Panuje rozšířená představa, že plot na hranici platí sousedé půl na půl. Ve skutečnosti záleží na tom, čí plot vlastně je a kde stojí. V řadě případů soused přispět vůbec nemusí a nový plot zaplatíte celý sami.
Stavba nebo oprava plotu mezi sousedy bývá překvapivě častým zdrojem sporů a nedorozumění. Jeden soused očekává, že se druhý složí na polovinu, druhý zase namítá, že o žádný plot nestál. Přitom to, kdo plot platí a stará se o něj, řeší občanský zákoník docela jasně, jen o tom málokdo ví. Rozhoduje především, čí plot to je, tedy na čím pozemku stojí, a jestli jde o společnou takzvanou rozhradu, nebo o plot jednoho z vlastníků. Vyplatí se proto vědět, komu plot patří, kdo ho platí, kdy soused přispívá na opravu a kdy plot potřebuje povolení.
Čí je plot a kdo ho platí Základní otázka je vlastnictví. Od něj se odvíjí, kdo nese náklady na stavbu i údržbu.
Plot je podle občanského zákoníku součástí pozemku, takže jeho vlastníkem je zpravidla vlastník pozemku, na kterém plot stojí. Když si postavíte plot na svém pozemku, je váš a hradíte ho sami. Z toho plyne důležitý závěr, který řadu lidí překvapí:
Soused nemusí přispět na plot jen váš. Pokud plot stojí na vašem pozemku a slouží hlavně vám, nemá soused povinnost se na něj skládat. Neexistuje obecná povinnost oplotit pozemek. Zákon vám obecně neukládá pozemek oplotit, takže nikdo po vás plot vymáhat nemůže, mimo zvláštní případy. Rozhoduje umístění. Plot postavený kousek od hranice na vaší straně je jednoznačně váš, na rozdíl od plotu stojícího přesně na hranici. Kdo tedy plánuje plot jen pro sebe, měl by počítat s tím, že náklady ponese sám a od souseda si příspěvek nárokovat nemůže.
Zelená úroda rajčat nepatří na kompost. Záchranný krok, který z nich udělá sladké a červené plody
Kdy jde o společnou rozhradu a sdílené náklady Jiná situace nastává, když plot stojí přímo na hranici a slouží oběma. Tehdy se dostává ke slovu institut rozhrady.
Podle § 1024 občanského zákoníku platí, že není-li vlastnictví rozhrady, tedy třeba plotu, zdi nebo meze mezi pozemky, jasné, má se za to, že je společná. U společné zdi navíc smí každý užívat svou polovinu a nesmí ji ohrozit ani sousedovi bránit v užívání. Z toho vyplývá:
Společná rozhrada, společné náklady. Pokud rozhrada slouží oběma sousedům, podílejí se na její údržbě společně. Dvojitý plot si každý platí sám. Když má každý soused vlastní plot vedle sebe, udržuje si každý ten svůj na vlastní náklady. Vyplatí se dohoda předem. U plotu na hranici je rozumné se se sousedem domluvit dopředu, ideálně písemně, komu plot patří a jak se dělí náklady. Právě nejasné vlastnictví plotu na hranici bývá jádrem pozdějších sporů, kterým se dá předem domluvenou dohodou vyhnout.
Plot na hranici pozemku ve stavu, který vyžaduje opravu. Musí soused plot opravit nebo obnovit Častým zdrojem sporů je rozpadající se plot. Zákon i tady rozlišuje mezi pouhou údržbou a povinností plot znovu postavit.
Podle § 1026 občanského zákoníku není vlastník povinen rozpadlou zeď, plot nebo jinou rozhradu znovu postavit, musí ji ale udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Vedle toho platí:
Hrozící neznatelná hranice. Když narušení rozhrady hrozí tím, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Soud může uložit oplocení. Na návrh souseda a po vyjádření stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi povinnost pozemek oplotit, je-li to potřeba k nerušenému užívání sousedova pozemku. Typicky u chovu zvířat. Povinnost oplotit může přijít v úvahu například tam, kde je potřeba zabránit přebíhání zvířat. Co platí, když sousedovo zvíře způsobí škodu na vašem pozemku, jsme rozebrali v článku o tom, jak je to s odpovědností za škodu od sousedova zvířete . Sám rozpadlý plot tedy soused obnovovat nemusí, ale nesmí ho nechat ve stavu, kdy z něj vám hrozí škoda nebo mizí hranice pozemků.
Klasický dřevěný plot na hranici pozemku. Kdy plot potřebuje povolení a kam až smí Kromě sousedských vztahů řeší plot i stavební předpisy. Dobrá zpráva je, že běžný plot mezi zahradami je administrativně jednoduchý.
Plot lze na rozdíl od domu postavit až na hranici pozemku, žádný povinný odstup zákon nevyžaduje. Běžné oplocení do výšky dvou metrů v zastavěném území, které nehraničí s veřejně přístupnou komunikací ani veřejným prostranstvím, zpravidla nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Naopak plot vyšší než dva metry nebo plot na hranici s veřejnou komunikací už povolení potřebovat může. Několik doporučení:
Ověřte pravidla na stavebním úřadě. Konkrétní požadavky se liší a stavební předpisy se mění, proto se u vyššího plotu nebo plotu u komunikace vyplatí dotázat místního stavebního úřadu. Respektujte územní plán obce. Některé obce mají vlastní regulace vzhledu a výšky oplocení. Prověřte, kudy vede hranice. Než plot postavíte, ověřte si průběh hranice pozemku, ideálně podle katastru nebo geometrického plánu. Co si v katastru ohlídat, jsme rozebrali v článku o tom, co si ověřit v katastru nemovitostí před koupí nemovitosti . Postavit plot na špatném místě, tedy přes hranici na sousedův pozemek, přitom patří k nejnepříjemnějším chybám, protože jeho přesun bývá drahý a konfliktní.
Nejhorší houbařská chyba se projeví až druhý den. Z obyčejné večeře je okamžitý převoz na JIP
Plot je součástí pozemku, takže patří vlastníkovi pozemku, na kterém stojí, a ten ho také platí. Soused nemá povinnost přispívat na plot, který si postavíte jen vy na svém pozemku, a obecná povinnost pozemek oplotit neexistuje. Jinak je to u společné rozhrady na hranici, kterou zákon při nejasném vlastnictví považuje za společnou a jejíž údržbu pak sousedé nesou společně, zatímco dvojitý plot si každý udržuje sám.
Rozpadlou rozhradu nikdo znovu stavět nemusí, vlastník ji ale musí udržovat tak, aby sousedovi nehrozila škoda, a hrozí-li zánik hranice, lze žádat obnovu. Běžný plot do dvou metrů v zastavěném území zpravidla nepotřebuje povolení, vyšší plot nebo plot u veřejné komunikace ano, a před stavbou se vyplatí ověřit hranici i pravidla u stavebního úřadu. Toto je obecný přehled, konkrétní situaci je vhodné probrat s právníkem nebo stavebním úřadem.
Zdroje fotografií
plot-fotka1-hero: ricardo / Wikimedia CC BY 2.0OLYMPUS DIGITAL CAMERA: Marathon / Wikimedia CC BY-SA 2.0plot-fotka3-picket: TriviaKing / Wikimedia CC BY-SA 3.0