3 min

Durrington Walls: Kolem Stonehenge vyvstaly další otazníky. Vědci objevili hluboké šachty v dokonalém kruhu

Sdílet

Dennívýzva

Megalitická památka Stonehenge je tak slavná a prozkoumaná, že už od ní nečekáme žádná překvapení. A přesto v její blízkosti archeologové teprve před pěti lety našli něco, co zcela změnilo dosavadní pohled na význam celé neolitické lokality. Obří šachty u Durrington Walls vyvolaly spoustu nových otázek, na které zatím nikdo neumí odpovědět.

Stonehenge

Zdroj: Mapy.com / Robin Blazek

Na záhadu Stonehenge jsme si už nějak tak zvykli. Smířili jsme se s tím, že prostě netušíme, jak lidé v době kamenné s tehdejší primitivní technologií dokázali dotáhnout obří kameny na Salisbury Plain a vztyčit je do kruhu. Nevíme ani, proč to vlastně dělali. Objev profesora Vincenta Gaffneyho z roku 2020 ale vytrhl vědce z letargie a přiměl je k novému bádání. Zatím jen není jisté, zda do případu Stonehenge vnese trochu světla, nebo ho ještě více zamotá.

Podivné šachty v dokonalém kruhu

Necelé tři kilometry od Stonehenge leží prehistorický kruhový val známý pod názvem Durrington Walls. Právě tady profesor Gaffney se svým týmem z univerzity v Bradfordu vedl svůj výzkum, když narazil na obrovské šachty uspořádané do přesného kruhu o průměru téměř dvou kilometrů. S pěti metry hloubky a 10 metry na šířku šlo o opravdu úctyhodné jámy, jejichž hloubení by si bez bagru dnešní člověk dvakrát rozmyslel. Podle odhadů jich kdysi mohlo být přes třicet.

Možná vás zarazí, že tak velké dílo po dlouhá desetiletí výzkumu nikdo nezaznamenal. Šachty ale ve své původní podobě už dávno neexistují. Za tisíce let se zaplnily zeminou a rostlinami, takže na povrchu po nich není ani památky. Teprve moderní technologie – georadar a magnetometrie – odhalily jejich originální obrysy.

Čtěte také Kvíz: Nejšílenější díla Davida Černého rozesetá po Česku. Určete, kde se nachází Hostina obrů, Lilith či čůrající postavy

Durrington Walls / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Ethan Doyle White

Schopnosti, které nikdo nechápe

Každá z těchto šachet musela být vyhloubena ručně – pomocí kamenných, dřevěných a kostěných nástrojů. Už jen to byl neuvěřitelný výkon, ale tím záhada nekončí. Archeologové odhadují, že tehdejší lidé museli umět přesně měřit vzdálenosti a polohy jednotlivých jam, aby vytvořili tak pravidelný – a tak obrovský kruh. To znamená, že museli něco vědět o matematice i geometrii a vyvinuli systém plánování.

Profesor Gaffney k tomu dodává, že jde o "největší prehistorickou strukturu, jaká byla kdy v Británii nalezena". Kruh mohl mít podle něj duchovní nebo rituální význam. Možná označoval posvátné území, které chránilo centrum Durrington Walls, nebo měl místním obyvatelům připomínat hranici mezi světem živých a mrtvých.

Čtěte také Lyžařské areály budou zdražovat tuto zimu až o 20 %. Nejvíce si lidé připlatí v Jizerkách

Tajemství staré civilizace

Archeologové už dříve považovali Durrington Walls za místo, kde žili stavitelé Stonehenge. Našly se tu zbytky domů, keramika i kosti zvířat, což je důkaz, že tu lidé nejen pracovali, ale i slavili a hodovali. Podle některých teorií představoval Stonehenge "město mrtvých", zatímco Durrington sloužil jako "město živých". Obě lokality spojovala řeka Avon, po níž prý kdysi vedl slavnostní průvod od jednoho světa k druhému.

Když se dnes podíváme na mapu celého okolí, začíná to dávat větší smysl. Kromě Stonehenge a Durrington Walls v blízkosti najdeme i Woodhenge, prehistorický kruh z mohutných dřevěných kůlů. Nyní se k tomu přidaly i obří šachty. To všechno dohromady tvoří obrovský rituální komplex, který se rozkládá na několika kilometrech čtverečních. Zdejší kultura tedy musela být mnohem složitější a organizovanější, než jsme si dosud mysleli.

Čtěte také Pilný Piják: Bizarní česká restaurace v Tokiu. Směšnou češtinou vám nabídnou knedlíky, Čechy tu ale nečekejte

Rekonstrukce neolitického domku na Durrington Walls / Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / TobyEditor

Co se skrývá pod zemí?

Téměř 40 % kruhu okolo Durrington Walls už dnes zničila moderní zástavba, ale zbytek se dá stále zkoumat. Archeologové v zarostlých jámách nacházejí úlomky pazourků a kosti, které naznačují, že šachty mohly mít rituální využití. Radiokarbonové datování je řadí do období kolem roku 2500 př. n. l., tedy zhruba do doby, kdy vznikalo i samotné Stonehenge.

Objev obřích šachet každopádně dokazuje, že slavná neolitická památka na Salisbury Plain není žádný solitér, ale součást mnohem většího komplexu. Zároveň nám dokazuje, že lidé v době kamenné měli mnohem víc znalostí a schopností, než jsme jim dosud připisovali. A nakonec poskytuje i novou látku k přemýšlení všem záhadologům, kteří se nechtějí spokojit se závěry oficiální vědy. Nikdo zatím ostatně netuší, jak naši předkové dokázali vybudovat tak velkolepá díla. A tak můžeme přemítat a snít.

Zdroje: theguardian.com, issuu.com, en.wikipedia.org

Reklama

Další články z Život cestovatele

Tento článek byl publikován ze zdrojů Život cestovatele

ZivotCestovatele.cz přináší autentický obsah ze světa cestování s důrazem na osobní zkušenosti, praktické rady a inspiraci k objevování. Nejde jen o přehled destinací, ale o sdílení skutečných příběhů, které ukazují cestování jako životní styl – se všemi jeho krásami i výzvami. Články kombinují...

Durrington Walls: Kolem Stonehenge vyvstaly další otazníky. Vědci objevili hluboké šachty v dokonalém kruhu

Před školou na Táborsku zemřel maturant. Případ vyšetřují kriminalisté

Ministerstva rozmetala Klempířův mediální zákon. Babiš svolává koaliční bitvu

Nečekaný vetřelec několik dní komplikoval misi na Marsu. Nakonec ho zachytily kamery

Libor Bouček zažil chvíle hrůzy: „Pokusíme se vám ženu zachránit“

Chystá se změna, která se nebude líbit každému. Škoda se připravuje na modernizaci Fabie