3 min

Kognitivní zkreslení – systematická chyba, která ovlivňuje naše rozhodování

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Na první pohled to vypadá, že máme myšlenky pod kontrolou. Jenže náš mozek si často hledá vlastní cesty, jak se rozhodnout rychle a bez námahy. Tyto zkratky mu šetří energii, ale nám občas podrazí nohy. Odborníci jim říkají kognitivní zkreslení a setkáváme se s nimi dnes a denně, při volbě večeře, v práci i ve chvílích, kdy se rozhodujeme o důležitých věcech.

Přemýšlení neznamená vždy logické rozhodnutí, mozek si rád hledá vlastní zkratky

Zdroj: Pravda24

Kdo by si někdy neřekl, že jednal naprosto racionálně. Přitom logika je v našich úvahách jen část celé mozaiky. Mozek rád zrychluje a spoléhá se na zkratky, které mu pomáhají zvládnout nápor informací. Jenže právě v těchto chvílích se do hry dostává zkreslený obraz reality. Rozhodnutí, která se zdají rozumná, jsou pak často spíš výsledkem toho, jakou past na nás mysl právě nastražila. A to nejzrádnější je, že si toho obvykle vůbec nevšimneme.

Potvrzovací zkreslení: slyšíme jen to, co chceme slyšet

Asi nejznámějším příkladem je potvrzovací zkreslení. Jde o tendenci hledat jen takové informace, které podporují to, čemu už věříme. Pokud se nám líbí konkrétní značka telefonu, přečteme si hlavně nadšené recenze a ty kritické necháme bez povšimnutí.

Čtěte také: Evoluce a strach: proč se člověk brání změnám

Je to uklidňující, protože nám to dává pocit, že jsme se rozhodli správně. Ve skutečnosti si tím ale sami stavíme zeď proti odlišným pohledům. Taková zeď pak zkresluje naše vnímání a drží nás v bezpečné, ale často klamavé bublině.

Starší muž v obleku sedí u stolu a zamyšleně sleduje obrazovku notebooku — I zkušený profesionál může podléhat mylným zkratkám v úsudku. | Zdroj: Shutterstock

Efekt ukotvení: první údaj se stává měřítkem

Velkou roli v rozhodování hraje první číslo nebo informace, kterou dostaneme. Vytváří pomyslnou kotvu, od které se odvíjí všechny další úvahy. Pokud je první nabídka při vyjednávání příliš vysoká i následné slevy vypadají výhodně, i když reálná cena zůstává nevýhodná.

Čtěte také: Proč ztrácíme chuť? Viníkem může být deficit živin

Tento efekt využívají obchodníci i marketing. Cedule s přeškrtnutou původní cenou okamžitě nastaví rámec, ve kterém zákazník hodnotí výhodnost nákupu. Mozek pak reaguje na kotvu, nikoli na skutečnou hodnotu věci.

Heuristika dostupnosti: paměť není spolehlivý rádce

Když se v médiích objeví zpráva o nehodě, lidé začnou vnímat určitou činnost jako rizikovější, než ve skutečnosti je. Důvod je prostý. Informace, které máme čerstvě v paměti, působí silněji než statistiky.

Stejně to funguje i v osobním životě. Pokud známe někoho, kdo rychle zbohatl na investicích, máme pocit, že je to častý jev. Mozek totiž přikládá větší váhu příkladům, které se vybaví snadno a emotivně. Realita je, ale obvykle mnohem střízlivější.

Zkreslení zpětného pohledu: všechno bylo přece jasné

Po určité události máme tendenci věřit, že jsme její výsledek tušili. Když se něco stane, mozek přepisuje minulost tak, aby působila předvídatelněji. Vytváří se iluze, že jsme to čekali, ačkoliv v reálném čase jsme si nebyli vůbec jistí.

Takové zkreslení může vést k pocitu falešné jistoty. Brání nám učit se z chyb, protože máme dojem, že jsme je předvídali. V důsledku se pak nedokážeme poučit z toho, co se skutečně stalo.

Muž se zastavil u regálu v supermarketu a zkoumá obal výrobku, zatímco má u sebe nákupní vozík — Rozhodování při nákupu často ovlivňuje první dojem a marketingové triky. | Zdroj: Shutterstock

Jak zkreslení rozpoznat a oslabit

Zásadním krokem je uvědomění, že tyto chyby existují. Pokud se přistihneme, že se rozhodujeme příliš rychle, je dobré zpomalit a ptát se sami sebe, zda by náš úsudek obstál i při jiných vstupních informacích.

Pomáhá také pohled někoho jiného. Druhý člověk často odhalí, co naše mysl přehlíží. Užitečné je sepsat si argumenty pro a proti, aby se rozhodnutí neopíralo jen o první dojem nebo čerstvou zkušenost. Čím více prostoru dáme pomalejšímu, analytickému přemýšlení, tím menší prostor dostanou zkreslení.

Kam nás mysl vede

Kognitivní zkreslení k našemu myšlení patří, nejsou projevem hlouposti ani slabosti. Jsou to jen zkratky, které mozek využívá, aby zvládl zahlcený svět plný informací. V běžných chvílích nám pomáhají, ale jakmile jde o zásadní rozhodnutí, mohou nás zavést špatným směrem.

Pokud si uvědomíme, že tyto zkratky existují, a začneme je u sebe sledovat, můžeme se jim naučit čelit. Nezmizí, ale vědomá práce s nimi nám dává větší šanci volit s odstupem, s rozmyslem a blíže realitě. To je dovednost, která se hodí jak v pracovních rozhodnutích, tak i v osobním životě.

Zdroje: National Library of Medicine, The Atlantic, Wikipedie

Reklama

Další články z Pravda24

Toto byl největší zabiják pravěku. Ani T-rex proti němu neměl šanci

Nejzvrhlejší papež historie otrávil koho mohl, a měl dítě s vlastní dcerou

Když se řekne papež, většina lidí si představí zbožného muže v bílé róbě, který káže o lásce a míru. Jenže...

Nebyly to bitvy ani turnaje. Většinu středověkých rytířů zabil intimní problém, o kterém se styděli mluvit

Středověcí rytíři čelili nejen bitvám a turnajům, ale i nenápadnému a bolestivému nepříteli. Hodiny...

10 vtipů z 19. století. Naši předci se popadali za břicho. Připadají vám směšné i dnes?

Na konci dlouhého dne v továrně, ve škole nebo na tržišti byl čas na společenský život. Devatenácté století...

Tipněte, jak dlouho vydržel rytíř bojovat na slunci v rozžhaveném brnění: Číslo změní váš pohled na středověk

Představa hrdého rytíře v blyštivém brnění, jak v plné zbroji sviští po bojišti, je romantická jen do...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pravda24

Web přináší zprávy z politiky, společnosti, kriminality i ze zahraničí. Věnuje se událostem, které hýbou Českem i světem, a podává je přehledně a srozumitelně. Články zahrnují jak rychlé aktuality, tak i delší texty s podrobnějšími informacemi a souvislostmi. Nechybí ani témata z oblasti...

Kognitivní zkreslení – systematická chyba, která ovlivňuje naše rozhodování

Klíčová pojišťovna pod tlakem: firma po ní chce obří sumu. Do sporu se vložila Bradáčová

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Pohádkové jmění vydělal chytrou investicí. Jaromír Hanzlík přitom dnes žije jako obyčejný soused

„Dokonalý upgrade.“ Svět žasne z Čecha, který vyrůstal na slátaném tartanu a v lese

Silačky ve skalách odhodily oblečení. Vzpěračky chystají další svůdný kalendář