U duševního onemocnění je časté, že procházíte něčím, čemu vaše okolí příliš nerozumí. Můžete o tom mluvit s psychologem nebo psychiatrem, ale přesto je jiné, když proti vám sedí někdo, kdo řekne: „Byl jsem na tom stejně.“ Právě na tomto principu funguje peer podpora.
Peer konzultant je člověk, který má vlastní zkušenost (nejen) s duševním onemocněním, svou nemoc má zpracovanou a dnes zkušenost využívá k podpoře dalších lidí.
V Česku jde stále o poměrně novou službu. U poruch příjmu potravy funguje například v některých neziskových organizacích.
Zatímco psycholog nemoc zná z odborného pohledu a roků své praxe, peer ví, jaké je s ní ráno vstát, fungovat s ní celý den a večer s ní usínat. Díky tomu může nabídnout jiný druh porozumění.
Ukazuje, že se z toho dá dostat
Peer konzultant může sdílet vlastní cestu k zotavení, vést individuální konzultace nebo skupiny, doprovázet klienta k lékaři nebo mu pomáhat zorientovat se v systému péče. Může být oporou i v každodenních situacích, které člověku bez stejné zkušenosti připadají banální.
Peer není psycholog, psychiatr ani lékař. Nediagnostikuje, nepředepisuje léky a neměl by klientovi radit, aby přestal chodit k odborníkům.
Tím nejdůležitějším je ale naděje: člověk, který je právě uprostřed duševní nemoci, před sebou vidí někoho, kdo prožíval něco podobného a dnes žije běžný život.
Ovšem výhoda se také může změnit v riziko. Vlastní zkušenost totiž není univerzální. To, že někomu určitá cesta pomohla, neznamená, že bude fungovat i u někoho dalšího.
U poruch příjmu potravy je to zvlášť citlivé. Nemocní se mohou vzájemně porovnávat. Informace o váze, množství jídla nebo konkrétních projevech nemoci mohou místo podpory spustit soutěžení nebo stav člověka zhoršit.
A pokud se stejný postup druhému nedaří, může nabýt dojmu, že selhává.
Ještě větší problém ale nastává ve chvíli, kdy člověk začne pomáhat ostatním dřív, než má zpracovanou vlastní nemoc.
Motivace přitom nemusí být špatná. Často za ní stojí snaha proměnit něco bolestivého, co člověk prožil, alespoň v něco dobrého.
Dobrý peer musí umět říct: Tohle už nezvládnu
Samotná zkušenost s onemocněním ale nestačí. Kvalitní peer konzultant by měl mít od vlastní nemoci dostatečný odstup, být stabilní, proškolený a ideálně pracovat pod supervizí. Především ale musí znát hranice své role.
Peer není psycholog, psychiatr ani lékař. Nediagnostikuje, nepředepisuje léky a neměl by klientovi radit, aby přestal chodit k odborníkům. Peer podpora odbornou léčbu doplňuje, ale nenahrazuje.
Dobrý peer musí poznat, kdy člověk potřebuje terapeuta, psychiatra, krizovou pomoc nebo nemocnici.
Dvě schůzky pomohly víc než tři roky terapie
Zkušenosti lidí jsou velmi rozdílné. Jedna z posluchaček podcastu Stop anorexii chodí do skupiny vedené dvěma peer konzultantkami. Oceňuje hlavně pocit, že může říct prakticky cokoliv a nikdo ji nebude odsuzovat.
Zároveň ale zdůrazňuje: „Ve výsledku je práce na nás.“ Peer podporu proto nepovažuje za hlavní část své léčby, ale za její užitečný doplněk.
Jiná posluchačka má ještě výraznější zkušenost. Dvě setkání s peer konzultantkou jí podle jejích slov pomohla více než tři předchozí roky terapií. I to ukazuje, že neexistuje jeden postup vhodný pro každého.
Pomoc zdarma, nebo normální práce?
S peer konzultantstvím souvisí ještě další sporná otázka. Má člověk za takovou pomoc dostávat zaplaceno?
Část lidí argumentuje tím, že peer podpora vychází ze solidarity a ochoty pomoci někomu, kdo prožívá totéž, čím si konzultant sám prošel.
Jenže pravidelná peer podpora znamená čas, přípravu, vzdělávání, supervizi a především práci s velmi těžkými emocemi druhých lidí. Pokud ji někdo poskytuje dlouhodobě, bezplatná pomoc může skončit překračováním vlastních hranic nebo vyhořením.
Zázračný recept neexistuje
Právě lidé, kteří se z duševní nemoci dostali, mohou pro nemocné získat téměř zvláštní postavení. Člověk začne doufat, že právě oni znají odpověď, kterou mu nikdo jiný nedokázal dát.
Vlastní zkušenost skutečně může být nesmírně cenná. Člověk může druhému nabídnout pochopení, naději a pocit, že na svůj problém není sám. Nemůže ho ale uzdravit. A kvalitní peer konzultant to ví.
Právě o roli peer konzultanta je další díl podcastu Stop anorexii. Poslechnout si ho můžete na Spotify, Apple Podcasts nebo přímo tady na Drbně.