3 min

Proč nemůžeme přestat číst špatné zprávy: věda vysvětluje, jak doomscrolling mění mozek

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Kolikrát jste si řekli, že se jen „na chvilku“ podíváte na zprávy – a o hodinu později jste stále přilepení k obrazovce, zahlcení katastrofami a pocitem prázdna? Tento fenomén má své jméno: doomscrolling.

Proč nemůžeme přestat číst špatné zprávy: věda vysvětluje, jak doomscrolling mění mozek

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

A neurověda už přesně ví, proč se mu tak těžko bráníme. Mozek totiž reaguje na negativní zprávy stejně jako na nebezpečí v reálném světě – uvolňuje stresové hormony, které nás paradoxně nutí hledat další dávku informací.

Mozek v pasti špatných zpráv

Doomscrolling spouští mechanismus zvaný negativity bias – přirozenou tendenci mozku věnovat větší pozornost hrozbám než pozitivním podnětům. Evolučně šlo o výhodu: přežil ten, kdo rozpoznal nebezpečí dřív.

V digitálním světě se tento instinkt ale obrací proti nám. Studie z University of Chicago (2024) ukázala, že při čtení negativních titulků se aktivuje amygdala i hypotalamus – oblasti, které řídí stresovou reakci. Tělo tak reaguje, jako bychom skutečně čelili ohrožení.

Od dopaminu k úzkosti

Každý nový článek, který přináší silnou emoci, aktivuje dopaminový systém – centrum odměny. Tím vzniká cyklus závislosti: negativní zpráva → stres → dopamin → úleva → další klik.

ČTĚTE TAKÉ: Lidský mozek se dokáže přestavět jako živý stroj: vědci sledují, jak se sám uzdravuje

Výzkum z MIT Media Lab (2024) popisuje doomscrolling jako „neurochemický ping-pong“ – střídání napětí a krátké úlevy. Tento cyklus unavuje mozek, snižuje schopnost koncentrace a prokazatelně ovlivňuje i spánek.

Jak doomscrolling mění vnímání reality

Když je mozek dlouhodobě vystaven přemíře negativních informací, dochází k tzv. kognitivnímu zkreslení dostupnosti. Znamená to, že přeceňujeme pravděpodobnost katastrof, protože o nich slyšíme nejčastěji.

Tým z University of British Columbia (2023) zjistil, že lidé, kteří tráví více než 90 minut denně čtením online zpráv, mají o 27 % vyšší sklony k úzkosti a pesimistickému hodnocení budoucnosti. Doomscrolling tak doslova přepisuje náš mentální obraz světa – a činí ho temnějším, než ve skutečnosti je.

Digitální únava a neuroplasticita

Dobrou zprávou je, že mozek se umí zotavit. Stejně jako se přeučuje jazyk nebo návyk, dokáže se naučit i digitální disciplíně. Studie z Harvard Medical School (2024) potvrdila, že už po dvou týdnech vědomého omezení doomscrollingu klesá hladina kortizolu o 35 % a zlepšuje se kvalita spánku.

ČTĚTE TAKÉ: Jedna noc bez spánku stačí, aby se mozek začal chovat jinak: co vypíná první a jak ho znovu nastartovat

Neuroplasticita – schopnost mozku měnit své spoje – pracuje i v náš prospěch. Klíčem je nahradit pasivní konzumaci aktivní činností, která stimuluje jiné oblasti mozku než amygdalu: čtení knih, hudba, pohyb, rozhovory z očí do očí.

Jak se dostat z nekonečného feedu

Psychologové mluví o strategii „tří filtrů“:

Čas: stanovte si konkrétní dobu, kdy konzumujete zprávy, a dodržujte ji.
Zdroj: omezte počet kanálů na ty, které jsou ověřené a přinášejí fakta, ne senzace.
Reakce: po každém čtení se zeptejte sami sebe, jestli vás informace posílila, nebo oslabila.

Mozek se naučí rozpoznávat, že klid přichází ne z dalších informací, ale z jejich absence.

Doomscrolling není projev slabosti, ale evoluční past v digitální době. Naše staré mozky nejsou stavěné na proud nekonečných hrozeb. Věda nám ale nabízí útěchu: změnit směr je možné. Stačí přepnout z režimu „sbírej nebezpečí“ do režimu „chraň svou pozornost“.

ČTĚTE TAKÉ: Mozek, který předvídá budoucnost: věda potvrzuje, že podvědomí rozhoduje za nás a paměť si vymýšlí minulost

V době, kdy je informační zahlcení novým typem stresu, se schopnost vědomě vypnout stává moderní formou inteligence.

Zdroje:

University of Chicago (2024). Negativity bias and neural activation during online news consumption.
MIT Media Lab (2024). The dopamine loop in doomscrolling behavior.
University of British Columbia (2023). Online exposure and anxiety prevalence: quantitative analysis.
Harvard Medical School (2024). Digital detox and cortisol reduction in habitual news consumers.
American Psychological Association (2024). Cognitive availability bias in the age of social media.
Oxford Internet Institute (2024). Attention, stress and neuroplasticity in digital environments.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Přicházejí vždy ve třech „Tři sestry“ z Hořejšího jezera mohou během minut potopit i obří loď

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů

Neandertálci už desítky tisíc let neexistují jako samostatná lidská populace. Přesto z lidského příběhu...

Panenství je společenská kategorie, ne tělesný stav. Přesto po staletí rozhodovalo o sňatcích, majetku i lidských životech

Po staletí se lidé snažili zjistit něco, co lidské tělo neumí spolehlivě prozradit. Zkoumali svatební...

Hotelový pokoj nevypadá špinavě. Kterých míst se ale dotýkat raději opatrně

Hotelový pokoj může na první pohled působit dokonale uklizeně. Čisté povlečení, složené ručníky a naleštěná...

U pece zůstalo těsto, které nikdo neupekl. O 8.600 let později ukazuje, jak dávno jsme znali kváskování

Někdo smíchal obilí, připravil těsto, nechal ho pracovat a položil vedle pece. Potom se ale něco stalo a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Proč nemůžeme přestat číst špatné zprávy: věda vysvětluje, jak doomscrolling mění mozek

Zkusí se Babiš stát prezidentem? Pět důvodů, proč má smysl postavit se Pavlovi

Přicházejí vždy ve třech „Tři sestry“ z Hořejšího jezera mohou během minut potopit i obří loď

Podvodník si vymyslel fiktivní zemi. Z lidí vymámil peníze a poslal je na výpravu smrti

KVÍZ: Vanilka, gouda i ušanka. Poznáte zemi podle typického produktu? Druhou otázku dají jen znalci

Už čtyři z šesti dětí odmítají jméno Pitt. Zahara a Maddox podali žalobu, v září rozhodne soud