České bezpečnostní složky se snaží připravit na scénáře, které mohou nastat po možném konci války na Ukrajině. Ať už jde o hrozby týkající se migrace, organizovaného zločinu, pašování zbraní či to, že konec konfliktu uvolní ruce ruským speciálním službám k nárůstu ruských útoků a sabotáží v Evropě.
„Musíme se zabývat tím, co se stane, až konflikt na Ukrajině skončí, nebo zamrzne,“ říká policejní prezident Martin Vondrášek.
Jak dodal na nedávném semináři Aktuální bezpečnostní hrozby na půdě Poslanecké sněmovny, česká policie o tom, co může nastat, už nyní pravidelně komunikuje s partnery v Polsku a v Německu, kam se v součtu před válkou uchýlilo skoro 2,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny (z celkového množství přibližně pěti milionů).
Roste například i trestná činnost porušování mezinárodních sankcí – to se ovšem v trestním řízení obtížně prokazuje.
„Jde o to, jak se k poválečné Ukrajině postavíme, zda budeme lidi na Ukrajině motivovat, aby zůstali doma a pracovali na obnově své vlasti, nebo zda odejdou do zahraničí za svými rodinami. To by vytvořilo silný tlak na zdravotní a sociální systém a samozřejmě i na bezpečnost,“ dodal Vondrášek.
Konec války bude mít podle něj nepochybně vliv na ekonomickou kriminalitu a organizovaný zločin. Ten ovšem z války těží již nyní.
Luxus i zboží dvojího užití
Jak doplnil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek, s příchodem uprchlické vlny z Ukrajiny se do pohybu směrem Evropská unie už dříve daly i zločinecké skupiny z postsovětského prostoru.
„Roste například i trestná činnost porušování mezinárodních sankcí – to se ovšem v trestním řízení obtížně prokazuje,“ dodal.
Příkladem jsou podle něj vývozy luxusního zboží z Česka a export zboží dvojího užití. Zmínil i konkrétní kauzu „bankéře rodiny Rotenbergů“ Dmitrije Kalantyrského.
Kalantyrskij v České republice žije již od roku 2014 a v Praze si pořídil několik nemovitostí, část z nich mu policie zablokovala.
V minulosti působil jako předseda představenstva a prezident SMP Bank, kterou vlastnili bratři Arkadij a Boris Rotenbergové a NCOZ jej obvinila z porušování mezinárodních sankcí.
Podle policie měl Kalantyrskij pomáhat převádět a legalizovat zhruba 96 milionů korun patřících Arkadiji Rotenbergovi poté, co na něj byly po ruské anexi Krymu uvaleny sankce.
Kalantyrskij obvinění z obcházení sankcí popírá, podle svého dřívějšího vyjádření dostal peníze od obchodních partnerů při odchodu z Ruska a Rotenberg neměl s příslušnou firmou nic společného. Letos v září policie podala návrh na jeho obžalobu.
Jeho zadržení bylo v posledních letech jedním z nejviditelnějších zásahů proti postsovětskému organizovanému zločinu na území Česka.
Chtěl se v Česku schovat
V souvislosti s válkou na Ukrajině prý policie také zaznamenává fenomén „zločin jako služba“, kdy je ruskojazyčné kriminální prostředí v EU využíváno "jako prostředník i vykonavatel trestné činnosti s charakterem hybridních útoků": podpora a iniciování nelegální migrace, špionáž či korupční a vlivové aktivity.
„Jsou tam i případy objednávky nájemné vraždy,“ upozornil Mazánek na případ ázerbájdžánského občana gruzínského původu Polada Omarova se styky v ruskojazyčné mafii.
Jeho zadržení bylo v posledních letech jedním z nejviditelnějších zásahů proti postsovětskému organizovanému zločinu na území Česka.
Zatčen byl 4. ledna 2023 v Praze, kde dlouhodobě žila jeho manželka a děti. Byl na něj vydán mezinárodní zatykač pro jeho roli v objednávce nájemné vraždy íránské novinářky na území USA.
„Chtěl se v Česku schovat, ale byl dopaden a vydán do USA, kde si odpykává trest 25 let. Ukazuje se, že země osy zla umějí ve svých aktivitách perfektně propojit své zájmy. Nejen finanční, protože zde šlo o sprostou politickou vraždu,“ okomentoval případ Mazánek.
Podle něj se budoucí bezpečnostní rizika pro Česko spojená s koncem války na Ukrajině budou lišit podle toho, jak konflikt skončí:
„V případě nepříznivých výsledků můžeme očekávat novou uprchlickou vlnu, masivnější, než byla ta předchozí. Pokud by válka dopadla spravedlivě, očekáváme příliv financí, dotací a subvencí na rekonstrukci Ukrajiny, ale s tím je spojená další potenciální trestná činnost.“
Větší riziko ruských útoků a sabotáží
České i evropské zpravodajské služby pak upozorňují na to, že po válce lze očekávat masivní pašování zbraní do Evropy.
Je tu pak větší riziko ruských útoků a sabotáží. Budeme muset spoléhat na naši bezpečnostní a obrannou infrastrukturu nejen v Česku, ale napříč EU.
Michal Koudelka, ředitel kontrarozvědky BIS, pak upozornil na téma ukrajinské komunity v Česku a tuzemského přístupu k ní.
„Jsem přesvědčený, že až ta válka skončí, tak Rusové se budou snažit velmi intenzivně, pomocí masivní dezinformační operace, s využitím ruské pravoslavné církve ovlivnit ukrajinskou veřejnost jak na Ukrajině, tak v dalších zemích EU, s tím, že tu válku nezpůsobili Rusové, ale NATO. To se děje už teď, ale bude to mnohem masivnější,“ řekl Koudelka s tím, že Rusové budou využívat všech problémů, které s koncem války budou souviset.
„A na to se musíme připravovat už teď, s tou ukrajinskou komunitou pracovat, říct jí, že jsou součást naší společnosti a naši přátelé a že je tady potřebujeme. Opak se nám může velmi ošklivě vymstít.“
Konec bezprostředních válečných střetů na Ukrajině bude pak podle organizátora semináře Pavla Žáčka (ODS) a předsedy Výboru pro bezpečnost znamenat, že se „ruským speciálním službám uvolní ruce“.
„Tato kapacita pak může být vržena do Evropy. Je tu pak větší riziko ruských útoků a sabotáží. Budeme muset spoléhat na naši bezpečnostní a obrannou infrastrukturu nejen v Česku, ale napříč EU.“