Brněnští vědci chtějí lépe chránit přírodu. Senzory odhalí stres rostlin i nemoci zvířat

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Lesům i zvířatům by v budoucnu mohly pomáhat miniaturní senzory, které fungují podobně jako chytré hodinky. Dokážou včas upozornit na sucho, nemoci rostlin nebo sledovat životní funkce zvířat. Technologie vyvíjejí také brněnští vědci.

Brněnští vědci chtějí lépe chránit přírodu. Senzory odhalí stres rostlin i nemoci zvířat

Zdroj: Pixabay

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 20.10.2026 15:00

Miniaturní ohebné senzory mohou radikálně proměnit způsob, jakým lidé pečují o lesy i zvířata. Podobně jako chytré hodinky by tato zařízení mohla v budoucnu neinvazivně monitorovat živé organismy. Včas odhalí sucho či nemoci rostlin a zvládnou sledovat životní funkce živočichů.

Tento obrovský potenciál mapuje nový přehledový článek, který připravili profesor Martin Pumera a Sagar Arya z brněnského CEITEC VUT. Jejich práce se nedávno probojovala dokonce na titulní stránku prestižního časopisu Nature Reviews Electrical Engineering.

Elektronické náplasti připevněné na listech dokážou v reálném čase detekovat hydrataci, počínající infekce či jiný stres rostlin, zatímco lehké senzory na tělech zvířat sledují jejich pohyb a životní funkce.

Tradiční metody monitoringu, jako jsou drony, termokamery nebo pevné dendrometry, často fungují zvenčí a mohou narušovat fyziologii rostlin. Nový přístup sází na kombinaci neinvazivního sběru dat a vyhodnocování pomocí umělé inteligence. Získané informace mají lesníkům pomoci včas odhalit chřadnutí porostů, lépe vyhodnocovat riziko požárů a zemědělcům umožnit přesnější zavlažování či omezení zbytečného používání antibiotik a pesticidů.

Překvapivé přesahy a budoucí vize

Při kompletování rozsáhlé studie tvůrce nejvíce překvapilo, jak univerzálně lze flexibilní bioelektroniku přenášet napříč odlišnými biologickými systémy. Podle Sagara Aryi má stejná technologie obrovský potenciál daleko za hranicemi lesnictví a chovu – například při monitorování mořského prostředí, kde lehká zařízení dokážou sledovat teplotu, hloubku či salinitu s minimální zátěží pro organismus. V širším měřítku by tyto systémy mohly propojit data o volně žijící zvěři, zvířatech i lidech.

„Budoucnost flexibilní elektroniky spočívá ve vytváření zařízení, která se pro biologii stávají téměř neviditelnými – v ohebných technologiích, se kterými může organismus žít, aniž by si jich vůbec všiml,“ dodává Arya.

Technologické překážky a materiálové výzvy

Výzkum přitom neprobíhá pouze na papíře. Tým Martina Pumery v Brně už nyní vyvíjí vlastní prototypy, včetně měkkých senzorických náplastí pro rostliny a lehkých ohebných obojků pro hospodářská zvířata.

Než se ale technologie masově rozšíří do praxe, musí vědci vyřešit řadu překážek. Hlavní potíž podle Pumery představuje samotné napájení a údržba. „Proto vyvíjíme systémy generující elektrickou energii z pohybu či změny vlhkosti,“ vysvětlil.

Z pohledu materiálů je klíčové, aby zařízení nebyla jen ohebná, ale pro organismus zcela neviditelná. U rostlin musí senzory bez omezení fyziologie zvládat růst a rozpínání tkání i vysokou vlhkost. U zvířat pak čelí potu, tření a pohybu, takže zásadní roli hraje rovnováha: přilnavost musí být dostatečně pevná, ale zároveň šetrná k pokožce.

Senzory v provozu

Zatímco jednodušší chytré obojky se základními funkcemi jsou již komerčně dostupné, reálné nasazení pokročilejších technologií má ještě svůj čas. „Výzvou je přidávání dalších funkcí pro včasnou detekci chorob na základě biomarkerů,“ uzavírá Pumera.

Reklama

Další články z Brněnská Drbna

Drama v brněnské stáji. Kůň se nemohl zvednout, na nohy ho dostali hasiči

Více radarů i levnější šalinkarta. Dopravu v Brně poprvé pohlídají Piráti

Nová brněnská koalice se v přístupu k dopravě prezentuje jako koalice změny. Poprvé v historii bude radním...

Čtyři desetiletí ve službě. V Brně ocenili policisty za jejich věrnost

Službě věnovali i více než 40 let. V Brně ocenili téměř 200 policistů a civilních zaměstnanců za...

Napadení se sexuálním podtextem na Znojemsku. Policisté zadrželi dva mladíky

Znojemští kriminalisté vyšetřují napadení se sexuálním podtextem, jehož aktéry jsou lidé mladší osmnácti...

Mrtvici nepozná většina dospělých, v Brně proto vzdělávají už školáky

Na čtvrtek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody. Přestože mrtvici zažije každý čtvrtý...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Brněnská Drbna

Články z Brněnské Drbny přinášejí aktuální zpravodajství z jihomoravské metropole a jejího okolí – od politiky přes dopravu, kulturu, školství až po bezpečnostní a společenská témata. Obsah se zaměřuje na události, které přímo ovlivňují každodenní život místních obyvatel, ať už jde o nové...

Brněnští vědci chtějí lépe chránit přírodu. Senzory odhalí stres rostlin i nemoci zvířat

Tady končí sranda: Prezident Pavel mohl Babiše natřít. Neudělal to. Proč v projevu nepřitvrdil?

Sex, na který rozhodně nezapomene. Krok 1? Zapomeň na všechny návody

„Ježíš, nekoukej se na mě tak!“ Šárku Krausovou beze stínu studu balil strýc Lukáš Vaculík

Za Plutem objevili obrovský svět. Deset let se skrýval přímo na astronomických snímcích

Vojta Kotek poprvé prodal úrodu ze své farmy, přesto ho diváci trhají na kusy. „Farmář na baterky," píšou mu