Podzemní chodby vznikly kvůli vodě Slavonické podzemí není jen soustavou starých sklepů. Jde o důmyslné technické dílo, které mělo vyřešit problém, se kterým se středověcí obyvatelé města potýkali po celé generace: spodní voda jim zaplavovala sklepy.
Měšťané si původně pod domy vyhloubili takzvané lochy , tedy podzemní prostory určené ke skladování potravin, sudů a dalších zásob. V některých se také pracovalo, například při zpracování kůží nebo masa. Do podzemních prostor ale stále více pronikala voda.
Slavoničtí proto začali budovat systém odvodňovacích chodeb , které jednotlivé sklepy propojovaly a odváděly vodu pryč z městského podloží. Hlavní štola měla pravidelnější tvar a z ní se oddělovaly užší chodby vedoucí k jednotlivým sklepům. V jejich podlaze byly vytesány žlábky, kterými voda odtékala samospádem směrem k jižnímu hradebnímu příkopu.
Nešlo o jednorázovou stavbu. Podzemní systém se začal budovat už ve 13. století, ale dokončen byl zřejmě až ve století šestnáctém, kdy Slavonice prožívaly období největšího rozkvětu.
Středověcí stavitelé vytvořili na svou dobu mimořádně důmyslný systém, který odvádí spodní vodu a pomáhá chránit základy historických domů dodnes.
Podzemní prostor pod Slavonicemi | Zdroj: H2k4 – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Creative Commons Dva okruhy s různou náročností Prozkoumaná část chodeb dnes měří 1 375 metrů . Nachází se zhruba čtyři až sedm metrů pod povrchem a podzemní systém vede pod značnou částí historického centra. Většina návštěvníků se ovšem dostane jen do jeho zpřístupněné části.
Na výběr jsou dvě prohlídkové trasy. Kratší měří 130 metrů a její absolvování zabere přibližně půl hodiny. Náročnější varianta je dlouhá 400 metrů a počítá se zhruba hodinou času.
Nejde ale o pohodlnou procházku po osvětlené chodbě. Průměrná výška některých prostor dosahuje přibližně 1,5 metru a šířka se pohybuje jen mezi 40 a 60 centimetry. Návštěvníci proto dostávají holínky, pláštěnku a svítilnu. V úzkých místech musejí postupovat opatrně a protahovat se bokem.
Delší trasa je náročnější a není vhodná pro každého. Kdo trpí klaustrofobií, měl by si její absolvování dobře rozmyslet.
Pro více informací o podzemních chodbách i Slavonicích se podívejte na dokument:
Renesanční domy ukrývají další překvapení Po návratu na povrch čeká na návštěvníky úplně jiná atmosféra. Slavonice patří k nejkrásnějším renesančním městům v Česku. Jejich historické centrum tvoří dvě náměstí obklopená měšťanskými domy, které si dodnes zachovaly mimořádně zdobnou podobu.
Největší pozornost přitahují fasády pokryté sgrafity. Jde o techniku, při které se na sebe nanáší vrstvy omítky různých barev a do vrchní vrstvy se následně vyškrabávají obrazce. Na domech tak vznikly složité ornamenty, geometrické vzory i figurální výjevy.
Slavonice | Zdroj: Depositphotos.com Město dříve svírala železná opona Slavonice leží jen kousek od rakouských hranic. Dnes je to příjemná turistická oblast, ale v době komunistického režimu měla tato poloha zcela jiný význam.
Po únoru 1948 začala vznikat železná opona a Slavonice se na počátku 50. let ocitly v hraničním pásmu. Někteří lidé, které tehdejší režim označil za politicky nespolehlivé, museli oblast opustit. Obyvatelé i lidé dojíždějící do místních podniků se museli přizpůsobit přísnějším pravidlům pohybu v příhraničí.
Příslušníci Pohraniční stráže byli běžnou součástí života ve městě. V jeho blízkosti působila 18. rota Pohraniční stráže Slavonice, která měla na starosti úsek státní hranice s Rakouskem.
Slavonice tak nabízejí neobvyklou kombinaci historie, architektury a dobrodružství. A pokud se návštěvník odváží sestoupit pod zem, zjistí, že největší překvapení tohoto krásného městečka se vůbec nenachází na jeho náměstí.
Zdroje článku: pametnimista.usd.cas.cz , i.slavonice-mesto.cz , kudyznudy.cz , shslavonice.cz , nespechej.cz
Autor článku: Eliška Černá