Bezpečnostní výzkumníci z Check Point Research (CPR) odhalili probíhající phishingovou kampaň, která podle jejich zjištění zasáhla více než 7 800 organizací. Útočníci během ní rozeslali desítky tisíc zpráv, které se tvářily jako běžná upozornění na novou hlasovou zprávu a její automatický přepis.
Útočníci využívají toho, na co jsou lidé zvyklí
Automatické přepisy hlasových zpráv se v posledních letech staly poměrně běžnou součástí pracovních komunikačních nástrojů. Když někdo zanechá hlasovou zprávu, uživatel si ji nemusí nutně přehrávat. Systém mu může její obsah automaticky převést do textu a poslat ho přímo do e-mailové schránky.
V kanceláři to bývá docela praktické. Člověk si zprávu přečte například v hlučném prostředí nebo ve chvíli, kdy si jednoduše nechce pouštět zvuk z počítače či telefonu. Vychytralí útočníci tohle moc dobře ví.
Podle Check Point Research bylo mezi 17. a 31. srpnem zaznamenáno více než 58 000 e-mailů souvisejících s touto kampaní. Zprávy mířily na více než 7 800 organizací a útočníci při jejich rozesílání využili přes 38 400 podvržených adres odesílatelů a více než 9 300 podvržených domén.
E-maily přitom používají velmi jednoduchý vzorec. V předmětu se objevuje text automatického přepisu „Automated transcript“, následovaný částečně skrytým telefonním číslem a náhodně vygenerovaným identifikačním řetězcem. Z toho má vzniknout jakési nenápadné oznámení, které vypadá, jako by ho automaticky vytvořil některý z firemních systémů.
Útočníci navíc podvrhují domény a adresy odesílatelů tak, aby zpráva působila, že skutečně pochází z prostředí dané organizace. Prostě klasický phishing, jenom trošku více zaměřený na rutinnost.
Nejde o nahrávku, ale o SVG soubor
Součástí každého e-mailu je také příloha. Na první pohled má připomínat soubor s nahrávkou hovoru a její název může vypadat například jako „▷ ——— 001min 09sec_….svg“. Obzvláště ta koncovka .svg je v tomto případě velmi důležitá.
SVG je Scalable Vector Graphics, takže jde o formát určený pro vektorovou grafiku. Není to jen zvukový soubor, přestože se ho útočníci snaží názvem a vzhledem prezentovat jako nahrávku hlasové zprávy. Je to však dokument založený na XML, který mnohdy obsahuje také JavaScriptovou část. Když je takový soubor otevřen v prohlížeči, může se v něm obsažený kód spustit.
Celý podvod je navíc o něco přesvědčivější díky tomu, že e-mailová adresa oběti je přímo zakódována v odkazu vedoucím na falešnou stránku. Přihlašovací formulář tak může pole s uživatelským jménem nebo e-mailovou adresou automaticky předvyplnit.
Pro zkušené uživatele to může vypadat jako drobný detail, ale právě podobné detaily zvyšují důvěryhodnost phishingu pro průměrně náročné uživatele a těch je stále nejvíc. Jestliže stránka už zná jeho e-mailovou adresu a vypadá jako běžné firemní přihlášení, má menší důvod se domnívat, že je něco špatně.
SVG může projít kontrolami, které hledají jiné typy souborů

Zdroj: Shutterstock
Útočníci tuto metodu využívají též pro to, že je o něco snazší obejít bezpečnostní mechanismy používané při kontrole e-mailů. Když phishingová zpráva obsahuje klasický škodlivý odkaz přímo v textu e-mailu, bezpečnostní systém ho může analyzovat a zjistit, kam vede. Pokud odkaz směřuje na známou škodlivou nebo podvodnou stránku, může být zablokován nebo z e-mailu odstraněn.
Ale u přílohy to tak být nemůže. Bezpečnostní nástroje se pochopitelně zaměřují na běžné rizikové formáty, jako jsou například spustitelné soubory nebo dokumenty, které mohou obsahovat škodlivý obsah. SVG ale dlouhou dobu nebyl formát, kterému by firmy věnovaly stejnou pozornost jako například souborům EXE, DOCX nebo PDF.
To samosebou neznamená, že je SVG obecně nebezpečné. Ani v nejmenším. Stejně jako u řady dalších formátů záleží především na tom, co konkrétní soubor obsahuje a jak s ním systém nebo prohlížeč zachází. V případě této kampaně útočníci využívají vyloženě vkládání aktivního obsahu do SVG a přesměrování uživatele na falešnou přihlašovací stránku.
Bezpečnost musí reagovat na nové pracovní návyky
Tato kampaň podle Check Point Research dobře ukazuje, jak rychle se phishing přizpůsobuje změnám v pracovním prostředí. Jakmile se nějaký automatizovaný proces stane běžnou součástí firemního života, stává se také novým nástrojem pro sociální inženýrství...
Problém proto není pouze v samotném SVG souboru. Stejně důležitý je celý kontext útoku. Uživatel očekává automatické upozornění na hlasovou zprávu, e-mail vypadá, jako by přicházel z interního systému, a příloha odpovídá tomu, co by podobné oznámení mohlo obsahovat. Firmy by proto měly být opatrné i u automatických notifikací, které na první pohled vypadají zcela legitimně. Platí to zvlášť v situacích, kdy zpráva přichází z adresy nebo domény, která se tváří jako interní.
Nezbytné je také počítat s tím, že některé souborové formáty nejsou pouze pasivní obsah. SVG by proto bezpečnostní nástroje neměly automaticky vnímat jen jako obrázek. V určitých situacích může obsahovat aktivní prvky, které se po otevření spustí.