3 min

Zubní kartáček může být zdrojem bakterií. Jak často ho měnit?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zubní kartáček používá přibližně 70 procent Čechů dvakrát denně, přesto mnoho lidí nevěnuje pozornost jeho stavu. Výměnu často odkládají až do chvíle, kdy jsou štětiny viditelně roztřepené. Opotřebení je ale jen jedním z důvodů, proč kartáček pravidelně měnit. Svou roli hraje také množství bakterií, správné skladování i prodělané infekční onemocnění.

Zubní pasta

Zdroj: Foto: Unsplash

V lidských ústech se běžně nachází více než 700 druhů bakterií. Právě s nimi přichází zubní kartáček denně do přímého kontaktu. „Kartáček je pomůcka, která přichází každý den do kontaktu s bakteriemi v ústní dutině. Pokud je navíc uložen ve vlhkém prostředí nebo se používá příliš dlouho, vytvářejí se na něm podmínky pro množení mikroorganismů. To sice u zdravého člověka většinou nepředstavuje zásadní riziko, rozhodně to ale není ideální z hlediska ústní hygieny,“ řekl Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic a člen České stomatologické komory.

Kartáček vydrží přibližně tři měsíce

Obecným doporučením stomatologů je měnit manuální kartáčky i hlavice těch elektrických zhruba každé tři měsíce. Přesto značná část lidí používá kartáček výrazně déle. S rostoucím opotřebením se ale snižuje schopnost účinně odstraňovat zubní plak. „Pokud člověk při čištění příliš tlačí nebo používá tvrdší kartáček, dochází k rychlejšímu opotřebení štětin. Jakmile se začnou rozbíhat do stran, kartáček ztrácí schopnost účinně odstraňovat zubní plak a zároveň může být méně šetrný k dásním. Pozornost je třeba věnovat dětským kartáčkům, které bývají opotřebené výrazně rychleji,“ upozornil stomatolog.

Mezizubní kartáček má kratší životnost

Běžný kartáček vyčistí přibližně 60 procent plochy zubů, a bez pravidelného používání mezizubních kartáčků nebo dentální nitě zůstává na zubech významná část plaku. Na rozdíl od klasického zubního kartáčku mají mezizubní kartáčky výrazně kratší životnost. „Při každodenním používání je vhodné vyměnit mezizubní kartáček zhruba po jednom až dvou týdnech, případně dříve, pokud jsou štětinky roztřepené, ohnuté nebo se poškodí drátek. Opotřebený mezizubní kartáček už nedokáže účinně odstranit zubní plak z mezizubních prostor a při používání může být méně šetrný k dásním. Pravidelná výměna je proto stejně důležitá jako správná velikost kartáčku a jeho každodenní používání. Zubní nit je pak určena výhradně k jednorázovému použití. Opakované používání stejného kusu dentální nitě není hygienické – na vlákně ulpívají bakterie, zbytky plaku i potravy a nit navíc ztrácí pevnost, takže může poškodit dásně nebo se snadněji přetrhnout,“ vysvětlila Kristýna Vomelová, dentální hygienistka centra stomatologie The Clinic.

Chyby při skladování dělá většina lidí

Správná péče o kartáček je pro jeho životnost zásadní. Po každém čištění by měl být důkladně opláchnut pod tekoucí vodou, zbaven zbytků zubní pasty a uložen tak, aby mohl volně vyschnout. „Největším problémem je dlouhodobá vlhkost. Kartáček by měl stát svisle hlavicí vzhůru a neměl by být trvale uzavřený v plastovém cestovním pouzdře. Častou chybou je také nasazování plastové krytky na hlavici kartáčku – mnoho lidí se domnívá, že ji tím chrání před nečistotami. Pokud je ale kartáček uzavřený ještě vlhký, zpomaluje se vysychání štětin a vznikají podmínky, které mohou podporovat množení bakterií. Doma je proto lepší nechat kartáček volně uschnout na vzduchu. Pokud používá jeden držák více členů domácnosti, neměly by se hlavice kartáčků vzájemně dotýkat,“ doporučila hygienistka.

Dezinfekce není běžně potřeba

Na trhu se objevují UV sterilizátory nebo dezinfekční přípravky určené pro zubní kartáčky. Podle odborníků však nejsou nezbytné. „Mnohem důležitější než různé dezinfekční pomůcky je pravidelná výměna kartáčku, správná technika čištění a jeho vhodné skladování. Pokud lidé tato jednoduchá pravidla dodržují, není důvod investovat do speciálních sterilizačních zařízení a přípravků,“ uvedl Jakub Hladík.

Zubní kartáček a pasta

Foto: Pixabay

Po nemoci patří kartáček do koše

Na výměnu kartáčku by lidé neměli zapomínat ani po infekčních onemocněních. „Po prodělané angíně, chřipce, covidu nebo jiném infekčním onemocnění doporučujeme kartáček vyměnit. Stejně tak je vhodné pořídit nový kartáček po léčbě některých infekcí v dutině ústní. Jde o jednoduché preventivní opatření, které stojí jen několik desítek korun,“ uzavřel stomatolog.

Zdroje info: Autor, Jakub Hladík, Kristýna Vomelová

Náhledové foto: Pixabay

The post Zubní kartáček může být zdrojem bakterií. Jak často ho měnit? first appeared on Plné zdraví.

Reklama

Další články z Plné zdraví

Prevence a včasná diagnostika šedého zákalu zachrání zrak

Nové technologie v rehabilitaci zrychlují návrat k pohybu

Rehabilitace prošla v posledních letech obrovskou proměnou. Doby, kdy regenerace spočívala pouze v pasivním...

Prevence úrazů u seniorů snižuje riziko invalidity

Se zvyšujícím se věkem přirozeně klesá svalová hmota, zhoršuje se rovnováha a zpomalují se obranné reflexy....

Prevence cévní mozkové příhody šetří mozkovou tkáň

Cévní mozková příhoda (CMP) nastává, když dojde k přerušení krevního zásobení části mozku – nejčastěji v...

Pupečníková krev může pomoci při léčbě závažných onemocnění. Červenec upozorňuje na její význam

Každý porod přináší jedinečnou příležitost, která se už nikdy nebude opakovat. Právě při narození dítěte se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plné zdraví

Magazín zaměřený na to, jak pečovat o tělo i duši. Nabízí články o zdravé výživě, cvičení, prevenci nemocí a přírodních metodách podpory imunity. Nechybí ani rady pro duševní pohodu, tipy na relaxační techniky a inspirace pro aktivní životní styl. Vedle odborných informací tu najdete i praktické...

Zubní kartáček může být zdrojem bakterií. Jak často ho měnit?

Vládní otočka. Babiš sliboval Pavlovi silného soupeře, teď mění strategii

Další zásah v srdci Ruska. Ukrajinské drony vyřadily 40 procent klíčového gigantu

„Kojení zdar!“ Herečka Kristýna Leichtová odhalila prsa ve vlaku a rozpoutala vášnivou debatu

10 mýtů o zánětech močových cest, kterým je v létě lepší nevěřit, vysvětluje primář urologické kliniky

Muž z roku 1876 zemřel na Times Square. Slavný cestovatel časem však nikdy neexistoval