Evropané staví v Chile extrémně velký dalekohled ELT. Má jít o milník pozemské astronomie

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Extrémně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) je nejambicióznější astronomická observatoř, jaká se kdy stavěla. Po svém dokončení se stane…

1920px-The_E-ELT

Zdroj: Volty

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 15.03.2026 05:00

Extrémně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) je nejambicióznější astronomická observatoř, jaká se kdy stavěla. Po svém dokončení se stane největším optickým a blízkým infračerveným dalekohledem na světě. Projekt realizuje Evropská jižní observatoř (ESO) na vrcholu hory Cerro Armazones v poušti Atacama na severu Chile, přibližně 23 km od observatoře Paranal.

Američané se na Havajských ostrovech před několika lety pokoušeli postavit delekohled TMT (Thirty Meter Telescope) s 30metrovým zrcadlem, který měl stát na hoře Mauna Kea, kde již stojí řada jiných teleskopů. Jelikož měl být postavený na místě pohřebiště původních obyvatel, narazili na odpor místních. Vloni havajský guvernér zahájili diskuse o možnosti přesunout výstavbu na jiný pozemek na Mauna Kea, kde byly nedávno demontovány starší teleskopy. V úvahu také bylo přesunout stavbu tohoto teleskopu na Kanárské ostrovy.

Evropský ELT je však ještě vyšší liga než americký TMT. Srdcem ELT je segmentované primární zrcadlo o průměru 39,3 metru, doplněné sekundárním zrcadlem o průměru 4,25 metru. Celý optický systém využívá pět zrcadel a pokročilou adaptivní optiku, která dokáže v reálném čase korigovat zkreslení způsobené zemskou atmosférou. Díky tomu bude dalekohled poskytovat obrazy až patnáctkrát ostřejší než Hubbleův vesmírný teleskop. Primární zrcadlo je složeno z 798 hexagonálních segmentů, z nichž každý má průměr přibližně 1,45 metru a tloušťku 50 mm. Polohu jednotlivých segmentů hlídají tisíce senzorů a 2 394 aktuátorů, které neustále upravují jejich pozici s přesností na zlomky mikrometru.

ELT dokáže shromáždit zhruba desetkrát více světla než největší současné optické dalekohledy a přibližně 250krát více než Hubbleův teleskop. To umožní studium velmi slabých a vzdálených objektů, včetně prvních galaxií vzniklých po velkém třesku, superhmotných černých děr nebo atmosfér planet u jiných hvězd.

https://youtu.be/JNPk3KYd160

Celá konstrukce dalekohledu stojí na masivním betonovém pilíři se seismickou izolací. Celková seismická hmotnost dosahuje přibližně 20 000 tun. Pohyblivá část konstrukce váží asi 3 700 tun a je schopna sledovat objekty na obloze rychlostí až 2° za sekundu v azimutu a 1° za sekundu ve výšce. Dalekohled je chráněn obří kopulí o výšce 80 metrů a průměru 93 metrů, což z ní činí největší dalekohledovou kopuli na světě. Hmotnost kopule je přibližně 6 100 tun. Pozorovací otvor zajišťují posuvná vrata umožňující otvor o šířce 41 metrů.

Stavba byla oficiálně zahájena v roce 2017 po zajištění více než 90 % financování. Celkové náklady projektu, včetně přístrojového vybavení první generace, se odhadují na přibližně 1,15 miliardy eur. V roce 2023 dosáhla výstavba poloviny realizace. Technické „první světlo“ je plánováno na březen 2029 a první plnohodnotná vědecká pozorování by měla začít v roce 2030.

Dalekohled ELT bude zásadním nástrojem pro hledání a studium exoplanet, včetně planet s hmotností srovnatelnou se Zemí. Umožní jak nepřímou detekci planet podle pohybu jejich mateřských hvězd, tak přímé zobrazení větších exoplanet a analýzu jejich atmosfér. Součástí výzkumu bude i studium vzniku planetárních soustav, včetně detekce vody a organických molekul v protoplanetárních discích.

ELT se zaměří také na nejvzdálenější a nejstarší objekty ve vesmíru – první hvězdy, galaxie a černé díry – a pomůže objasnit jejich vznik a vývoj. Dalekohled přispěje i k pochopení historie tvorby hvězd a chemického vývoje galaxií. Jedním z nejambicióznějších cílů je přímé měření zrychlování rozpínání vesmíru a testování neměnnosti základních fyzikálních konstant. Spuštění tohoto dalekohledu bude milníkem pro světovou astronomii.

René Pajurek
zdroj: Wikipedia

Reklama

Další články z Volty

SAP chce dostat AI až na oběžnou dráhu. Pomůže astronautům s technickými problémy

Google plánuje ve Finsku investovat 13 miliard eur. Výstavbu ale provází ekologický skandál

Až 400 tisíc stromů padlo podle odhadů ekologických aktivistů ve Finsku kvůli přípravě nových datacenter...

Šestkrát vyšší výkon a 27 tisíc jader. Ostrava vyměňuje superpočítač Barbora

Za 91 milionů korun pořídilo ostravské národní superpočítačové centrum IT4Innovations nový superpočítač...

Temelín dal ruskému palivu definitivní vale. Přechází na dodávky od Westinghouse a Framatome

Jaderná elektrárna Temelín se připravuje na významnou změnu v zásobování palivem. Při současné odstávce...

Bateriová úložiště, jaderná energetika i umělá inteligence. ZAT představil technologické novinky

Technologická společnost ZAT na svém tradičním setkání v plzeňském Tech Toweru představila směr dalšího...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Evropané staví v Chile extrémně velký dalekohled ELT. Má jít o milník pozemské astronomie

„Prostě jsme neměli rádi komunisty a tohle byla dobrá záminka.“ Tak začal pád totality

Větrníky vyrábějí čistou energii, ale jejich lopatky končí zakopané v zemi jako odpad na věky. V USA jich pohřbili 1 124

V papučích do obchodu, v županu zaplavat. Koldům měl změnit bydlení, sen se rozplynul

Týden podle hvězd: Panny čeká pracovní uznání, Štíři mohou narazit na silnou přitažlivost

Vynálezce přišel s deskou, kterou šlo kopírovat po tisících. Hudba se díky tomu přestěhovala do domácností