Čip inspirovaný lidským mozkem může výrazně zlevnit provoz umělé inteligence

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vědci z University of Cambridge vyvinuli nový typ nanoelektronického zařízení, které by mohlo zásadně omezit energetickou náročnost hardwaru pro umělou…

Memristor-University of Cambridge

Zdroj: Volty

Doba čtení 1 min

Článek byl publikován 09.05.2026 05:30

Vědci z University of Cambridge vyvinuli nový typ nanoelektronického zařízení, které by mohlo zásadně omezit energetickou náročnost hardwaru pro umělou inteligenci. Technologie je inspirovaná fungováním lidského mozku a využívá speciálně upravený oxid hafnia jako mimořádně stabilní a úsporný memristor.

Současné systémy umělé inteligence spoléhají na klasické čipy, které musí neustále přesouvat data mezi pamětí a výpočetní částí. Tento proces spotřebovává velké množství elektřiny a s rostoucím využitím AI ve firmách i průmyslu se energetická poptávka prudce zvyšuje. Alternativou je tzv. neuromorfní výpočetní technika, která ukládá i zpracovává informace na jednom místě, podobně jako mozek. Takový přístup by mohl snížit spotřebu energie až o 70 % a zároveň umožnit flexibilnější učení a adaptaci zařízení.

Běžné memristory dnes často fungují na principu vytváření drobných vodivých vláken v oxidu kovu, což je však obtížně předvídatelný proces vyžadující vysoké napětí. Cambridge tým proto vyvinul tenký hafniový film doplněný o stroncium a titan, vyráběný ve dvou krocích. V materiálu tak vznikají malé elektronické „brány“ typu p-n přechodů, které umožňují plynulé změny odporu bez náhodného chování vláken.

Nové zařízení dosáhlo spínacích proudů až milionkrát nižších než některé běžné oxidové prvky a nabídlo stovky stabilních úrovní vodivosti, což je klíčové pro analogové výpočty přímo v paměti. Testy ukázaly životnost desítky tisíc přepnutí a schopnost udržet uložený stav přibližně jeden den. Memristor navíc napodobuje biologické principy učení, například mechanismus posilování a oslabování spojení podle načasování signálů.

Výzvou zůstává vysoká výrobní teplota kolem 700 °C, kterou je potřeba snížit pro průmyslové využití. Pokud se to podaří, může jít o důležitý krok směrem k úspornějším a adaptivnějším AI čipům.

Petr Dvořák
zdroj: University of Cambridge

Reklama

Další články z Volty

Bifaciální panely a sledování slunce. Nová solární elektrárna vyrobí 47,2 GWh ročně

AI může v sítích uvolnit místo pro další stovky gigawattů

Elektrizační sítě se stávají jedním z hlavních úzkých míst energetické transformace. Na připojení čekají...

Volty Expo 2027: Nováčci i stálice elektrotechnického trhu na jednom místě

Proč vystavovat na Volty Expo? Protože osobní setkání s odborníky, zákazníky a obchodními partnery má stále...

AI dostala virtuální tělo a volnost. Při hraní objevila nečekané fyzikální zákonitosti

Studie vědců z MIT ukázala, co se stane, když agenti umělé inteligence po splnění úkolu dostanou volnost v...

Mozek se organizuje sám, vědci proto učí stejnému principu i umělou inteligenci

Učení umělé inteligence a biologického lidského mozku má společný základ: v obou případech se mění spojení...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Čip inspirovaný lidským mozkem může výrazně zlevnit provoz umělé inteligence

Ve Španělsku se srazily dva rychlovlaky. Na místě je nejméně 10 mrtvých

Žije nad plán a lítost odmítá. Mirek Topolánek promluvil o rakovině slinivky: „Vypadám jako zombie, ale bojuju"

Uprostřed dne přijde tma. Blíží se nebeský úkaz, jaký už v tomto století nezažijeme

Sociální sítě nekazí sebevědomí jen mladým. Nová studie varuje ženy po čtyřicítce

Československo se rodilo za oslav, ale ne všichni jeho obyvatelé nový stát chtěli