Ukrajinská inscenace Shakespearovy tragédie Macbeth otevřela slovenský festival Divadelná Nitra. Sklidila ovace ve stoje, mezi herci se na konci rozprostřela vlajka Ukrajiny a vedla i k debatě a zamyšlení o nebezpečí moci a strachu po skončení války s Ruskem.
„Máme v zemi celkem hodně generálů s poměrně velkou autoritou a u některých nemůžeme vyloučit politické ambice. Musíme si být vědomi toho, co se může stát po našem vítězství a ukazujeme to v našem uměleckém zpracování,“ řekl Jevhen Nyščuk, umělecký ředitel Národního akademického dramatického divadla Ivana Franka v Kyjevě, které hru připravilo.
Macbeth na začátku tragédie porazí cizí vojsko a jeho význam vzroste. Svou moc ale neunese, zavraždí krále i další lidi a stane se z něj tyran.
„Hra je pro nás proto inspirací a varováním zároveň,“ dodal v rámci diskuse s publikem Nyščuk, který dříve působil jako ukrajinský ministr kultury.
Když se Puškin kamarádí s Putinem
„Macbeth je v každém z nás,“ podotýká umělec a expolitik.
Spolu s ním na debatě vystoupil i jeden z nejznámějších ukrajinských divadelních režisérů Ivan Uryvskyj, který nové zpracování známé hry uvedl na scénu.
V původní hře promlouvají k Macbethovi tři čarodějnice, v Uryvského zpracování jsou to ale velké zářivé obrazovky. Pohybují se na dlouhých ramenou po jevišti, zasahují až nad obecenstvo a pronikavě svítí do tmy. Promlouvají tajemným hlasem a hlavní hrdina netuší, kdo je ovládá.
„Je to obraz informační války, přetíženosti a manipulace. Jsme zahlceni informacemi a zprávami, přičemž nevíme, odkud přicházejí a jestli jsou pravdivé,“ vysvětluje Uryvskyj i s odkazem na aktuální konflikt ve své domovině.
„Rusko útočilo na naši kulturu už před rokem 2014 a proto už dávno děláme kroky, abychom naše umění a kulturní dědictví uchránili jak fyzicky, tak před silným ruským vlivem,“ zdůrazňuje režisér.
Podle něj válka a související nedostatek zdrojů přiměly umělce pracovat rychleji, lépe a s větší promyšleností.
„Před rokem 2014 jsem si naivně myslel, že umění, kultura obecně a politika jsou jasně oddělená a odlišná témata, která se nemají míchat. Teď, když probíhá ta krutá válka, vidím, že to tak není. Jsou nevyhnutelně spjaty a jsou takříkajíc všechny na jedné lodi,“ svěřuje se Nyščuk. Pro HlídacíPes.org také vysvětlil, proč si myslí, že ruská kultura obhajuje velké zločiny.
„Když dojde k tragédii a k útoku, lidé ve světě často říkají, že je za tím Putin a že tedy nemáme obracet hněv na Puškina a jiné osobnosti tamní kultury. Jenže i to je podle mě obhajoba zločinů na Ukrajině, protože tím Rusku – a Putinovi zvlášť – jaksi dávají právo tento zločin páchat a neodsuzují jej.“
Zmíněný spisovatel Alexandr Puškin a další významné osobnosti podle Nyščuka také prosazovali myšlenku, že ruská kultura je nadřazena ostatním. „Toto imperiální paradigma naráží na moderní pohled, podle něhož rozmanitost kultur obohacuje svět i naši kulturu. V Rusku ale chtějí, aby ostatní zanikli ve prospěch jejich velikosti,“ dodává.
„Zrovna Puškina v současnosti dávají v Rusku za příklad imperiální nadřazenosti. Nebo další spisovatel Michail Bulgakov je typický ukrajinofob. Vedle svých světově známých děl, jako je Mistr a Markétka, napsal několik děl, v nichž záměrně ponižoval ukrajinský lid,“ podotýká.
Ukrajinskou kulturu naopak považuje za humanistickou. Dokládá to i na novém ukrajinském zpracování Macbetha, v němž nejsou přímé odkazy na aktuální válku, Putina ani Rusko, ale je spíše reflexí toho, co hrozí Ukrajině zevnitř.
Ze zákopů u Chersonu
Kyjevské divadlo chce hru představit i v dalších evropských městech. V roce 2027 vystoupí například v polském Gdaňsku na Shakespearovy narozeniny 23. dubna.
Nyščuk připouští, že v minulosti existovaly i některé pozitivní příklady z ruské kultury i politiky. Ovšem osobnosti, které válku proti Ukrajině okamžitě odsoudily, pak byly zabity, jako třeba Boris Němcov.
Někdejší ministr kultury zmínil i hereckou minulost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského: „Jeho herecká minulost mu pomáhá v projevech a při vystupování jako lídr s emocemi. V současné situaci musíme být všichni za jedno a velmi dobře komunikovat se světem, který je na straně dobra a míru, čemuž prezident Zelenskyj pomáhá.“
Nyščuk zdůraznil, že neexistuje žádný rozkaz, aby ukrajinští umělci v zahraničí sbírali peníze na ukrajinskou armádu. Je to prý ale potřeba každého umělce: jeho krajané cítí vnitřní povinnost pomáhat těm, kteří brání zemi v zákopech.
On sám před nástupem do současné funkce ředitele divadla dva roky válčil a pomáhal mimo jiné osvobozovat Cherson.