denně vydělá sezónní číšník ve vídeňské restauraci. Až to zjistíte, dáte výpověď a půjdete do Vídně