CENTRUM.CZ > Kód Enigma > 6. 11. 2025, 17:03

Proč nás přitahují temné příběhy: vědci odhalují, že strach je pro mozek formou tréninku

Kód Enigma

| 3 min

Sdílet

Proč se lidé dívají na kriminální dokumenty, čtou o sériových vrazích nebo sledují filmy, které jim zvedají tep?

Proč nás přitahují temné příběhy: vědci odhalují, že strach je pro mozek formou tréninku

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Na první pohled to vypadá jako rozpor – strach a fascinace přece nejdou dohromady. Ale psychologie i neurověda mají pro tento zvláštní jev jasné vysvětlení. Takzvaná morbidní zvědavost není úchylka, ale evoluční strategie. Umožňuje nám bezpečně zkoumat nebezpečí a připravit se na něj, aniž bychom mu museli čelit v reálném světě.

Strach jako tréninkový nástroj evoluce

Podle výzkumu z Aarhus University (2023) je sledování temných nebo násilných příběhů formou kognitivního tréninku. Mozek při tom aktivuje centra spojená s přežitím – amygdalu, hipokampus a orbitofrontální kůru. Díky tomu si člověk vytváří simulaci nebezpečné situace, která ho psychicky „očkuje“ proti stresu.

Tento princip se nazývá vicarious learning, tedy učení se zprostředkovanou zkušeností. Z evolučního hlediska bylo výhodnější sledovat cizí chyby a tragédie než si je prožít na vlastní kůži.

Když se hormony strachu mění v adrenalin zážitku

Z biologického hlediska se při sledování temných příběhů uvolňuje adrenalin a dopamin – směs, kterou mozek vnímá jako odměnu. Proto se po napínavém thrilleru často cítíme paradoxně klidněji nebo dokonce euforicky.

Neurovědci z University of Turku (2024) zjistili, že lidé s vyšší empatií mají při sledování hrůzných scén silnější aktivaci tzv. periaqueductal gray – oblasti spojené s obranným chováním. Tím se mozek učí zvládat stres i ve skutečnosti. Temné příběhy tak působí jako bezpečné hřiště pro náš instinkt přežití.

Psychologie morbidní zvědavosti

Termín „morbidní zvědavost“ zavedl psycholog Steven Jay Lynn (2019) a od té doby se stal předmětem desítek studií. Ukazuje se, že lidé s vyšší potřebou poznání (tzv. need for cognition) bývají náchylnější ke zkoumání znepokojujících témat.

ČTĚTE TAKÉ: Proč nemůžeme přestat číst špatné zprávy: věda vysvětluje, jak doomscrolling mění mozek

Podle rozsáhlé metaanalýzy z University of Oxford (2024) mají tito jedinci také vyšší schopnost regulovat emoce – dokážou se do děsivých příběhů ponořit a zároveň si udržet odstup. To vysvětluje, proč stejné video, které jedné osobě způsobí trauma, může u jiné vyvolat zvědavost a pocit „pochopení temnoty“.

Kultura smrti a digitální doba

Naše fascinace temnotou se s příchodem internetu ještě prohloubila. Fenomén true crime, hororových podcastů a „dark web curiosity“ ukazuje, že strach se stal kulturním fenoménem. Psychologové z Yale University (2024) mluví o tzv. aesthetic fear – strachu pro estetické potěšení.

Tento typ zážitku se odlišuje od skutečné hrůzy tím, že probíhá v bezpečném rámci – mozek ví, že hrozba je jen fikce, a může se soustředit na fascinaci samotným prožitkem.

Když zvědavost léčí

Zajímavé je, že morbidní zvědavost může mít i terapeutický účinek. Výzkum z University of Amsterdam (2023) ukázal, že lidé, kteří se nebojí mluvit o smrti, zpracovávají úzkost lépe než ti, kteří téma zcela vytěsňují.

Tím se uzavírá kruh: fascinace temnotou není nemoc, ale způsob, jak si psychika udržuje rovnováhu mezi poznáním a ochranou. Temné příběhy nás učí, jak žít – paradoxně tím, že nám připomínají, že život je křehký.

Proč nás přitahují temné příběhy: vědci odhalují, že strach je pro mozek formou tréninku

David Matásek s manželkou měli nehodu cestou z chalupy: „Uf. Žijem,“ napsal herec

Laviho nejtěžší role. Jakub Štáfek ukázal krásnou manželku, se kterou čelí vážné nemoci dcery

Kvíz: Jakou barvu měly Jasněnčiny střevíčky a co zpívala princezna Adélka Petrovi?

Ženy ho milovaly, vypil i 50 coca-col za den. Tenisový playboy zemřel strašlivou náhodou

"Přijeďte sám, žádný tlumočník ani CIA." Jak si Putin pozval Witkoffa