3 min

Jak se rodí strach: Experiment, který ukázal, že lidské emoce lze „naučit“

Sdílet

Dennívýzva

Na začátku byl malý chlapec a jednoduchá otázka: rodíme se se strachem, nebo se ho učíme? Psycholog John B. Watson, jeden z hlavních představitelů behaviorismu, chtěl dokázat, že lidské chování je formovatelné prostředím — a že i emoce lze vytvořit pomocí zkušenosti.

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

V roce 1920 se spolu se svou kolegyní Rosalie Rayner rozhodli tuto teorii otestovat. Výsledkem byl experiment, který se stal jedním z nejznámějších v dějinách psychologie — a zároveň jedním z nejproblematičtějších.

Dítě bez strachu

Chlapec, kterému se dnes říká „Little Albert“, byl přibližně devítiměsíční kojenec. Na začátku experimentu reagoval na svět tak, jak bychom čekali — byl klidný, zvídavý a neměl strach z běžných podnětů.

Watson mu postupně ukazoval různé objekty: bílou krysu, králíka, psa, masky. Albert se jich dotýkal, hrál si s nimi, smál se. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měl jakoukoliv negativní reakci.

Právě to bylo důležité.
Experiment potřeboval „čistý začátek“.

Zvuk, který všechno změní

Pak přišel zásah.

Když Albert natáhl ruku k bílé kryse, Watson za jeho zády udeřil kovovou tyčí do ocelové desky. Hlasitý, ostrý zvuk dítě vylekal. Albert se rozplakal.

Tento postup se několikrát opakoval.

Krysa — zvuk — pláč.
Krysa — zvuk — strach.

Po několika pokusech už nebylo potřeba dělat nic víc.

Jak strach formuje náš mozek – a nenápadně i celý náš život: Proč má mezi emocemi výsadní postavení

Strach, který se přenáší dál

Albert začal reagovat strachem už jen při pohledu na krysu. Zvuk zmizel, ale reakce zůstala. To byl klíčový moment — důkaz, že emoce lze podmínit.

Jenže tím experiment neskončil.

Postupně se ukázalo, že strach se „přelil“ i na další věci. Bílý králík, kožešina, dokonce i Santa Claus s bílým plnovousem — všechny tyto podněty začaly vyvolávat podobnou reakci.

Strach se neomezil na jeden konkrétní objekt.
Rozšířil se na celý okruh podobných věcí.

Experiment bez návratu

Watson plánoval, že v další fázi Albertovi pomůže strach odstranit. K tomu ale nikdy nedošlo. Experiment byl ukončen dřív, než mohl být tento krok realizován.

Co se s chlapcem stalo později, není dodnes zcela jisté. Existují různé teorie o jeho identitě i osudu, ale žádná není definitivně potvrzená.

Jisté je jen jedno:
dítě odešlo ze studie se strachem, který mu někdo záměrně vytvořil.

Mindfulness jako všelék? Výzkum ukazuje, že může mít i nepříjemné vedlejší účinky

Co ten experiment skutečně odhalil

Little Albert experiment potvrdil základní princip klasického podmiňování — tedy že reakce lze naučit spojením podnětů. Tento princip se stal jedním ze stavebních kamenů behaviorální psychologie.

Zároveň ale otevřel otázku, která je dnes možná důležitější než samotný výsledek:
má věda právo vytvářet problém, který pak nemusí vyřešit?

Strach jako naučená reakce

Příběh malého Alberta ukazuje, že emoce nejsou vždy vrozené ani neměnné. Mohou vzniknout nenápadně, opakováním, zkušeností — a často bez toho, aby si člověk uvědomil proč.

A právě v tom je jeho odkaz nepříjemně aktuální.
Protože pokud se dá strach naučit, znamená to, že ho někdo někdy musel naučit i nám.

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU EXPERIMENTY DUŠE

Odkud se bere krutost: rodíme se s ní, nebo ji spouští situace?

Když z dětí uděláte nepřátele: Experiment, který ukázal, jak snadno vzniká nenávist — a jak těžko mizí

Šest dní, které stačily: Experiment, v němž se studenti proměnili v dozorce a vězně

Když věda hledá odpověď za každou cenu: jak se rodí zkreslené výsledky

Léčba, která nikdy nepřišla: Experiment, v němž lékaři desítky let sledovali nemoc místo toho, aby ji léčili

Experiment, který zlomil dětem hlas: Jak několik vět změnilo jejich identitu na celý život

Když stačí autorita: proč lidé dělají věci, které by sami nikdy neudělali

Poslušnost, která děsí dodnes: Experiment, který ukázal, že většina z nás by poslechla — i kdyby měla ubližovat

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti

Muž, který chtěl pochopit zlo: příběh Philipa Zimbarda a experimentu, který mu změnil život. Dodnes se řeší, jestli se spletl

Zdroje: Psychology Today, APA, History, Britannica, BBC, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Jak se rodí strach: Experiment, který ukázal, že lidské emoce lze „naučit“

Josef Carda otevřeně o svém důchodu: Z bizarního důvodu žádný nedostal. Herec nyní varuje ostatní

Co ženy dělají ve sprše, když jsou samy? Některé zvyky by před partnerem nikdy nepřiznaly

Poslední odkaz mrtvého senátora: Zákon, který může potopit Slovensko

Než přišly titulní stránky, vznikla tahle fotka. Daniela Peštová na ní skoro nic neskrývá

Slováčkův skandál ve Varech má dohru: Dáda má v rukou eso, které může všechno změnit