Nové solární panely dokážou vyrábět elektřinu i 10 metrů pod vodou

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Solární panely si většina lidí spojuje především se střechami domů, poli nebo jinými místy, kde mají k dispozici co nejvíce slunečního světla. Vědci ale nyní ukázali, že by mohly najít využití i v prostředí, kde by je většina lidí rozhodně nečekala. Nový výzkum totiž ukazuje, že speciálně navržené solární články dokážou vyrábět elektřinu i v hloubce až 10 metrů pod vodní hladinou.

Nové solární panely dokážou vyrábět elektřinu i 10 metrů pod vodou

Zdroj: Shutterstock

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 18.09.2026 01:00

Napájení zařízení umístěných pod vodou může být poměrně komplikované. Výzkumné přístroje, senzory, kamery nebo komunikační systémy mohou být pod hladinou dlouhé měsíce či dokonce roky a pravidelná výměna baterií není vždy praktická. Solární články, které by dokázaly využívat světlo pronikající vodou, by proto mohly představovat zajímavou alternativu.

Výzkum zveřejněný v časopise Joule provedl tým vědců z čínské Yunnan University. Během testů umístili solární články do Jihočínského moře a sledovali, kolik energie dokážou vyrobit v různých hloubkách. Ve vodě se dostali až do hloubky 10 metrů - přibližně 32 stop pod hladinu.

Výsledky ukázaly, že články dokázaly i v této hloubce vyrábět využitelné množství energie. Ve dvou metrech pod hladinou zachytily během testu 1 416 mWh elektřiny. V šesti metrech už to bylo 752 mWh a v hloubce 10 metrů výkon dále klesl na 324 mWh.

Pokles výkonu však není nijak překvapivý. Čím hlouběji se světlo ve vodě dostává, tím méně ho zbývá pro solární článek. Voda část světla pohlcuje a rozptyluje, takže k panelu se postupně dostává menší množství energie. Přesto vědci považují schopnost fungovat v hloubce kolem 10 metrů za významný posun oproti dosavadním pokusům.

Použité solární články byly vyrobeny z halogenidového perovskitu na bázi olova. Do materiálu vědci zároveň přidali polymer označovaný jako polyhexamethylen guanidin hydrochlorid. Právě tato přísada měla pomoci zlepšit vlastnosti a účinnost článků.

Podle Wen-Hua Zhanga z Yunnan University se dosavadní výzkum podvodních solárních článků zaměřoval převážně na velmi mělkou vodu, obvykle do hloubky kolem dvou metrů. Nová studie tak podle něj představuje první praktické ověření funkčnosti ponořených solárních článků v hloubce přibližně 10 metrů.

Zajímavá je také jejich předpokládaná životnost. Výzkumníci uvádějí, že jeden článek by mohl být v provozu přibližně pět a půl roku, než by bylo nutné jej vyměnit. Pokud by se podobné systémy podařilo spolehlivě provozovat po tak dlouhou dobu i v reálných podmínkách, mohly by být užitečné pro celou řadu zařízení.

Možné využití představují například podvodní senzory, kamery nebo komunikační systémy. U takových zařízení může být nepříjemné, když je kvůli výměně baterie nutné vyslat k nim člověka nebo jinou techniku. Solární článek umístěný přímo v jejich blízkosti by mohl průběžně vyrábět elektřinu a dobíjet baterie, díky čemuž by zařízení mohlo fungovat pod vodou výrazně déle bez zásahu člověka.

Vědci ale zároveň upozorňují, že před případným širším nasazením bude potřeba vyřešit ještě několik problémů. Jedním z nich je biofouling, při kterém se na povrchu objektů ponořených ve vodě postupně usazují organismy, řasy a další biologický materiál.

To může být u podvodního solárního panelu poměrně velký problém. Světlo, které článek potřebuje k výrobě elektřiny, totiž zároveň podporuje růst některých organismů. Pokud by se jeho povrch postupně pokryl řasami nebo jinými usazeninami, množství světla dopadajícího na solární článek by se mohlo výrazně snížit. V praxi by tak mohlo být nutné panely pravidelně čistit, a to by zase zvyšovalo nároky na jejich údržbu.

Laboratorní testy každopádně ukázaly, že tyto články mohou dosahovat účinnosti přeměny energie těsně pod 35%, což skutečně není nijak veleslavné. Nedá se očekávat, že se podobné panely brzy objeví na dně moří ve velkém. Výzkum je stále v rané fázi a bude potřeba ověřit, jak si technologie povede při dlouhodobém vystavení skutečným podmínkám pod hladinou.

Reklama

Další články z cdr.cz

Šest nových memecoinů a falešné obchody. Severokorejští hackeři si dali záležet

Zaplatili jste za grafiku tisíce? Microsoft vymyslel, jak by vám mohla vydělávat

Microsoft představil v patentové přihlášce způsob, jak využít nečinné grafické karty domácích počítačů k...

Doom už běží i ve vesmíru. Stačil hlas radioamatéra ze střechy obyčejného domu

Evropská družice poprvé splnila hlasový příkaz vyslaný ze Země. Norští radioamatéři jí přikázali spustit...

Cybertruck měl změnit automobilový svět. Po třech letech Tesla přiznává konec

Tesla ukončí výrobu kontroverzního Cybertrucku v polovině roku 2027. Elektromobil, od kterého Elon Musk...

Co se děje hluboko pod našima nohama? Nový objev mění pohled na nitro naší Země

Hornina z Papuy-Nové Guineje odhalila překvapivou nesrovnalost v představách o zemském nitru. Před 4,4...

Tento článek byl publikován ze zdrojů cdr.cz

Web přináší články z oblasti informačních technologií, hardwaru, softwaru i moderních digitálních služeb. Čtenáři zde najdou přehled novinek, zajímavostí i témat, která ukazují, jak technologie ovlivňují každodenní život i budoucnost.Obsah kombinuje výběr aktuálních témat s vysvětlením...

Nové solární panely dokážou vyrábět elektřinu i 10 metrů pod vodou

„Přiznejme si to: Putin není izolovaný.“ Politik popsal telefonát, za který to schytal

Čínští vědci vyvinuli kartáček na zuby, který dokáže účinněji bojovat s bakteriemi. Zabíjí je elektřinou, kterou si sám vyrábí

S kým žije Miroslav Krobot? Jeho žena není jen herečka, pochází z rodiny s pozoruhodnou historií

Nad pólem se hroutí mrazivá poklička. Meteorologové sledují jev, který může ovlivnit i českou zimu

Einsteina vyděsila zpráva o rodině otrávené ledničkou. S dalším fyzikem pak vymyslel chladicí zařízení bez běžného kompresoru