Po uštknutí hadem udělal sám ze sebe vědecký experiment. Jeho trýznivé smrti přihlížela manželka

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Po uštknutí hadem udělal sám ze sebe vědecký experiment. Jeho trýznivé smrti přihlížela manželka. V září 1957 se do Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu dostal záhadný had, kterého přinesl zaměstnanec Lincoln Park Zoo. Had byl neobvyklý, měl nápadné vzory a 80 cm dlouhé tělo.

Příběh, historie, had, zoo, smrt

Zdroj: dalle

Herpetolog Karl Patterson Schmidt se proto okamžitě vrhl do akce. Přes počáteční pochybnosti o jeho identitě nakonec hada zařadil mezi africké druhy bojg. Had však měl neobvyklou vlastnost, která vzbudila Schmidtovu zvědavost: jeho anální šupina byla totiž na rozdíl od ostatních druhů bojg nedělená.

Hnán svou vědeckou zvědavostí proto v „ohledávání“ pokračoval. Kdo ví, co ho tenkrát přimělo k tomu, abyste rozhodl vše udělat jen tak – bez rukavic se zcela holýma rukama. Myslel si o sobě, že je už přece profesionál a něco takového mu nestojí za zdržení? Nebo byl jen tak nadšen doneseným exemplářem, že na svou ochranu zapomněl? Ať tak či tak, vše pro něj mělo tragické následky. Had ho totiž znenadání uštkl do palce. A tím vlastně celý tenhle neobvyklý příběh začíná.

Smrt jako předmět výzkumu: Herpetolog se rozhodl vše zaznamenat

Po uštknutí učinil Schmidt neobvyklé a osudové rozhodnutí: místo aby okamžitě vyhledal lékařskou pomoc, začal systematicky zaznamenávat účinky jedu. Přestože Schmidt věděl o potenciálním nebezpečí jedu bojg, zřejmě podcenil závažnost kousnutí, možná se domníval, že nebude smrtelné. Anebo naopak věděl, že už mu stejně není pomoci, protože protijed bylo v té době možné sehnat jen v Africe (pro doplnění, žil v letech 1890 až 1957). Jednoduše si ránu zmáčkl, ústy odsál malé množství jedu s krví a odjel domů.

Po uštknutí hadem udělal sám

Foto: Pixabay

Schmidtův přístup byl překvapivě klidný a metodický. Jeho poznámky z 25. září zachycují fyzické proměny a příznaky, včetně nevolnosti, zimnice a krvácení, které se objevily během následujících 24 hodin. Tato pozorování nabízejí vzácnou dokumentaci z první ruky o vývoji dopadu smrtícího jedu na lidský organismus.

Poslední Schmidtovy záznamy působí až strašidelně

Jde o neuvěřitelný záznam osudového setkání vědy s přírodou.

Chronologie posledního dne

Ve Schmidtových zápiscích je podrobně popsán průběh příznaků, které nakonec vedly k jeho smrti. Každý příznak popisuje s klinickou přesností a zachycuje vše, co přitom cítil.

16:30: Schmidt pociťuje nevolnost, ale nezvrací a odmítá ji jako mírnou reakci. Později nasedá do vlaku a míří domů.
17:30: Zaznamenává pocit intenzivního chladu a třesu, po kterém následuje horečka. V této fázi začíná krvácet z dásní.
Od 21:00 do půlnoci: Schmidtovi se podaří usnout navzdory nástupu různých příznaků. Když se však probudí, aby se vymočil, najde v moči krev – jasné znamení, že jed zhoršuje srážlivost jeho krve.
4:30 ráno: Schmidt se napije vody, což vyvolá zvracení. Navzdory této alarmující reakci pokračuje v pozorování a dokumentování změn ve svém těle.
6:30 ráno: Příznaky se nezmírnily, ale Schmidt pokračuje ve své ranní rutině, snídá a zaznamenává pokračující přítomnost krve v moči.

Poslední hodiny: Schmidtova oddanost vědě dosáhla vrcholu

Schmidtovo neochvějné odhodlání zaznamenávat svá pozorování přetrvávalo i v době, kdy se jeho zdravotní stav opravdu povážlivě zhoršoval. V poledne se jeho stav zhoršil a krvácení z úst a nosu zesílilo. Kolem půl druhé odpoledne znovu silně zvracel, což už nevydržela jeho žena a zavolala lékařskou pomoc. Než dorazila lékařská pomoc, byl už zalitý potem, v horečce a nebyl schopen řeči. Navzdory veškerému úsilí zdravotníků se Schmidtův stav rychle zhoršoval a v 15:00 hodin zemřel v důsledku ochrnutí dýchacích cest.

Schmidtovy závěrečné poznámky jsou mimořádným a mrazivým svědectvím o vědci, který s odstupem a objektivitou čelí vlastní smrti. Jeho dokumentace ho sice nezachránila, ale upozornila na smrtící účinky jedu bojg a neopomněla zdůraznit ani rizika spojená se studiem těchto živočichů. Není možné zjistit, kolik milovníků hadů si poté, co byl jeho příběh vydán v tisku, začalo brát rukavice i při manipulaci s obyčejnou užovkou. I kdyby to však byl jen jeden jediný, měl a má odkaz tohoto slavného herpetologa smysl.

Zdroje: https://www.britannica.com/biography/Karl-P-Schmidt

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Patterson_Schmidt

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5335903/

https://libguides.fieldmuseum.org/schmidt

Náhledové foto: DALL-E

The post Po uštknutí hadem udělal sám ze sebe vědecký experiment. Jeho trýznivé smrti přihlížela manželka first appeared on Svět cestovatele.

Reklama

Další články z Svět cestovatele

Tento článek byl publikován ze zdrojů Svět cestovatele

SvetCestovatele.cz je online magazín pro všechny milovníky cestování – od dobrodruhů, kteří rádi vyrážejí do neznáma, až po pohodové cestovatele hledající inspiraci na víkendový výlet nebo rodinnou dovolenou. Přinášíme autentické tipy, ověřené rady a aktuální informace ze světa cestování, které...

Po uštknutí hadem udělal sám ze sebe vědecký experiment. Jeho trýznivé smrti přihlížela manželka

Ano po pěti letech! Sandeva a Prachař překvapili tajnou svatbou, nechyběla ani dcera Mia

Nové informace o pádu armádního vrtulníku. Zůna popsal, co se stalo

Trump, kterého se nepodařilo odehnat. Internet se mu směje a vymýšlí další scény

Retinol, peptidy i šnečí sliz: co v anti-age kosmetice opravdu funguje a co je jen marketing

Svět stále kopíruje staré Španělsko. Nové Španělsko vyhrálo tím, že se ho přestalo držet