Nejlepší filmy jsou ty, které nás i po skončení titulků nutí přemýšlet, přehodnocovat, vracet se a snažit se je chápat. A i po letech si uvědomit, že jsme je možná pochopili špatně. Nebo možná ne. Donnie Darko je jeden z těchto snímků, zároveň je to typický počin své doby. Jeho podivnost je součástí celkové aury a týká se jak příběhové výstavby, tak okolností vzniku a dějinných souvislostí jeho uvedení. Snímek se poprvé podíval do kin před čtvrt stoletím.
Jako u každého zásadního filmu, i u Donnieho Darka existují dvě verze, oficiální snímek a režisérský sestřih. Ta první nechává dílu atmosféru snu, který během prožívání nedává smysl a jenž se po probuzení snažíme rekonstruovat. Ta druhá snáze umožňuje pochopit události snímku a pohodlněji jej žánrově zařadit, což byla jedna z věcí, s nimiž dílo během svého vzniku bojovalo.
Příběh se rozjíždí během jedné říjnové noci roku 1988, kdy teenagera Donnieho (Jake Gyllenhaal) probudí podivná figura v králičím kostýmu jménem Frank (James Duval) a vyláká ho z domu, aby mu oznámil, že za 28 dní, 6 hodin, 42 minut a 12 vteřin bude konec světa. Následně do Donnieho pokoje spadne motor letadla. Začíná série podivných událostí, během nichž poznáváme nejen Donnieho a jeho problémy s dospíváním a odcizením, ale i život na první pohled spořádaného amerického předměstí a mechanismy tangentních vesmírů.
Scénář napsal 25letý Richard Kelly krátce po filmové škole. Jeho boj s námětem, který by jej prosadil, rozsekla novinová zpráva o kusu ledu, který odpadl z dopravního letadla a dopadl doprostřed pokoje chlapce, který v tu dobu naštěstí nebyl doma. Stalo se to v místě, které Kellymu připomínalo město, kde vyrůstal, což se stalo další výraznější charakteristikou filmu. Donnie Darko se odehrává v 80. letech, Kelly tím do filmu dostává atmosféru vlastního dospívání. Napsal tak příběh člověka, který se ocitá v jednom z nejbolestivějších životních období a navic se ocitá ve fantastické situaci, jež prohlubuje jeho odcizení rodině a přátelům. Jeho terapeutka (Katharine Ross) si s ním neví rady, jeho škola propadá kouzlu podvodného guru Jima Cunninghama (Patrick Swayze) a jediným světlým bodem v jeho životě je blízkost s novou spolužačkou Gretchen (Jena Malone). Jenže je tu také Frank a podivné události, které se kolem Donnieho odehrávají.
Na jedné straně je tu jeho vnímání okolní reality. Donnie si postupně uvědomuje, že realita okolo něj je špatně a Frank jej vede k událostem, které by ji měly napravit. Zároveň je jeho nesnáz využita filmem pro metaforu bolestí dospívání. Donniemu nikdo pořádně nerozumí a nemůže mu pomoci. On sám zároveň dostává vhled do světa dospělých, kteří mají tendenci všechny problémy zjednodušovat a kategorizovat, zatímco on sám poznává, že život je o dost složitější. Během seznamování s Gretchen, dívkou s tragickou minulostí, a odhalování záhad kolem jeho reality dostává odpovědi, které vyvolávají jen další otázky, zatímco pokrytecká školní rada tvořící kult kolem Jima Cunninghama inklinuje k jednoduchým škatulkám.
Cunningham nabízí snadné odpovědi na každý problém – rozdělení na kategorie láska a strach, a postupuje tak jako mnozí populisté a vůdci kultů; každá situace má jednoduché řešení a každý problém stojí na snadném principu. Donnie ale začíná chápat, že svět je mnohem složitější a členitější a vyřešení problému může obnášet nejednoduchou a bolestivou oběť.
Dospělé postavy ostatně představují figury, u nichž Donnie hledá pomoc, ale nemůže je naladit na svou vlnu nebo se spolehnout na jejich dosah. Terapeutka hledá řešení v Donnieho psychice, učitelka Pomeroy (Drew Barrymore) podporuje rozvoj svobodomyslného mladého intelektu, ale na zkostnatělou školní radu je krátká. Fyzik Monitoff (Noah Wyle) může Donniemu poskytnout cenná vodítka k tomu, co se kolem něho odehrává, ale ani on nemá všechny odpovědi. Jediné figury, které mohou Donnieho dovést k řešení, jsou onen přízračný králík a místní podivínka přezdívaná Babka Smrt (Patience Cleveland). Jeho a divákovi nejkonkrétnější průvodci jsou ty nejkryptičtější postavy.
To je pro Kellyho film typické, vyprávění zabalil do lynchovské atmosféry, kde je část důležitých informací ve výpustcích a část záleží na divákově interpretaci. Takhle odhaluje ústřední záhadu. Záměrně divákovi neříká dost, dává mu útržky, nechá jej domýšlet a hlavně jej nutí přemýšlet o významu toho, co viděl, a kontextu s tím, o čem mluví postavy.

