3 min

Moje reportérská tečka: s dětmi dolů do „už uzavřené historie“

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

S dětmi jsme v Ostravě sfárali do Hornického muzea Landek Park, kde vás pod zem nevedou kulisy, ale bývalí horníci – a autenticita i únava z konce éry je slyšet v každé větě. Dvouhodinová prohlídka připomene nejen techniku a báňské záchranářství, ale i tragédie, které si lidé z dolů nesou celý život.

Moje reportérská tečka: s dětmi dolů do „už uzavřené historie“

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

S dětmi jsme se vydali navštívit Ostravu – cílem cesty byl běžecký závod, který startoval před radnicí, ale hlavně jsme chtěli vidět už uzavřenou historii dolů na vlastní oči. Zamířili jsme do Hornického muzea Landek Park (historický Důl Anselm), kde vás do podzemí spustí původní těžní klecí. Zásadní na prohlídce je, že ji vedou průvodci, kteří byli sami horníky – a ta autenticita je znát v každé větě.

Dýchla tak na nás atmosféra, jak to zhruba vypadalo v dolech doopravdy. Průvodci se s vámi dělí o vlastní zážitky i historické souvislosti – je to de facto takový skanzen hornictví, který ale může existovat jen určitou dobu: nové hornické příběhy se už psát nebudou. Celý okruh trvá zhruba dvě hodiny a člověk za tu dobu projde sfárání, podzemní chodby i expozici báňského záchranářství.

Z prohlíkdy hornického muzea Landek Park (historický Důl Anselm). Foto: Dana Kinclová

Co bude po zavření dolů

Nespokojenost a únava z konce jedné profese byla slyšet v každé větě. Když přišla řeč na to, co bude dál, odpověď byla praktická, bez velkých frází: někteří mají pokračovat u sanací a údržby dolů, jiní „spadnou“ pod služby města Ostravy, dodal průvodce. Po ukončení těžby má technická likvidace Dolu ČSM trvat přibližně tři roky a OKD si na ni má ponechat zhruba 600 pracovníků.

Ve Stonavě vyvezli z dolu poslední vozík, těžba černého uhlí v Česku skončila

Středa, 4. února 2026, 21:00Společnost

Horníci dnes z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru...

Do toho se vracely vzpomínky – i ty chmurné: na kolegy, kteří zemřeli při tragických událostech v práci, nebo později podlehli rakovině či jiné zákeřné nemoci. Expozicí báňského záchranářství nás provázel třiaosmdesátiletý Pavel Sisr, dobrovolný báňský záchranář a horník. „Když jsem viděl to neštěstí – čtyřicet mrtvých – uvědomil jsem si, že na záchranářství nemám. Nezvládl jsem to a upustil jsem od toho, ten pocit nikomu nepřeji,“ říká. A pokračuje i osobní tečkou: „Takového věku se dožilo málo mých kolegů. Za to vděčím především mé ženě, která mi pohrozila rozlukou – a já přestal pít a kouřit.“

Horníci se totiž po práci uměli i bavit a hýřit – jejich platy byly svého času několikanásobně vyšší než průměrná mzda.

Například v roce 1955 činila průměrná měsíční mzda zhruba 1 200 korun československých, zatímco horníci si tehdy podle vzpomínek dokázali přijít na 5 až 6 tisíc korun československých. Dnes se podle informací, které na prohlídce zazněly, plat horníka pohyboval zhruba kolem 60 tisíc korun.

Uhlí jako suvenýr. Foto: Dana Kinclová

Na konci prohlídky člověk vystoupí zpátky do běžného dne – a u pokladny narazí na paradox, který mluví sám za sebe. Uhlí se tu prodává jako suvenýr, už ne jako komodita. Malý černý kousek v sáčku připomíná, že to, co desítky let živilo region, se dnes mění v muzeální exponát a vzkaz minulosti.

Konec uhlí v Česku beru jako správný krok

Energetika i technologie jsou dnes už jinde. Když ale poslouchám osobní stesky průvodce, je v tom slyšet i něco víc než jen nostalgie – spíš únava z konce éry a obava, co bude s lidmi a regionem dál.

A chtěl by se vlastně někdo vracet do „století páry“? Nehledě na nižší účinnost a hlavně na cenu, kterou by za to znovu platilo Ostravsko – hustou pokličkou smogu a horší kvalitou života? Právě proto dává směr od uhlí smysl. Není jednoduchý a zpočátku nebyl ani levný, ale budoucnost vede tudy.

Ostatně i donedávna „low-costový“ producent a uhelný premiant, Čína, masivně dekarbonizuje. Zároveň je světovým lídrem v instalaci solárních panelů a větrných elektráren a právě tyhle zdroje dnes pokrývají téměř veškerý aktuální nárůst poptávky po elektřině. A to je pro mě důležitý signál: nejde o návrat zpátky, ale o proměnu, kterou už rozjel celý svět – jen je potřeba, aby byla pro dotčené regiony co nejférovější.

To ale neznamená mávnout rukou nad lidmi, kteří v dolech strávili celý život. Pokud má být tahle tečka fér, musí za ní být i pokračování: rekvalifikace, práce v regionu a jistota, že Ostravsko nebude platit cenu za změnu samo. Zdař Bůh.

Reklama

Další články z Ostravská Drbna

Boj s požárem lesa na Opavsku trval celou noc. Hasičům pomáhají i drony

Ostravský dopravní podnik nakoupí 70 elektrobusů. Zaplatí za ně skoro 900 milionů

Ostravu bude brázdit 70 nových elektrických autobusů. Dopravní podnik za ně zaplatí přes 895 milionů korun....

V Ostravar Aréně unikl čpavek. Hasiči evakuovali budovu

V ostravské multifunkční Ostravar Aréně unikl čpavek. Látka ale dosud neunikla mimo budovu. ČTK to dnes...

Lidé se ve vedru nejvíce trápí špatným spánkem, třetina nemá doma ani ventilátor

S příchodem další vlny vysokých teplot Češi znovu čelí nepříjemnostem spojeným s horkým počasím. Největší...

U Větřkovic na Opavsku hoří les. S hašením pomáhali i dva vrtulníky

U požáru lesa v obci Větřkovice na Opavsku aktuálně zasahuje 30 jednotek hasičů. Původní druhý stupeň...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ostravská Drbna

Ostrava je syrová, upřímná a má svůj rytmus – a Ostravská Drbna to ví. Přináší zprávy, které jdou rovnou k věci: nehody, rozhodnutí města, protesty, kulturní dění i příběhy z ulic, které by jinde zapadly. Nehraje si na formality – mluví tak, jak se v Ostravě žije: na rovinu. Vedle zpravodajství...

Moje reportérská tečka: s dětmi dolů do „už uzavřené historie“

„Vyloučíme vás ze Schengenu,“ hrozí Španělsku Meloniová. Z Hradu souhlasí Pavlův muž

Středověká svatební noc nebyla soukromou záležitostí. Když ženich selhal, museli zasahovat i přihlížející

Basiková si užívá roli babičky plnými doušky. Vnučku hlídá už od miminka

Lékárny stahují několik přípravků od Zentivy: Jde o čtyři léky na předpis i volný prodej

Za tohle lidé kdysi dostávali zaplaceno: nejpodivnější práce historie