To byl jeden z problémů, které vyplavaly při pokusech o realizaci. Kelly byl přesvědčený, že režírovat může jen on, jenže producentům se nezkušený a nevyzkoušený režisér schvaloval těžko. Navíc u scénáře, který byl sice originální, ale jako každý originální scénář nesl riziko propadáku. Pomocnou ruku podala až Drew Barrymore, která ve scénář věřila a souhlasila jak s hereckou účastí, tak s podporou své vlastní produkční společnosti Flower Films, díky níž snímek získal rozpočet 4,5 milionu dolarů. Její účast zajistila filmu příznivou atmosféru. Pro Kellyho to bylo náročné natáčení, vnímal tu nutnost dokázat, že film zrežíruje.
Do role Donnieho byl původně obsazen Jason Schwartzman, ten měl ale jiné závazky, a tak byla role nabídnuta Jakeovi Gyllenhaalovi, který měl za sebou Říjnové nebe. Byl to dobrý tah, Gyllenhaal dal postavě zvláštní kombinaci zranitelnosti, zmatku, inteligence a určité duševní nerovnováhy a ve svých scénách se mu daří poutat pozornost sám na sebe. Jeho projev zároveň umožňuje zvláštní napětí v tom, jak mu můžeme věřit jako vypravěči – zda se mu skutečně dějí nadpřirozené věci, nebo si jeho psychické problémy vybírají daň.
Na jeho přímluvu byla do role jeho starší sestry obsazena jeho skutečná sestra Maggie Gyllenhaal, s níž měl podle svých vlastních slov „soupeřící období” a která mu pomohla do společných scén dostat autentickou energii sourozenců, kteří se špičkují, i když se mají rádi. Ve své první filmové roli výrostka se objevil Seth Rogen. Zásadní složkou byla hudba. Písničkový soundtrack přispěl ke snové atmosféře, což ladí s jednou z interpretací a závěrem, kdy se jednotlivé postavy probouzejí do nové reality a nejsou si jisti, zda se probouzejí ze snu.
Snímek byl uveden na festivalu v Sundance a projekce byla katastrofální. Nešlo ani tak o to, že by výsledek přišel každému špatný, jen distributoři nevěděli, kam by ho žánrově zařadili. Donnie Darko se pohybuje mezi sci-fi, hororem, dramatem o dospívání a maloměstskou satirou. Navíc vznikl v nešťastné době – moment, kdy Donnie střelí Franka do oka, připomínal nedávnou tragédii školního masakru v Columbine, což rozpaky prohlubovalo. Barrymore se snažila vyjednávat s Newmarket Films, a když už to nevypadalo moc nadějně, zakročil filmař, jemuž Newmarket zrovna uváděl jeho vlastní obtížně propagovatelný počin – Christopher Nolan. Ten zrovna dokončil Memento a oceňoval energii a promyšlenost Donnieho Darka. Na jeho přímluvu tedy Newmarket uvedl Donnieho Darka do americké kinodistribuce.

Americká premiéra proběhla 26. října 2001, což bylo nešťastné datum a hlavně další nešťastné načasování. Motiv zkázonosného motoru z letadla totiž připomínal nechvalně proslulé 11. září, které zasáhlo svět pouhý měsíc před premiérou. Navíc se naplnily nejhorší obavy – počin utržil pouhých 7,5 milionu dolarů a stal se komerčním propadákem. Zato sklidil pochvalné recenze, kritici povětšinou oceňovali jeho konstrukci a surrealistickou atmosféru. Ti méně přízniví kritici poukazovali na záměnu nedořečenosti za hloubku. V každém případě byl Donnie Darko filmem své doby, patřil k obdobným dílům své generace, jež se vyznačovala zpochybňováním reality, satirizováním tempa společnosti a výrazným vizuálním stylem. Patřil tak ke generaci podobně zaměřených a výrazných počinů jako Matrix, Klub rváčů nebo Mulholland Drive.
Kelly navíc nenechal své myšlenky jen filmu. Snímek propagoval na oficiální filmové stránce a vyšla románová podoba, k níž tvůrce napsal předmluvu a která obsahovala dvě stránky z fiktivní knihy Filozofie cestování v čase, kterou napsala jedna z postav a z níž Donnie čerpá klíčové informace. Kniha blíže vysvětluje fiktivní pojem tangentního vesmíru, alternativní reality s dočasným působením, do níž je hrdina chycen.
Zároveň v roce 2004 vyšel režisérský sestřih, který přidává dvacet minut navíc, podrobněji vysvětluje mechanismus tangentního vesmíru skrze více úryvků z Filozofie cestování v čase a celkově dává divákovi více vodítek. Což je užitečné pro orientaci v zápletce, ale už méně pro kouzlo, jaké měl původní počin. Zároveň obsahuje trochu jiné hudební volby, takže diváci si z obou verzí odnášejí trochu jiný zážitek. V roce 2009 bylo natočeno pokračování Samantha Darko, jehož hlavní postavou je Donnieho mladší sestra, Richard Kelly se ale od filmu distancoval.
Podívejte se také na nejlepší mysteriózní filmy podle Kinoboxu.
Zdroje: The Guardian, BFI, Wikipedia, Kinobox